Izrael

V Izraeli zatkli exprokurátorku, jež umožnila zveřejnit video s bitím Palestince

V Izraeli v noci na dnešek zatkli vojenskou generální prokurátorku Jifat Tomerovou-Jerušalmiovou, která se v pátek vzdala této funkce. V rezignačním dopise přiznala, že loni umožnila zveřejnění videonahrávky zachycující surové chování izraelských vojáků k zadrženému Palestinci. Ten byl podle deníku Haarec minulý měsíc propuštěn z izraelského vězení v rámci výměny za izraelské rukojmí na základě dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Tomerová-Jerušalmiová, které dnes soud v Tel Avivu prodloužil vazbu do středy, podle veřejnoprávní stanice Kan čelí obvinění z podvodu, porušení důvěry, zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a zveřejnění informací veřejným činitelem. Podezřelá je i z toho, že mařila vyšetřování úniku videonahrávky údajně falešnými tvrzeními. Její právník ale dnes u soudu argumentoval tím, že nejsou důkazy o maření vyšetřování ze strany jeho klientky, protože vyšetřovatelé dostali všechny materiály, včetně zpráv přes aplikaci WhatsApp. Deník Haarec v neděli napsal, že policie získala zprávy přes WhatsApp mezi Tomerovou-Jerušalmiovou a policistkou podezřelou z úniku videa. Podle nich dostala policistka pokyn od vojenské generální prokurátorky, aby kontaktovala novináře Guye Pelega ze stanice Channel 12. Právě tato televize videonahrávku zveřejnila loni v srpnu jako první. V neděli byl zatčen a obviněn i další bývalý vojenský prokurátor Matan Solomeš, i jemu soud prodloužil vazbu do středy. Solomešův právník dnes u soudu řekl, že jeho mandant se o úniku videonahrávky dozvěděl až posléze a na předání médiím se nepodílel. Přiznání vojenské prokurátorky vyvolalo kritiku z řad krajně pravicových politiků a někteří ji označili za zrádkyni. Pobouření vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu, který v neděli o úniku videonahrávky řekl, že jde o dosud nejzávažnější "PR útok vůči Izraeli" a obrovské poškození reputace Izraele a jeho vojáků. Prezident Jicchak Herzog vyzval veřejnost k zastavení obviňování a vzájemných osočování. Kauza vyvolala také další roztržku mezi vládou a generální prokurátorkou Gali Baharavovou-Miaraovou. Té o víkendu ministr spravedlnosti Jariv Levin vzkázal, že se nesmí podílet na vyšetřování úniku nahrávky ze základny Sde Teiman a že plánuje jmenovat pro dohled nad vyšetřováním někoho jiného. Baharavová-Miaraová to odmítla s tím, že Levin k takovému kroku nemá pravomoc, a uvedla, že vyšetřování bude pokračovat pod vedením orgánů činných v trestním řízení, včetně jí samotné. Letos v únoru bylo obžalováno pět izraelských vojáků z vážného zneužití palestinského vězně loni v červenci v detenčním zařízení na vojenské základně Sde Teiman, která leží v Negevské poušti poblíž hranic s Pásmem Gazy. Vojáci podle obžaloby Palestince surově zbili, přičemž mu způsobili těžká zranění, včetně zlomených žeber a tržné rány v konečníku. Na uniklé videonahrávce Palestinec ležel na zemi obklopen vojáky, kteří ho zakrývali obrannými štíty, aby nebylo zcela vidět, co dělají. "I v dlouhé a bolestivé válce máme povinnost vyšetřovat podezření z protiprávních činů... i když jsou v Sde Teiman drženi teroristé... je nutné je postavit před soud. A nesnižuje to naši povinnost vyšetřit důvodné podezření z násilí páchaného na zadržené osobě," napsala Tomerová-Jerušalmiová minulý