V USA odsoudili vlivného právníka na doživotí za vraždu ženy a syna

Následuje: NYT: Mnohé západní firmy rok po invazi nemohou, anebo nechtějí opustit Rusko
Moskva 3. března (ČTK/The New York Times) - McDonald's po 32 letech odstranil své zlaté oblouky. Ropný gigant BP se začal zbavovat obřích ruských investic. Francouzská automobilka Renault prodala své továrny za symbolický jeden rubl. Loňská invaze na Ukrajinu spustila vlnu slibů západních společností o tom, že se z Ruska rychle stáhnou. Stovky firem z Evropy a Spojených států ale v zemi dál podnikají, navzdory sankcím a výzvám k bojkotu, upozorňuje deník The New York Times (NYT). Některé společnosti tváří v tvář obviněním, že pomáhají financovat ruskou agresi, říkají, že na významném trhu zůstávají, protože je jejich zákazníci potřebují. Patří mezi ně i jeden z největších francouzských obchodních řetězců Auchan, který ponechal v Rusku otevřených svých 230 obchodů a uvádí, že nehodlá odcházet. Firma si vysloužila kritiku od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v poslední době čelí novému volání po bojkotu v návaznosti na článek, podle kterého ruská divize Auchanu dodávala darované potraviny ruské armádě. Společnost tato tvrzení popírá a zároveň hájí své rozhodnutí zůstat v Rusku, ale i na Ukrajině, ve snaze "uspokojit základní potravinové potřeby civilního obyvatelstva". Jiné firmy své aktivity v Rusku omezily, zatímco dalším se odchod ze země ohlášený loni na jaře protahuje. Farmaceutický gigant Pfizer přestal v Rusku investovat, dál tam ovšem prodává některé výrobky, přičemž zisky posílá ukrajinským humanitárním organizacím. Carlsberg, což je třetí největší výrobce piva na světě, se snaží najít kupce pro své ruské pivovary, který by souhlasil s klauzulí umožňující návrat původního majitele po skončení války. Pro mnohé společnosti se odchod z ruského trhu ukázal složitější, než očekávaly. Uvádějí, že Moskva jim svázala ruce výhrůžkami o znárodnění a jinými překážkami. Západní manažeři se často hájí tím, že mají zodpovědnost vůči akcionářům najít kupce, kteří za miliardová aktiva nabídnou jistou kompenzaci, a neodevzdávat je ruskému státu. Takové úvahy vedly tabákového giganta Philip Morris k únorovému oznámení, že své ruské podniky možná nikdy neprodá. Jiní nechtějí uvolnit podíl na trhu firmám z Číny, Turecka, Indie nebo Jižní Ameriky, jejichž vlády se nepřipojily k západním sankcím. "Rusko bylo pro hodně společností velkým trhem," řekl Olivier Attias, který pracuje v pařížské právnické kanceláři poskytující francouzským firmám poradenství ohledně podnikání v Rusku. "Učinit rozhodnutí odejít bylo těžké a proces odchodu je složitý," dodal. Data shromážděná Yaleovou univerzitou ohledně 1600 firem, které v Rusku před válkou působily, ukazují, že více než čtvrtina tyto aktivity nijak neomezila, přičemž některé pouze odložily plánované investice. (pokračování...)