Členové ruské FSB byli obviněni z pětimiliardového úplatku, píše tisk
Moskva 9. ledna (ČTK) - Dva členové ruské tajné služby FSB, zadržení loni z listopadu kvůli přijetí úplatku ve výši pěti miliard rublů (asi 1,23 miliardy Kč), uzavřeli dohodu s vyšetřovateli a vypovídají proti svým společníkům v tomto případu, kolegovi z tajné služby a skupině elitních vyšetřovatelů. Informují o tom ruská média s odvoláním na federální kriminální ústřednu.
Dva členové FSB, Sergej Manyškin a Alexej Carev, v rámci dohody s vyšetřovateli podle listu Kommersant souhlasili s obviněním, které zahrnuje i organizaci zločineckého spolčení se zneužitím služebního postavení, a neodvolali se proti domácímu vězení. Vypovídají proti svým kolegům, kteří byli zatčeni spolu s nimi: Alexandru Ušakovovi z FSB, bývalému náčelníkovi vyšetřovatelů v severozápadním okruhu Moskvy Sergeji Romodanovskému, vyšetřovateli Andreji Žerjutinovi a náčelníkovi jednoho z vyšetřovacích oddělení Rustamu Jusupovovi.
Obvinění podle Kommersantu vymáhali obří úplatek od vedení společnosti Merlion, patřící k předním firmám na ruském trhu počítačové a kancelářské techniky, počítačových programů a domácích spotřebičů. Od manažerů firmy, kteří byli obviněni ze smyšlené vraždy, vymáhali celkem 15 miliard rublů za zproštění obvinění. Terčem vydírání byli i další podnikatelé.
Jeden z obviněných je podle deníku synem odchovance FSB Konstantina Romadonovského, který býval také šéfem odboru vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra a poté ředitelem migrační služby, tedy přistěhovaleckého úřadu, než kariéru završil v aparátu hlavy státu. Romadonovskij mladší byl po vznesení obvinění propuštěn na svobodu - aby byl vzápětí při odchodu z budovy znovu zatčen a pod silnou stráží FSB odvezen se svými společníky přímo k soudu, který na ně uvalil vazbu, vylíčil Kommersant.
FSB je nástupkyní smutně proslulé sovětské tajné policie KGB, ve které svého času sloužil i nynější ruský prezident Vladimir Putin. Ten se svého času stal i ředitelem FSB, než povýšil do čela vlády a posléze v Kremlu vystřídal prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Jakkoli se bývalí "čekisté", jak se v Rusku říká příslušníkům tajné služby, honosí mottem vyžadujícím "chladnou hlavu, planoucí srdce a čisté ruce", korupční skandály se ani jim nevyhýbají - a občas propuknou právě kvůli soupeření jednotlivých bezpečnostních složek o výnosné "poskytování ochrany" legálnímu i nelegálnímu byznysu, jak bylo například v případě sítě nelegálních heren a kasin.
msk jd - sdílejte článek
Následuje: Průzkum: Češi se obávají hlavně ekonomické krize, stouply ale obavy z uprchlíků
Praha 8. ledna (ČTK) - Největší podíl Čechů - téměř dvě třetiny - se obává světové ekonomické krize. Poklesl strach ze surovinové krize, ale značně opět stouply obavy z uprchlíků, které nyní považují za hrozbu skoro tři pětiny obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince. V předchozím průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 byla ještě největší z obav Čechů surovinová krize. Už v roce 2021 oznámilo několik velkých dodavatelů energií ukončení dodávek a ceny energií začaly prudce růst. Na začátku roku 2022 krizi kolem dodávek ropy či plynu a dalších surovin ještě prohloubil ruský útok na Ukrajinu. V minulém průzkumu tak největší podíl lidí z Česka - 73 procent - měl obavy z krize týkající se surovin. Loni se ale situace v této oblasti zklidňovala a v průzkumu ze závěru roku 2023 již surovinovou krizi označilo za velkou hrozbu jen 54 procent dotázaných. Přetrvává strach lidí ze světové ekonomické krize, ačkoli od minulého průzkumu mírně klesl. V předchozím průzkumu označilo hospodářskou krizi za velkou hrozbu 69 procent obyvatel Česka a v aktuálním průzkumu 64 procent. V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent. Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Podíl Čechů obávajících se migrantů se tak blíží podílu z let evropské migrační krize, kdy v roce 2015 označilo v průzkumu CVVM uprchlíky za hrozbu 65 procent lidí a v roce 2016 pak 63 procent. (pokračování...)
Praha 8. ledna (ČTK) - Největší podíl Čechů - téměř dvě třetiny - se obává světové ekonomické krize. Poklesl strach ze surovinové krize, ale značně opět stouply obavy z uprchlíků, které nyní považují za hrozbu skoro tři pětiny obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince. V předchozím průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 byla ještě největší z obav Čechů surovinová krize. Už v roce 2021 oznámilo několik velkých dodavatelů energií ukončení dodávek a ceny energií začaly prudce růst. Na začátku roku 2022 krizi kolem dodávek ropy či plynu a dalších surovin ještě prohloubil ruský útok na Ukrajinu. V minulém průzkumu tak největší podíl lidí z Česka - 73 procent - měl obavy z krize týkající se surovin. Loni se ale situace v této oblasti zklidňovala a v průzkumu ze závěru roku 2023 již surovinovou krizi označilo za velkou hrozbu jen 54 procent dotázaných. Přetrvává strach lidí ze světové ekonomické krize, ačkoli od minulého průzkumu mírně klesl. V předchozím průzkumu označilo hospodářskou krizi za velkou hrozbu 69 procent obyvatel Česka a v aktuálním průzkumu 64 procent. V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent. Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Podíl Čechů obávajících se migrantů se tak blíží podílu z let evropské migrační krize, kdy v roce 2015 označilo v průzkumu CVVM uprchlíky za hrozbu 65 procent lidí a v roce 2016 pak 63 procent. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Členové ruské FSB byli obviněni z pětimiliardového úplatku, píše tisk' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024010806704|508498. Vydána 09.01.2024 6:30:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Členové ruské FSB byli obviněni z pětimiliardového úplatku, píše tisk' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024010806704|508498. Vydána 09.01.2024 6:30:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.