pátek v rezignačním dopise na funkci, kterou zastávala od září 2021. "V posledních dvou letech se důstojníci generálního vojenského prokurátora stali terčem osobních útoků, urážek a dokonce i výhrůžek. To vše proto, že jsme stáli na straně právního státu," dodala. Tomerová-Jerušalmiová byla v neděli několik hodin pohřešovaná a některá média spekulovala o sebevraždě. Poté co, rodina nahlásila její zmizení, po ní pátrala policie i armáda. Žena se nakonec ozvala manželovi a byla nalezena na pláži u města Herzlija v metropolitní oblasti Tel Avivu. Detenční zařízení na základně Sde Teiman čelilo více obviněním stran špatného zacházení se zadrženými Palestinci. Loni britský deník The Guardian či americká stanice CNN s odvoláním na whistleblowery a další svědectví popsaly, že Palestinci tam jsou vystavováni psychickému a fyzickému týrání, včetně bití, a nemají ani dost jídla. Armáda tehdy jakékoli protiprávní jednání popřela. nob nim

V ruinách Arafatovy vily v Gaze žíjí Palestinci vysídlení válkou
V ruinách kdysi honosné vily někdejšího palestinského vůdce Jásira Arafata ve městě Gaza nyní žije několik rodin, které z jejich domovů vyhnala válka v Pásmu Gazy. Budova ve čtvrti Rimál byla po Arafatově smrti v roce 2004 přeměněna na muzeum. Spoluzakladatel Ben & Jerry's bude vyrábět zmrzlinu na podporu Palestiny
Spoluzakladatel zmrzlinárny Ben Jerry’s Ben Cohen oznámil, že mateřská společnost Unilever odmítla jeho nápad vyrábět zmrzlinou inspirovanou Palestinou a tak se rozhodl pochoutku na podporu Palestinců produkovat sám. Přes 450 světových židovských osobností žádá uvalení protiizraelských sankcí
Významné židovské osobnosti z celého světa žádají v otevřeném dopise OSN a světové státníky, aby uvalili sankce na izraelské představitele a orgány za činy, které se podle nich v podstatě rovnají genocidě, uvádí deník The Guardian. Výbor izraelského parlamentu odmítl vznik vyšetřovací komise k útoku ze 7. října
Výbor izraelského parlamentu dnes zamítl návrh na vytvoření státní vyšetřovací komise, která by se zabývala událostmi, jež předcházely teroristickému útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a které následovaly bezprostředně po něm. V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní, večer Izrael oznámil návrat k příměří
V Pásmu Gazy byl dnes porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Seznam Zprávy: Ve věku 96 let zemřela pamětnice holokaustu Dita Krausová
Ve věku 96 let dnes po půlnoci zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu. Dnes o tom informoval server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Palestinci slaví návrat vězňů a zadržovaných, které propustil Izrael
Slzy a výkřiky radosti vítaly dnes v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu stovky palestinských vězňů a zadržovaných, které propustil Izrael, napsal zpravodajský server BBC News. Palestinci se ocitli na svobodě na základě dohody s palestinským teroristickým hnutím Hamás, které předtím propustilo všech zbývajících dvacet žijících izraelských rukojmích zadržovaných od útoku na Izrael v říjnu 2023. Do města Gazy se vrátilo již více než 500.000 lidí, píše agentura AFP
Do města Gaza se od pátečního vyhlášení příměří vrátilo již více než 500.000 lidí. Dnes to podle agentury AFP uvedl mluvčí civilní obrany v Pásmu Gazy Mahmúd Basal. V posledních 24 hodinách civilní obrana nalezla v sutinách 135 těl obětí dřívějších izraelských úderů, napsala dnes agentura WAFA s tím, že přibližně 9500 osob je v Pásmu Gazy nadále pohřešováno. AP: Palestinci se po začátku příměří vracejí do míst, jež zbyla z jejich domovů
