Rok před řádnými volbami jsou německé vládní strany v hluboké krizi

Berlín 27. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz. Zelení přišli po neúspěších v zemských volbách o své vedení. A předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů (FDP), po fiasku v nedělních zemských volbách v Braniborsku naznačil, že FDP by mohla z koalice odejít. Opoziční strany jsou naopak na vzestupu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slaví volební úspěchy a konzervativní unii CDU/CSU slibují průzkumy příští rok přesvědčivé volební vítězství. Prezident Frank-Walter Steinmeier na konci srpna stanovil termín příštích voleb do Spolkového sněmu na 28. září. V Německu ale v posledních dnech mnozí komentátoři pochybují, zda Scholzova "semaforová" vláda, jak se jí přezdívá kvůli tradičním barvám zúčastněných stran, tak dlouho vydrží. V průzkumech z posledních týdnů oblíbenost kabinetu strmě klesá. V sondáži pro veřejnoprávní stanici ARD z počátku září pozitivně hodnotilo jeho práci jen 16 procent dotázaných. Klesla i oblíbenost samotného kancléře, a to na 18 procent. Nejhorší hodnocení jeho předchůdkyně Angely Merkelové z CDU, která vládla 16 let, bylo přitom 40 procent. Její předchůdce a Scholzův spolustraník Gerhard Schröder za sedm let vlády měl v minimu 24 procent. Voliči Scholzově vládě často vyčítají neustálé mediální přestřelky. Na počátku září jistý vychovatel z Berlína kancléřovi v debatě s občany řekl, že mu připadá, jako by ve vládě byly děti. "Jeden řekne to, druhý ono a všechno se to posílá na veřejnost," uvedl. "Upřímně: máte pravdu," zněla Scholzova překvapivá odpověď. Zatěžkávací zkouškou byla pro vládu v Berlíně v posledních dnech trojice voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku vyhrála poprvé v zemských volbách AfD, kterou místní kontrarozvědka považuje za stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami. SPD tu dosáhla s 6,1 procenta hlasů na nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení ani FDP se vůbec nedostali do parlamentu, FDP dokonce získala jen 1,1 procenta hlasů. Podobným fiaskem skončilo hlasování pro vládní strany i v Sasku, kde SPD dostala 7,3 procenta a zelení se dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta. FDP dostala tak málo hlasů, že ji volební výsledky zahrnují jen pod kolonku "ostatní". V nedělních volbách v Braniborsku, které je od roku 1990 baštou sociální demokracie, sice tato strana vyhrála, AfD ale porazila jen těsně a vyostřenou kampaní posledních dnů SPD přispěla k tomu, že její potenciální spojenci ze strany Zelených se do sněmu nedostali. FDP dostala jen 0,8 procenta hlasů. Trojice neúspěchů vyvolala politické zemětřesení i na celostátní úrovni. Ve středu spolupředsedové Zelených Ricarda Langová a Omid Nouripour rezignovali na své funkce, i když podle analytiků současná krize zelených nesouvisí s jejich vedením, ale spíše s tématy, které do německé politiky vnášejí. Nové vedení by si měla strana zvolit až na sjezdu v polovině listopadu. Očekává se, že posílí křídlo kolem ministra hospodářství Roberta Habecka, který se podle všeho chystá ucházet o kancléřskou kandidaturu. FDP byla připravena na to, že ve volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích výrazně neuspěje. Její baštou jsou spíše bohatší spolkové země na západě Německa. Drtivá porážka ale i v této straně vyvolala debatu o budoucnosti. Předseda Christian Lindner uvedl, že "v příštích týdnech" se bude muset koaliční vláda dohodnout na zásadních sporných otázkách, jako jsou migrace, podpora hospodářského růstu a rozpočet. Některá média pondělní Lindnerův proslov, v němž avizoval "podzim velkých rozhodnutí", interpretuje jako ultimátum, že by FDP mohla do konce roku odejít z vlády a v parlamentu pak s opozicí hlasovat pro vyslovení nedůvěry Scholzovu kabinetu. Příležitostí by k tomu mohl být spor o konečnou podobu rozpočtu na příští rok, o níž se bude rozhodovat v polovině listopadu. Jediným, kdo chce stále ještě za vládu bojovat, se nyní zdá být kancléř Scholz, kterému jde o politickou budoucnost. Po debaklu ve volbách v Sasku a Durynsku média psala o hřebíčku do rakve jeho politické kariéry. Úspěch SPD v braniborských volbách sice debatu načas utišil, ale neukončil. Média stále častěji spekulují o tom, že by do voleb v příštím roce nemusel SPD vést Scholz, ale ministr obrany Boris Pistorius, který je podle průzkumů v současnosti nejoblíbenějším německým politikem. Na rozdíl od SPD má opoziční konzervativní unie CDU/CSU už o svém kandidátovi na kancléře jasno. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz, který se prosadil v nevyhlášeném souboji s bavorským premiérem Markusem Söderem. Ve středu jej dokonce výslovně podpořila bývalá kancléřka Merkelová, která má ve straně stále velký vliv. Merz s ní přitom měl v minulosti velmi napjaté vztahy. CDU/CSU má v průzkumech veřejného mínění z posledních týdnů podporu stabilně nad 30 procenty. Problém by po volbách v příštím roce mohli ale konzervativci mít při hledání koaličního partnera. Spolupráci s AfD, která by se mohla stát druhou nejsilnější stranou v parlamentu, dlouhodobě odmítají. Část CDU/CSU hlasitě brojí i proti možné koalici se zelenými. Pokud by se zopakoval scénář z roku 2013, kdy se FDP vůbec nedostala do Spolkového sněmu, musela by zřejmě CDU/CSU navázat na spolupráci z let 2018 až 2021, kdy Německu vládla ve velké koalici spolu s SPD. jrm ank - sdílejte článek