Kybertest: Falešné stránky internetového bankovnictví Češi s jistotou nepoznají
Praha 16. září 2021 (ČTK) - Ohledně bezpečnosti v on-line prostředí mají Češi nejvíce problémů s falešnými přihlašovacími stránkami internetového bankovnictví a podvodnými e-maily, naopak nejsnáze rozeznají 'férovou' aplikaci a podvodné SMS zprávy. Vyplývá to z dosavadních výsledků Kybertestu, který je součástí kampaně České bankovní asociace (ČBA), společnosti ESET a Policie ČR na zvýšení povědomí uživatelů v této oblasti. Jeho výsledky má ČTK k dispozici. Interaktivní kvíz si dosud vyzkoušelo téměř 100.000 Čechů s průměrnou úspěšností 52 procent.
Pro mě překvapivě u této otázky respondenti dosahovali úspěšnosti jen 45 procent. Zřejmě nejsnazší byla otázka na legitimní aplikaci banky, kde úspěšnost dosahovala 79 procent...
"Útoky hackerů jsou stále sofistikovanější. Již dávno to nejsou e-maily plné chyb, kde jsme na první pohled schopni rozpoznat, že něco není v pořádku. Útoky jsou dnes předem promyšlené a jejich cílem je v nás vyvolat strach o naše peníze uložené na účtu v bance. Zároveň v nás útočníci chtějí vyvolat pocit, že oni jsou ti, kteří nám chtějí pomoci, a že právě jim bychom měli sdělit naše citlivé údaje," sdělil dnes ČTK předseda Komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost Petr Barák.
Podvodníci se podle něj již nevydávají pouze za policisty či bankéře, ale například i za finanční správu či Českou národní banku. V poslední době se začínají ve stále větší míře objevovat i různé podvodné investiční nabídky, kdy se pachatelé snaží klientům bank zprostředkovat velice výhodné uložení jejich úspor do různých komodit, jako jsou cenné kovy nebo kryptoměny s tím, že se o vše za ně postarají a je pouze třeba jim umožnit přímý přístup do jejich internetového bankovnictví.
Obecně nejméně chyb zachytili respondenti na falešné přihlašovací stránce a v případě podvodné aplikace. V rámci testu se objevují také e-maily vyhrožující exekucí. Jde o trik, který používají útočníci k šíření malware už léta. "Pro mě překvapivě u této otázky respondenti dosahovali úspěšnosti jen 45 procent. Zřejmě nejsnazší byla otázka na legitimní aplikaci banky, kde úspěšnost dosahovala 79 procent," upozornil Robert Šuman ze společnosti ESET.
Podle dosavadních dat si o něco lépe vedou muži než ženy. Přesněji například dokázali identifikovat podvodný e-mail vyhrožující exekucí (11procentní rozdíl ve správnosti odpovědí), falešnou aplikaci a podvodný e-mail se škodlivým odkazem (sedmiprocentní rozdíl). Naopak není zřejmý rozdíl mezi odpověďmi lidí z velkých měst a vesnic.
Nejhůře v testu dopadli senioři, když kybernetická bezpečnost je spíše doménou mladších uživatelů mezi 18. a 34. rokem. Nejvýraznější rozdíly byly u otázek s přihlášením do internetového bankovnictví a při identifikaci legitimní mobilní bankovnictví aplikace.
"Policie ČR skutečně zaznamenává úbytek klasické kriminality, je však patrný přesun nápadu protiprávního jednání do kybernetického prostoru. Problém je v tom, že kriminalita páchaná v kyberprostoru je velice dynamická a útočníci užívají jak ověřené techniky, jako je například phishing nebo různé podvody, které jsou spojeny s nákupem zboží přes internet, tak i zcela nové techniky nebo modifikované scénáře, které dovedou nepřipraveného uživatele internetu zcela zaskočit," uzavřela vedoucí odboru hospodářské kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Kateřina Zemanová.