Desítky tisíc Palestinců se v pátek začaly vracet do zničených domovů v severní části Pásma Gazy, protože vstoupilo v platnost příměří zprostředkované USA, které vzbuzuje naději na ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. V Gaze i v Izraeli vypukly oslavy po oznámení dohody o ukončení dvouleté války
Palestinci i rodiny izraelských rukojmích dnes po zprávě o dohodě mezi Izraelem a Hamásem o ukončení války v Pásmu Gazy začali nadšeně slavit, napsala agentura Reuters. Mladí muži ve zničených ulicích začali tleskat, i když v některých částech dvoumilionového pásma pokračovaly izraelské údery. Pietní shromáždění i demonstrace připomněly v Izraeli dva roky od útoku Hamásu
Teroristický útok palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023 si dnes lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Večer se v Tel Avivu sešlo na vzpomínkovém koncertě na 30.000 lidí. Europoslanci podpořili Trumpův plán pro mír v Gaze, kritika Izraele trvá
Europoslanci si dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) připomněli druhé výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael a shodli se na urgentní potřebě umožnit přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy. Evropští politici v den výročí útoku Hamásu vyzvali k propuštění rukojmích
Za černý den v dějinách židovského národa či nejhorší masovou vraždu Židů od holokaustu označili dnes 7. říjen 2023 někteří evropští politici. U příležitosti výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael zároveň vyzvali k propuštění zbývajících rukojmích zadržovaných od té doby Hamásem a k ukončení války v Pásmu Gazy, kterou tam v odvetě za útok vede Izrael. AP: Aktivisté z flotily popsali špatné zacházení ze strany izraelských složek
Někteří z aktivistů, které zadržela izraelská armáda na palubách lodí flotily mířící k břehům Pásma Gazy, popsali po návratu do svých domovských zemí špatné zacházení ze strany izraelských bezpečnostních složek. Hamás musí podle Trumpa přijmout mírovou dohodu do nedělní půlnoci
Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že teroristické hnutí Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Podle šéfa Bílého domu je to pro Hamás poslední šance a pokud skupina dohodu nepřijme, zažije peklo.Tak či onak však bude podle amerického prezidenta na Blízkém východě nastolen mír. Server ToI: Hamás nemá v Gaze podporu veřejnosti, uvedli zástupci tamních elit
Dvě desítky zástupců samosprávy či různých sdružení a odborů z Pásma Gazy napsaly dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, v němž ho vyzývají, aby pomohl ukončit válku na tomto palestinském území. Seznam Zprávy: NKÚ kritizuje ministerstvo obrany za opožděný nákup raket
Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení výrobce z Izraele zvedl cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. Hamás studuje Trumpův plán pro Gazu, debaty mohou trvat několik dní, napsala AFP
Hamás v současné době studuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, diskuse o něm mohou ovšem trvat několik dní, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na dva zdroje blízké palestinskému teroristickému hnutí.

