Podvedení klienti Savings Funds dostanou 200 milionů ze zadržených peněz

Následuje: Podle soudu jsou úroky za nadměrné odpočty DPH nízké, správa se odvolala
Praha/Brno 16. června (ČTK) - Krajský soud v Brně rozhodl, že dvouprocentní úrok navýšený o základní sazbu ČNB, který vyplácí finanční správa za dlouhodobě zadržované nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty (DPH), je nedostatečný a jeho výše odporuje judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Podle soudu by úrok z odpočtů měl činit 14 procent. ČTK to sdělila poradenská společnosti BDO, která soudní spor s finanční správou iniciovala. Finanční správa na dotaz ČTK sdělila, že Odvolací finanční ředitelství proti rozsudku podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ministerstvo financí v této souvislosti upozornilo na to, že novela daňového řádu platná od letošního roku úroky z daňového odpočtu téměř zdvojnásobila, a to na polovinu základní úrokové sazby navýšenou o čtyři procentní body. Základní úroková sazba ČNB nyní je 0,25 procenta. Zároveň norma snížila úroky z prodlení na základní úrokovou sazbu navýšenou o osm procentních bodů. "Touto úpravou by měla být dostatečně uspokojena kritika krajského soudu vycházející ze vzájemného nepoměru obou úroků," uvedl Tomáš Weiss z tiskového oddělení MF. "Podle rozhodnutí krajského soudu výše dvou procent neodpovídá ani úrokové míře u dlouhodobých a zajištěných úvěrů, tedy hypoték," uvedl Vít Křivánek z BDO. Podle něj krajský soud navázal na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku z loňského července, ve kterém Nejvyšší správní soud posuzoval starší znění úroku ze zadrženého odpočtu, konkrétně úrok jedno procento. Křivánek dále upozornil na to, že pokud by měl stát vyrovnat úrok všem firmám, jejichž nadměrné daňové odpočty zadržoval od 1. července 2017 do 30. prosince 2020, činil by rozdíl několik miliard korun. Weiss uvedl, že rozsudek sice konstatoval, že výše úroku z nadměrného odpočtu ve výši základní úrokové sazby ČNB plus dva procentní body je příliš nízká, ale nedává uspokojivou odpověď, jakou výši úroku lze považovat za dostačující. "Z důvodu odlišného právního názoru podalo finanční ředitelství proti tomuto rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, na jehož verdikt je třeba v tuto chvíli vyčkat. Dodáváme nicméně, že i kdyby došlo ke zpětnému popření výše úroků stanoveného v zákoně, jednalo by se o řádově nižší částky než uváděné miliardy korun," uvedl. "Zákonodárce koncipoval právní úpravu jako výši úroku, která se pohybuje mezi úroky z vkladů a úroky z úvěrů. Už na základě takovýchto východisek lze předpokládat, že výsledná právní úprava nemůže být v souladu s požadavky unijního práva a navazující judikatury, neboť ta jasně stanovuje požadavek na úrok ve výši, která pokryje úroky u úvěrové instituce," uvedla podle BDO v rozsudku předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Jaroslava Skoumalová. (pokračování...)