fd mha - sdílejte článek
Následuje: Svatá Ludmila měla podle odborníků předkus horní čelisti
Praha 16. září (ČTK) - Pravděpodobnou podobu svaté Ludmily dnes v Praze představili zástupci týmu, který domnělou podobiznu sestavil. Člen týmu Jiří Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá. Mezinárodní tým je shromážděn kolem Brazilce Cicera Moraese, který podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. Šindelář dnes uvedl, že Moraes vytváří software, který pomáhá obličeje rekonstruovat, avšak nevznikl primárně pro rekonstrukce tváří historických osobností. Slouží především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky. "Díky tomuto softwaru se podařilo zrekonstruovat kompletní obličejovou část lebky svaté Ludmily," uvedl. K modelu možné podoby kněžny ale přispělo mnoho podkladů. Martin Frouz z týmu odborníků dnes řekl, že v případě každé podobné rekonstrukce je podstatné, zda je k dispozici lebka. Slouží k vytvoření podkladů pro 3D model. "Zhotovují se desítky až stovky snímků tak, aby se překrývaly, a software zhotoví 3D modely," řekl. V případě ostatků svaté Ludmily se ale nedochovala kompletní obličejová část lebky. Lebka je také jako relikvie součástí Svatovítského pokladu, je zakryta textilií, a proto bylo potřeba snímat ji ve velkém rozlišení, abychom lebku odečetli skrze textil, řekl Šindelář. Vědec podle něj potřebuje také kvalitní antropologický a lékařský posudek. "To jsou věci, které na lebce nevidíte, věk dožití dané osobnosti, pohlaví, etnickou příslušnost. Stejně tak je důležité, pokud se na lebce dochovaly nějaké zajímavé informace o anamnéze, nějakých zdravotních potížích, kterými jedinec trpěl, to také pomáhá," vysvětlil. U svaté Ludmily jsou takovými věcmi jednak robustnost postavy jako celku a takzvaná endokranióza, tedy ztluštění čelní kosti. "To nám jednoznačně dává doklad o tom, že ta osobnost trpěla vyšší váhou. (pokračování...)
Praha 16. září (ČTK) - Pravděpodobnou podobu svaté Ludmily dnes v Praze představili zástupci týmu, který domnělou podobiznu sestavil. Člen týmu Jiří Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti. K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá. Mezinárodní tým je shromážděn kolem Brazilce Cicera Moraese, který podobně rekonstruoval i tváře jiných historických osobností. Šindelář dnes uvedl, že Moraes vytváří software, který pomáhá obličeje rekonstruovat, avšak nevznikl primárně pro rekonstrukce tváří historických osobností. Slouží především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky. "Díky tomuto softwaru se podařilo zrekonstruovat kompletní obličejovou část lebky svaté Ludmily," uvedl. K modelu možné podoby kněžny ale přispělo mnoho podkladů. Martin Frouz z týmu odborníků dnes řekl, že v případě každé podobné rekonstrukce je podstatné, zda je k dispozici lebka. Slouží k vytvoření podkladů pro 3D model. "Zhotovují se desítky až stovky snímků tak, aby se překrývaly, a software zhotoví 3D modely," řekl. V případě ostatků svaté Ludmily se ale nedochovala kompletní obličejová část lebky. Lebka je také jako relikvie součástí Svatovítského pokladu, je zakryta textilií, a proto bylo potřeba snímat ji ve velkém rozlišení, abychom lebku odečetli skrze textil, řekl Šindelář. Vědec podle něj potřebuje také kvalitní antropologický a lékařský posudek. "To jsou věci, které na lebce nevidíte, věk dožití dané osobnosti, pohlaví, etnickou příslušnost. Stejně tak je důležité, pokud se na lebce dochovaly nějaké zajímavé informace o anamnéze, nějakých zdravotních potížích, kterými jedinec trpěl, to také pomáhá," vysvětlil. U svaté Ludmily jsou takovými věcmi jednak robustnost postavy jako celku a takzvaná endokranióza, tedy ztluštění čelní kosti. "To nám jednoznačně dává doklad o tom, že ta osobnost trpěla vyšší váhou. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kybertest: Falešné stránky internetového bankovnictví Češi s jistotou nepoznají' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021091606300|501121. Vydána 16.09.2021 17:19:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kybertest: Falešné stránky internetového bankovnictví Češi s jistotou nepoznají' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2021091606300|501121. Vydána 16.09.2021 17:19:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.