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy

v podobě, v jaké byl zveřejněn na sociální síti X na účtu Bílého domu (překlad ČTK): 1. Gaza bude deradikalizovaná zóna zbavená terorismu, která nebude představovat hrozbu pro své sousedy. 2. Gaza bude obnovena ve prospěch obyvatel Gazy, kteří už trpěli víc než dost. 3. Pokud obě strany souhlasí s tímto návrhem, válka okamžitě skončí. Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, aby se připravily na propuštění rukojmích. Během této doby budou všechny vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování, pozastaveny a bojové linie zůstanou zmrazené, dokud nebudou splněny podmínky pro postupné úplné stažení. 4. Do 72 hodin od okamžiku, kdy Izrael veřejně tuto dohodu přijme, budou vrácena všechna rukojmí – živí i mrtví. 5. Jakmile budou všechna rukojmí propuštěna, Izrael propustí 250 vězňů s doživotním trestem a 1700 Gazanů, kteří byli zadrženi po 7. říjnu 2023, včetně všech žen a dětí zadržených v této souvislosti. Za každého z izraelských rukojmí, jehož ostatky budou vráceny, Izrael předá ostatky 15 zesnulých Gazanů. 6. Po návratu všech rukojmích získají amnestii členové Hamásu, kteří se zaváží k mírovému soužití a odzbrojení. Členům Hamásu, kteří budou chtít opustit Gazu, bude umožněn bezpečný odchod do zemí, ochotných je přijmout. 7. Po přijetí této dohody bude do Pásma Gazy okamžitě zaslána humanitární pomoc v plném rozsahu. Minimálně v rozsahu humanitární pomoci dohodnutém 19. ledna 2025, včetně obnovy infrastruktury (voda, elektřina, kanalizace), obnovy nemocnic a pekáren a dodání potřebného vybavení k odklízení trosek a otevírání komunikací. 8. Distribuce a pomoc směřující do Pásma Gazy bude probíhat bez zásahů obou stran prostřednictvím Organizace spojených národů a jejích agentur a Červeného půlměsíce, spolu s dalšími mezinárodními institucemi, které nejsou nijak spojeny s žádnou stranou. Otevření přechodu Rafáh oběma směry bude probíhat podle stejného mechanismu, jaký byl zaveden dle dohody z 19. ledna 2025. 9. Gaza bude spravována dočasnou přechodnou správou technokratického, apolitického palestinského výboru, který bude zodpovědný za každodenní chod veřejných služeb a obcí pro obyvatele Gazy. Tento výbor bude složen z kvalifikovaných Palestinců a mezinárodních expertů, pod dohledem nového mezinárodního přechodného orgánu, „Rady pro mír“, jehož předsedou bude prezident Donald J. Trump. Další členové a představitelé států, včetně bývalého premiéra Tonyho Blaira, budou oznámeni později. Tento orgán stanoví rámec a zajistí financování obnovy Gazy, dokud Palestinská samospráva nedokončí svůj reformní program (popsaný v různých návrzích, včetně mírového plánu prezidenta Trumpa z roku 2020 a saudsko-francouzského návrhu) a nebude schopna znovu převzít bezpečně a účinně kontrolu nad Gazou. Tento orgán využije ty nejlepší mezinárodní standardy, aby vytvořil moderní a efektivní správu, která bude sloužit lidem v Gaze a přiláká investice. 10. Trumpův plán hospodářského rozvoje pro obnovu a oživení Gazy bude vytvořen svoláním panelu odborníků, kteří se podíleli na vzniku moderních prosperujících měst na Blízkém východě. Zváží se řada dobře promyšlených investičních návrhů a rozvojových vizí vypracovaných mezinárodními skupinami, aby se propojily rámce bezpečnosti a správy a přilákaly tyto investice, které vytvoří pracovní místa, příležitosti a naději pro budoucnost Gazy. 11. Bude zřízena zvláštní ekonomická zóna s preferenčními celními a přístupovými podmínkami, které budou dojednány se zeměmi, které se na tom podílejí. 12. Nikdo nebude nucen opustit Gazu. Ti, kteří si přejí odejít, budou moci odejít i vrátit se svobodně. Budeme lidi povzbuzovat, aby zůstali, a nabídneme jim možnost podílet se na budování lepší Gazy. 13. Hamás a další frakce se zavazují, že nebudou hrát při správě Gazy žádnou roli – přímo, nepřímo ani v žádné jiné formě. Veškerá vojenská, teroristická a útočná infrastruktura, včetně tunelů a zbrojních výrobních zařízení, bude zničena a nebude obnovena. Proběhne proces demilitarizace Gazy pod dohledem nezávislých pozorovatelů, který zahrne trvalé vyřazení zbraní z užívání prostřednictvím dohodnutého procesu vyřazení z provozu, podpořeného mezinárodně financovaným programem zpětného odkupu a reintegrace, vše ověřeno nezávislými pozorovateli. Nová Gaza se zcela zaváže k budování prosperující ekonomiky a mírovému soužití se sousedy. 