Unijní soud rozhodl, že Airbnb musí předávat informace daňovým úřadům
Lucemburk 22. prosince 2022 (ČTK) - Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, musí předávat informace z ubytovacích smluv daňovým úřadům. Musí také odvádět odpovídající národní daň. Dnes o tom podle agentury Reuters rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.
Rozhodnutí přišlo poté, co firma protestovala proti italskému zákonu z roku 2017, který vyžaduje, aby Airbnb a další firmy poskytující krátkodobý pronájem předávaly informace ze svých nájemních smluv daňovým úřadům a odváděly jim z této služby daň ve výši 21 procent. Společnost se proti zákonu odvolala u italského soudu. Argumentovala, že zákon není v souladu se zásadou volného pohybu služeb v celé sedmadvacítce. Italský soud se pak obrátil s žádostí o výklad k unijnímu soudu.
"Evropské právo nebrání požadavku shromažďovat informace nebo srážet daň v rámci vnitrostátního daňového režimu," upozornil dnes soud v prohlášení.
Žalobce - italská asociace hoteliérů Federalberghi - rozsudek uvítal a fakticky obvinil Airbnb, že se v Itálii vyhýbá daňovým povinnostem. "Daňové úniky a nekalá konkurence poškozují jak tradiční turistické podniky, tak ty, kteří správně řídí nové formy pohostinství," uvedla asociace. Podle Federalberghi Airbnb za šest let nevybrala a nepředala italským úřadům odhadem 1,5 miliardy eur (asi 36 miliard Kč).
Mluvčí Airbnb však uvedl, že společnost už podle evropského práva daně platí. Nyní Airbnb podle něj čeká na konečné rozhodnutí italského soudu.
vjn jd - sdílejte článek
Následuje: Ministr spravedlnosti řešil obměnu u olomouckých žalobců či platy u soudů
Praha 22. prosince (ČTK) - Advokát Pavel Blažek (ODS), který se na sklonku loňského roku vrátil do čela ministerstva spravedlnosti, se letos zabýval mimo jiné personální obměnou na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci či problematikou platů justičního personálu. Jeho úřad přichystal zvýšení odměn pro soudní znalce, k připomínkám poslal novelu zákona o státním zastupitelství a vláda mu schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Problematické zůstává navzdory vládnímu programovému prohlášení platové podhodnocení justičního personálu, například zapisovatelek či informatiků. Předsedové soudů v říjnu varovali před tím, že česká justice je kvůli němu před kolapsem. Soudci usilovali o navýšení platů pro svou administrativu už od příštího roku. Jako kompromis dosáhli příslibu, že nejpozději v roce 2025 budou v rozpočtu ministerstva peníze na to, aby zaměstnanci justice dosáhli na průměrný plat ve veřejné sféře. Se Soudcovskou unií se Blažek dostal do medializovaného názorového střetu, když odmítl jmenovat kandidáta na místopředsedu Krajského soudu v Brně kvůli výhradám k jeho práci. Stavovská organizace zdůraznila, že ministr není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Blažek poté své argumenty upřesnil a unie nyní hodnotí nastavenou spolupráci a komunikaci jako dobrou. Krátce po nástupu Blažka do funkce oznámil svou rezignaci olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan, kterého politik v minulosti ostře kritizoval za zásah na úřadu vlády z roku 2013. V červenci Blažek zveřejnil výsledky analýzy, jež podle něj odhalila zásadní nedostatky jak v hospodaření, tak i v efektivitě olomoucké instituce pod Ištvanovým vedením. Od stejného měsíce řídí úřad bývalý okresní státní zástupce v Kroměříži Radim Daňhel, kterého Blažkovi doporučil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ištvanova náměstka Pavla Komára nahradil Radek Bartoš. Veřejných žalobců se týká i novela zákona o státním zastupitelství, kterou ministerstvo poslalo k připomínkám v říjnu. Návrh zavádí sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce, v rozporu s vládním programovým prohlášením ale neomezuje možnosti vlády šéfa žalobců odvolat. (pokračování...)
Praha 22. prosince (ČTK) - Advokát Pavel Blažek (ODS), který se na sklonku loňského roku vrátil do čela ministerstva spravedlnosti, se letos zabýval mimo jiné personální obměnou na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci či problematikou platů justičního personálu. Jeho úřad přichystal zvýšení odměn pro soudní znalce, k připomínkám poslal novelu zákona o státním zastupitelství a vláda mu schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Problematické zůstává navzdory vládnímu programovému prohlášení platové podhodnocení justičního personálu, například zapisovatelek či informatiků. Předsedové soudů v říjnu varovali před tím, že česká justice je kvůli němu před kolapsem. Soudci usilovali o navýšení platů pro svou administrativu už od příštího roku. Jako kompromis dosáhli příslibu, že nejpozději v roce 2025 budou v rozpočtu ministerstva peníze na to, aby zaměstnanci justice dosáhli na průměrný plat ve veřejné sféře. Se Soudcovskou unií se Blažek dostal do medializovaného názorového střetu, když odmítl jmenovat kandidáta na místopředsedu Krajského soudu v Brně kvůli výhradám k jeho práci. Stavovská organizace zdůraznila, že ministr není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Blažek poté své argumenty upřesnil a unie nyní hodnotí nastavenou spolupráci a komunikaci jako dobrou. Krátce po nástupu Blažka do funkce oznámil svou rezignaci olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan, kterého politik v minulosti ostře kritizoval za zásah na úřadu vlády z roku 2013. V červenci Blažek zveřejnil výsledky analýzy, jež podle něj odhalila zásadní nedostatky jak v hospodaření, tak i v efektivitě olomoucké instituce pod Ištvanovým vedením. Od stejného měsíce řídí úřad bývalý okresní státní zástupce v Kroměříži Radim Daňhel, kterého Blažkovi doporučil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ištvanova náměstka Pavla Komára nahradil Radek Bartoš. Veřejných žalobců se týká i novela zákona o státním zastupitelství, kterou ministerstvo poslalo k připomínkám v říjnu. Návrh zavádí sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce, v rozporu s vládním programovým prohlášením ale neomezuje možnosti vlády šéfa žalobců odvolat. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Unijní soud rozhodl, že Airbnb musí předávat informace daňovým úřadům' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Služby (slz) - Cestovní ruch (tur) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022122203990|504622. Vydána 22.12.2022 14:04:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Unijní soud rozhodl, že Airbnb musí předávat informace daňovým úřadům' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Telekomunikace a IT (pit) - Služby (slz) - Cestovní ruch (tur) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022122203990|504622. Vydána 22.12.2022 14:04:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
