ToI: Hamás v Gaze zabíjel ty, kteří ho nepodporovali, říká syrská novinářka

Gaza 9. prosince 2023 (ČTK/The Times of Israel) - V palestinském Pásmu Gazy žili lidé i před touto válkou jako ve vězení, většině z nich se vláda radikálně islamistického hnutí Hamás nelíbila a tři čtvrtiny by bývaly mnohem radši žily bez této teroristické skupiny, řekla v rozhovoru se serverem The Times of Israel (ToI) šestadvacetiletá syrská novinářka Manar Šarífová. Ta se už dříve jako jedna z mála lidí perzekvovaných Hamásem dostala z Gazy, kde žila tři roky a několik měsíců tam také strávila ve vězení. Zatčena byla za účast na jedné z akcí skupiny mladých obyvatel Gazy, která se snažila o mírové soužití s Izraelem. "Mám mnoho přátel v Gaze, jejichž příbuzné Hamás zabil, buď proto, že podporovali Palestinskou autonomii (vedenou konkurenční stranou Fatah), nebo proto, že je Hamás obvinil z kolaborace s Izraelem," řekla Šarífová, která se narodila v Damašku, odkud utekla s rodinou v roce 2013 před občanskou válkou do Egypta. "Každý, kdo nepodporuje Hamás, může být obviněn a zatčen," dodala. I ona byla v roce 2020 ve vykonstruovaném procesu odsouzena za kolaboraci s Izraelem. Po třech měsících se dostala z vězení na kauci a z Pásma Gazy byla vyhoštěna. Do Gazy odjela Šarífová z Káhiry v roce 2017, když měla jít studovat vysokou školu, ale její bigotně muslimští rodiče chtěli, aby navštěvovala univerzitu, kde muži studují odděleně od žen. Ve městě Gaza zahájila studia žurnalistiky, která ale po několika měsících opustila, protože se jí výuka zdála neprofesionální a plná propagandy Hamásu. V Pásmu Gazy ale zůstala. "Lidé jsou v Gaze zavření jako ve vězení. Nemohou cestovat a stýkat se s lidmi mimo Pásmo Gazy. Soustředí se tak jen na svou rodinu. Nemají ani moc zábavy, někdy chodí večer na pláž," popsala Šarífová život v Gaze před válkou. "Do určité míry sledují také to, co se děje v Izraeli, hlavně ale proto, aby zjistili, jestli mohou dostat pracovní povolení," uvedla. Sledují i vývoj na okupovaném Západním břehu, pokud se tam plánují ilegálně přestěhovat. Většina Gazanů umí jen arabsky a nemá internet, aby sledovala, co se děje ve světě," uvedla také Šarífová. Hamás se vlády nad Pásmem Gazy zmocnil ozbrojeným pučem proti vládě Palestinské autonomie v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál těsně volby nad Fatahem. Izrael a Egypt pak zavedly vůči Gaze blokádu, aby zabránily vyzbrojování Hamásu. Blokáda zahrnovala i přísné omezení pohybu Gazanů mimo území Pásma Gazy. "Bylo to podobné jako v případě organizace Islámský stát (v Sýrii a Iráku). Poté, co násilně ovládl Gazu, začal Hamás ženám vnucovat hidžáb a nutil muže, aby se jinak holili a oblékali. Všude na zdech byly plakáty mučedníků z (brigád) Kásam," řekla Šarífová s odkazem na ozbrojené křídlo Hamásu. "Někteří mi vyprávěli, že když byla Gaza pod kontrolou Palestinské autonomie, bylo tam možné sehnat i alkohol či jít do kina," dodala s tím, že po převzetí vlády Hamásem se vše radikálně změnilo. "A také se začala měnit mentalita lidí, samozřejmě ne všech," uvedla syrská novinářka. V roce 2018 se v Pásmu Gazy zrodilo hnutí mladých, kteří chodili do ulic žádat lepší podmínky se sloganem "Chceme žít". Desítky z nich byly zatčeny a brutálně zbity, podle Šarífové několik z nich v důsledku toho zemřelo. I ona byla bezpečnostními složkami zbita. Poprvé se dostala do vězení na dva dny za to, že doma pořádala večeři, jíž se účastnili muži a ženy. Hamás takové společné akce zakazuje. Skupina, jež si říkala Výbor gazanské mládeže, chtěla změnit společnost i tím, že se snažila navazovat kontakty s Izraelci. Například pořádala virtuální setkávání, jimž se říkalo Skype s nepřítelem, nebo organizovala vyjížďky na kole s Izraelci, každý po své straně hranice. U hranice Pásma Gazy s Izraelem rovněž pořádala mírové pochody v reakci na násilné protesty, při nichž příznivci Hamásu mimo jiné posílali přes hranice do Izraele zápalné balonky. Mladí pacifisté naopak symbolicky vypouštěli desítky holubů. "I když máte zlost, nemusíte posílat zápalné balony, protože na druhé straně hranice jsou také lidé. A oni nejsou ti, s nimiž chcete bojovat," uvedla Šarífová. Mladí Gazané z této skupiny také za pandemie covidu-19 uspořádali v dubnu 2020 virtuální setkání s lidmi z různých koutů světa, aby si vyměnili zkušenosti s pandemickými omezeními. K akci se připojilo na dvě stě lidí ze světa. Hamás tvrdil, že šlo o setkání s Izraelci a organizátory zatkl. Většina z nich strávila za mřížemi půl roku. Zatčena byla tehdy i Šarífová, která se po třech měsících dostala na svobodu a poté i z Gazy. V říjnovém průzkumu provedeném ještě před útokem Hamásu na Izrael, jímž začala tato válka, podle serveru ToI jen asi 29 procent Gazanů uvedlo, že věří hnutí Hamás, a 24 procent řeklo, že by volilo v případných prezidentských volbách šéfa Hamásu Ismaíla Haníju. S pokračujícím izraelským bombardováním a blokádou Pásma Gazy ale podpora Hamásu roste, ukázal podle ToI nedávný průzkum provedený mezi obyvateli Gazy a na okupovaném Západním břehu. Tři čtvrtiny Palestinců podle něj označili roli Hamásu za pozitivní. Podle Šarífové jsou Palestinci na Západním břehu velmi naivní. "Neví nic o Hamásu, ani o životě v Gaze," uvedla. Cíl Izraele při nynější ofenzivě v Pásmu Gazy, jímž je Hamás zničit, je podle ní nereálný. "Přeji Izraeli hodně štěstí, ale nemyslím si, že to dokáže. Spojené státy se snažily dvacet let vyhnat z Afghánistánu hnutí Tálibán, které se tam nakonec znovu dostalo k moci," uvedla mladá syrská novinářka. nob lep - sdílejte článek