14. Regionální partneři poskytnou záruky, že Hamás a další frakce splní své závazky a že nová Gaza nebude představovat hrozbu pro své sousedy ani pro vlastní obyvatele. 15. Spojené státy budou spolupracovat s arabskými a mezinárodními partnery na vytvoření dočasné Mezinárodní stabilizační síly (ISF), která bude okamžitě nasazena v Gaze. ISF bude cvičit a podporovat prověřené palestinské policejní složky v Gaze a konzultovat tuto problematiku s Jordánskem a Egyptem, které mají v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. ISF bude dlouhodobým řešením pro vnitřní bezpečnost. Bude spolupracovat s Izraelem a Egyptem spolu s nově vycvičenými palestinskými policejními složkami na zajištění hraničních oblastí. Je zásadně třeba zabránit pronikání munice do Gazy a zároveň usnadnit rychlý a bezpečný tok zboží pro obnovu a oživení Gazy. Strany se dohodnou na mechanismu předcházení konfliktům. 16. Izrael nebude okupovat ani anektovat Gazu. Jakmile ISF zavede kontrolu a stabilitu, Izraelská armáda (IDF) se stáhne na základě standardů, milníků a časových plánů spojených s demilitarizací, které si mezi sebou dohodnou IDF, ISF, garanti a Spojené státy s cílem vytvořit bezpečnou Gazu, která už nebude představovat hrozbu pro Izrael, Egypt a jejich občany. Izraelská armáda prakticky postupně předá území Gazy, které obsadila, pod kontrolu ISF podle dohody s přechodnou správou, dokud se z Gazy zcela nestáhne, s výjimkou bezpečnostního perimetru. Tato oblast zůstane, dokud Gaza nebude dostatečně zabezpečena proti obnovení teroristické hrozby. 17. Pokud bude Hamás tento návrh zdržovat nebo ho odmítne, výše uvedené, včetně posílené pomoci, bude realizováno v oblastech zbavených terorismu, které IDF předá ISF. 18. Bude zahájen proces mezináboženského dialogu založený na hodnotách tolerance a mírového soužití, který se pokusí změnit způsob myšlení a narativy Palestinců a Izraelců důrazem na přínosy plynoucí z míru. 19. Zatímco bude postupovat obnova Gazy a dojde k realizaci reformního programu Palestinské samosprávy přesně, jak byl dohodnut, mohou konečně vzniknout podmínky pro důvěryhodnou cestu k palestinské seberealizaci a státnosti, což uznáváme jako snahy palestinského lidu. 20. Spojené státy zahájí dialog mezi Izraelem a Palestinci s cílem dohodnout se na politické perspektivě mírového a prosperujícího soužití. ČTK

Bílý dům zveřejnil plán na mír v Gaze, Izrael ho přijal, Hamás zatím ne
Bílý dům dnes zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Příbuzní rukojmích píší Trumpovi, aby prosadil mírový plán pro Pásmu Gazy
Příbuzní lidí, kteří jsou drženi v zajetí v Pásmu Gazy už skoro dva roky jako rukojmí, napsali otevřený dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi před jeho dnešní schůzkou s izraelským prezidentem Benjaminem Netanjahuem. Trump řekl, že nepovolí Izraeli anexi Západního břehu Jordánu, je načase přestat
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedovolí Izraeli anektovat okupovaný Západní břeh Jordánu a že je načase "přestat". Řekl také, že již brzy by mohla být uzavřena dohoda o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích. Stovky Izraelců protestovaly na letišti u Tel Avivu proti Netanjahuovi
Stovky demonstrantů dnes přišly na Ben Gurionovo letiště nedaleko Tel Avivu protestovat proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi před jeho odletem do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Zástupce Člověka v tísni: Česká vláda podporou legitimizuje činy Izraele v Gaze
Česká vláda svou podporou legitimizuje porušování humanitárního práva Izraelem v Pásmu Gazy. ČTK to v rozhovoru řekl vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys. Podle něho je třeba, aby vládní představitelé naopak společně s mezinárodním společenstvím vyvíjeli tlak na izraelské politiky k přijetí příměří v Pásmu Gazy. Uznání Palestiny vyčerpaným obyvatelům města Gaza úlevu nepřinese, píše Reuters
