NYT: Mnohé západní firmy rok po invazi nemohou, anebo nechtějí opustit Rusko

Moskva 3. března 2023 (ČTK/The New York Times) - McDonald's po 32 letech odstranil své zlaté oblouky. Ropný gigant BP se začal zbavovat obřích ruských investic. Francouzská automobilka Renault prodala své továrny za symbolický jeden rubl. Loňská invaze na Ukrajinu spustila vlnu slibů západních společností o tom, že se z Ruska rychle stáhnou. Stovky firem z Evropy a Spojených států ale v zemi dál podnikají, navzdory sankcím a výzvám k bojkotu, upozorňuje deník The New York Times (NYT). Některé společnosti tváří v tvář obviněním, že pomáhají financovat ruskou agresi, říkají, že na významném trhu zůstávají, protože je jejich zákazníci potřebují. Patří mezi ně i jeden z největších francouzských obchodních řetězců Auchan, který ponechal v Rusku otevřených svých 230 obchodů a uvádí, že nehodlá odcházet. Firma si vysloužila kritiku od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v poslední době čelí novému volání po bojkotu v návaznosti na článek, podle kterého ruská divize Auchanu dodávala darované potraviny ruské armádě. Společnost tato tvrzení popírá a zároveň hájí své rozhodnutí zůstat v Rusku, ale i na Ukrajině, ve snaze "uspokojit základní potravinové potřeby civilního obyvatelstva". Jiné firmy své aktivity v Rusku omezily, zatímco dalším se odchod ze země ohlášený loni na jaře protahuje. Farmaceutický gigant Pfizer přestal v Rusku investovat, dál tam ovšem prodává některé výrobky, přičemž zisky posílá ukrajinským humanitárním organizacím. Carlsberg, což je třetí největší výrobce piva na světě, se snaží najít kupce pro své ruské pivovary, který by souhlasil s klauzulí umožňující návrat původního majitele po skončení války. Pro mnohé společnosti se odchod z ruského trhu ukázal složitější, než očekávaly. Uvádějí, že Moskva jim svázala ruce výhrůžkami o znárodnění a jinými překážkami. Západní manažeři se často hájí tím, že mají zodpovědnost vůči akcionářům najít kupce, kteří za miliardová aktiva nabídnou jistou kompenzaci, a neodevzdávat je ruskému státu. Takové úvahy vedly tabákového giganta Philip Morris k únorovému oznámení, že své ruské podniky možná nikdy neprodá. Jiní nechtějí uvolnit podíl na trhu firmám z Číny, Turecka, Indie nebo Jižní Ameriky, jejichž vlády se nepřipojily k západním sankcím. "Rusko bylo pro hodně společností velkým trhem," řekl Olivier Attias, který pracuje v pařížské právnické kanceláři poskytující francouzským firmám poradenství ohledně podnikání v Rusku. "Učinit rozhodnutí odejít bylo těžké a proces odchodu je složitý," dodal. Data shromážděná Yaleovou univerzitou ohledně 1600 firem, které v Rusku před válkou působily, ukazují, že více než čtvrtina tyto aktivity nijak neomezila, přičemž některé pouze odložily plánované investice. Jiná studie pak naznačila, jak málo firem se od Ruska zcela odstřihlo. Zhruba ze 1400 zkoumaných značek z Evropy, USA, Japonska a Kanady se ruských dceřiných společností zbavilo méně než devět procent, uvádí studie. Ruské úřady se navzdory svým ostrým prohlášením soustředí na omezování ekonomických dopadů sankcí a zachování pracovních míst a odchodu západních investorů by se raději vyhnuly, míní Dmitrij Lavrov ze ženevské kanceláře Nextlaw. Ta radí nadnárodním společnostem s aktivitami v Rusku. Dodal, že v ruské Státní dumě leží návrh zákona, který by zahraničním firmám umožnil "zachovat svá aktiva a přítomnost jejich firem v zemi a dal jim možnost návratu do Ruska v případě nuceného stažení". Firmy, které dříve oznámily odchod, tvrdí, že měnící se ruská pravidla jim plány komplikují. Moskva ve světle západních sankcí zpřísnila pravidla kolem znárodňování a zahrnula do nich platební neschopnost jako možný spouštěč. Zahraniční firmy mohou prodávat majetek pouze s povolením ruského ministerstva financí, na které se může čekat až 12 měsíců. Korporace spadající do strategických sektorů včetně petrolejářského a bankovního potřebují souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina. Pivovar Heineken uvádí, že tyto překážky brzdí jeho snahu odstřihnout se od Ruska, oznámenou loni v březnu. Firma uvádí, že od ruské prokuratury dostala "oficiální varování", že uzavření její ruské dceřiné společnosti by bylo považováno za úmyslný bankrot a mohlo by skončit znárodněním. Vysvětlení pobouřilo kritiky, kteří na twitteru šířili koláž zobrazující lahve piva Heineken jako nábojnice a firmu označovali za "hrdého sponzora genocidy". Ropná společnost BP se tři dny po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu dostala do zpravodajských titulků, když oznámila, že se vyváže ze svého téměř 20procentního podílu v ruském státním koncernu Rosněfť. Rok poté se však svých akcií stále nezbavila. Vývoj vysvětlila "zdlouhavým procesem" daným kombinací mezinárodních sankcí a přístupu ruské vlády, která v praxi rozhoduje o kupci. Pokud jde o Renault, jeho prodej továren ruskému státnímu subjektu uskutečněný loni v létě provázelo klíčové ujednání umožňující automobilce zvážit po šesti letech návrat ke svým moderním továrním linkám. Společnost uvedla, že odchod z Ruska ji připraví o 2,2 miliardy dolarů (skoro 50 miliard Kč). Pro tuto chvíli její někdejší továrny pod novým majitelem chrlí ruská auta. Vyrobená jsou převážně ze součástek dovezených z Číny. lex spr - sdílejte článek