Izraelská armáda dnes postupovala hlouběji do nejlidnatějších čtvrtí Gazy. Uznání Státu Palestina několika západními mocnostmi v čele s Francií a Británií nic nezměnilo na válečných hrůzách a utrpení, jimž čelí obyvatelé největšího města na izolovaném palestinském území. Anexe je za hranou, svoboda rukojmích prioritou, říkají Francie a Saúdská Arábie
Ukončení války v Pásmu Gazy a zajištění propuštění všech rukojmích je absolutní prioritou, uvedly Francie a Saúdská Arábie ve společném prohlášení z pondělní konference OSN o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Francie uznala Stát Palestina, tento krok má podle Macrona vést k míru
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru mezi Palestinci a Izraelci, uvedla agentura AFP. Stejný krok dnes učinily také Belgie a Monako, další země se k němu chystají. Desítky tisíc lidí v Itálii demonstrují na podporu civilistů v Gaze
Desítky tisíc lidí dnes po celé Itálii demonstrují na podporu Palestincům v Pásmu Gazy, v některých odvětvích se koná také celodenní stávka, která místy ochromila veřejnou dopravu. Například v Římě bylo zrušeno několik spojů na železnici a vlaky měly zpoždění až 80 minut, napsala agentura ANSA. Austrálie, Británie, Kanada, Portugalsko uznaly Stát Palestina; Izrael to odmítá
Austrálie, Británie a Kanada dnes formálně uznaly Stát Palestina. Oznámili to takřka současně premiéři těchto zemí a zdůraznili, že v budoucí správě Palestiny nesmí hrát žádnou roli teroristické hnutí Hamás. Portugalsko nyní oficiálně uznává Stát Palestina, uvedl ministr zahraničí Rangel
Portugalsko nyní oficiálně uznává Stát Palestina, prohlásil dnes portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Stejné prohlášení dnes vydaly Austrálie, Británie a Kanada, jiné země jako Francie avizovaly, že tento krok učiní na Valném shromáždění OSN, které začíná příští týden v New Yorku. Evropská komise chce zavést cla na izraelské zboží a sankce na extremisty
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Palestinci žijí v Gaze v nepřijatelných podmínkách, řekl papež Lev XIV.
Palestinci v Gaze žijí v nepřijatelných podmínkách a jsou znovu násilím nuceni opustit své území, řekl dnes papež Lev XIV. Podle agentury AFP hlava katolické církve rovněž znovu vyzvala k příměří ve válce v Pásmu Gazy, k propuštění rukojmích, kteří jsou tam v zajetí palestinských ozbrojenců už skoro dva roky, a k plnému respektování mezinárodního humanitárního práva. Izraelská akademie ocenila film o palestinském chlapci, vláda jí omezí finance
Izraelské ministerstvo kultury oznámilo, že izraelské filmové a televizní akademii zastaví finance na Ofirovu cenu. Tu v úterý akademie udělila filmu o palestinském chlapci The Sea (Moře), který se tak stal izraelskou nominací pro americké Oscary. Přes 20 humanitárních organizací vyzvalo k ukončení ofenzivy Izraele v Gaze
Dvě desítky humanitární organizací vyzvaly mezinárodní společenství k rázným opatřením, která by zastavila izraelskou ofenzivu ve městě Gaza. Výzvu podepsali mimo jiné šéfové organizací Save the Children či Lékaři bez hranic. Izrael zahájil hlavní fázi ofenzivy ve městě Gaza, Palestince vyzval k odchodu
Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu palestinského teroristického hnutí Hamás a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih. Netanjahu vede Blízký východ do chaosu, měl by být souzen, řekl katarský premiér
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem, řekl dnes v rozhovoru se CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Dodal, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Španělsko zesílí tlak na Izrael, dění v Gaze označil Sánchez za genocidu
Španělský premiér Pedro Sánchez dnes ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že Španělsko zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Türk obvinil Izrael z masového zabíjení a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Ve svém projevu na zasedání Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) také vyjádřil zděšení nad otevřeným používáním genocidní rétoriky a "hanebnou dehumanizací" Palestinců vysoce postavenými izraelskými činiteli.

Jordánský král odmítl izraelské kroky vedoucí k anexi Západního břehu

Jordánský král Abdalláh II. dnes zopakoval, že Jordánsko naprosto odmítá jakékoliv izraelské kroky směřující k anexi okupovaného Západního břehu Jordánu nebo odsunu Palestinců. Podle agentury AFP to král řekl při jednání s prezidentem Spojených arabských emirátů Muhammadem bin Zajdem Nahajánem. Jordánský panovník se vyjádřil poté, co několik izraelských představitelů naznačilo, že Izrael by mohl přistoupit k anexi velkých částí okupovaného Západního břehu Jordánu v reakci na oznámení některých západních zemí, že mají v úmyslu oficiálně uznat palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN, které se tento měsíc uskuteční v New Yorku. Abdalláh II. podle prohlášení královského paláce také uvedl, že Jordánsko zcela odmítá jakýkoliv plán pro Pásmo Gazy, který by počítal s odsunem Palestinců nebo jeho "oddělením od Západního břehu Jordánu". Spolu s prezidentem SAE jordánský panovník také odsoudil plány na rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu a odsoudil "izraelské postoje a prohlášení, které představují hrozbu pro suverenitu států v regionu". Státníci rovněž odmítli "izraelské plány na zachování okupace Pásma Gazy a rozšíření vojenské kontroly" nad palestinským územím. Jordánský král přitom již opakovaně prohlásil, že Jordánsko nebude "náhradní zemí" pro Palestince, poznamenala agentura AFP. Spojené arabské emiráty, které v roce 2020 normalizovaly vztahy s Izraelem, ve středu varovaly před jakýmkoli pokusem Izraele o anexi palestinských území s tím, že by to znamenalo překročení červené linie. Oznámený záměr Francie a dalších zemí, například Británie a Kanady, uznat samostatný Stát Palestina tento měsíc na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, Izrael ostře kritizuje. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar například varoval, že uznání palestinského státu západními zeměmi by mohlo Izrael přimět k přijetí "jednostranných opatření". Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém spolu s Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967 a od té doby Západní břeh v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Z Gazy se Izrael stáhl v roce 2005, kdy vyklidil všech 21 tamních osad. Teroristické hnutí Hamás se Pásma Gazy zmocnilo v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrálo volby na palestinských územích. Moci v Pásmu Gazy se ujalo po souboji s konkurenčním Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Palestinci chtějí všechna tato tři území - Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy a východní Jeruzalém - pro svůj budoucí stát. Izraelci v Pásmu Gazy vedou válku od útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael v říjnu 2023. ngl jd

Papež řekl izraelskému prezidentovi, že Palestincům musí být zaručena budoucnost
Papež Lev XIV. dnes přijal izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga k soukromé audienci a řekl mu, že palestinskému lidu musí být zaručena budoucnost. Podle agentury ANSA o tom informoval Vatikán. Hlavním tématem setkání Herzoga s papežem byla politická a sociální situace na Blízkém východě, uvedl Vatikán v prohlášení. AP: Palestinci ve městě Gaza se za nové izraelské ofenzivy bojí trvalého vyhnání
Zatímco v okolí největšího města Pásma Gazy duní dělostřelecká palba, padají bomby a Izrael slibuje novou trestnou ofenzivu, Palestinci ve městě jsou ochromeni strachem - nevědí, kam jít, kdy odejít a zda se vůbec vrátí. AP: Izrael zrychlil stavební práce v jaderném středisku v Negevské poušti
Izraelská vláda zintenzivnila stavební práce v jaderném středisku na jihu země, kde možná staví nový těžkovodní reaktor nebo zařízení na výrobu jaderných zbraní. Napsala to dnes agentura AP, podle níž se tak vyjádřilo několik expertů po analýze satelitních snímků výzkumného střediska Šimona Perese. Izraelské tanky postupují do hustě obydlené čtvrti města Gaza, píše Reuters
Izraelská armáda dnes pokračovala v postupu městem Gaza, její tanky a vojáci pronikali do čtvrti Šajch Radván, jedné z největších a nejlidnatějších ve městě, informuje s odvoláním na svědky agentura Reuters. V Jeruzalémě se konají další protesty proti izraelské vládě kvůli válce v Gaze
V Jeruzalémě začaly ráno další protesty proti izraelské vládě, po níž jejich účastníci požadují, aby okamžitě uzavřela dohodu o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích držených tam palestinskými ozbrojenci od října 2023. Izraelské armádě hrozí nízká účast rezervistů, mnozí nevěří vládě, píše Haarec
Izraelská armáda se obává vysoké absence u povolaných desítek tisíc rezervistů, napsaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Důvodem je podle nich nedůvěra mnoha vojáků v záloze v izraelskou vládu. Bosenské muzeum daruje Gaze peníze z výstavy židovské knihy, čelí za to kritice
Národní bosenské muzeum čelí kritice několika židovských organizací kvůli tomu, že se rozhodlo výtěžek ze vstupenek na expozici se vzácným židovským rukopisem darovat obyvatelům Pásma Gazy. Ředitel muzea zdůraznil, že tento krok není namířen proti židovskému národu, ale je vyjádřením nesouhlasu s tím, co se děje v Gaze, informovala dnes agentura AFP. V Tel Avivu se sešlo 350.000 lidí, demonstrují za příměří a propuštění rukojmích
Okolo 350.000 lidí se dnes večer sešlo v Tel Avivu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s přístupem izraelské vlády k řešení situace rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na organizátory protestu. Katoličtí a pravoslavní duchovní zůstanou v Gaze i během ofenzivy
Duchovní římskokatolické a řecké pravoslavné církve zůstanou ve městě Gaza i během plánované ofenzivy izraelské armády. Uvedlo to vedení církví v prohlášení, píše dnes agentura AFP. Obě církve mají ve městě své farnosti. Za poslední izraelské akce v Gaze se dá jen těžko postavit, míní Pavel
Razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraeli. Za poslední akce v Gaze se dá jen velice těžko postavit. Izrael definitivně schválil výstavbu židovských osad východně od Jeruzaléma
Izraelská vláda definitivně schválila výstavbu osad nedaleko Jeruzaléma na okupovaném Západním břehu, informoval dnes server The Times of Israel (ToI). Projekt dlouhodobě kritizují palestinští představitelé, arabské státy i Evropská unie. Ministr Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza, povolá 60.000 záložníků
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat 60.000 záložníků, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na Kacovo ministerstvo. Podle serveru The Times of Israel (ToI) záložníci dostanou nejméně dva týdny na to hlásit se do služby a ne všichni se budou podílet na operaci ve městě Gaza, někteří nahradí izraelské jednotky v jiných částech fronty. Izraelský ministr Smotrič oznámil schválení osad v klíčové oblasti u Jeruzaléma
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič oznámil schválení záměru výstavby židovských osad v klíčové oblasti na okupovaném Západním břehu Jordánu poblíž Jeruzaléma. Podle tohoto krajně pravicového politika půjde o poslední hřebík do rakve palestinského státu v reakci na záměr některých zahraničních zemí uznat Stát Palestina, píší dnes izraelská média a tiskové agentury. Arabské země kritizují Netanjahua za slova o souznění s vizí Velkého Izraele
Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko, Egypt, Palestinská autonomie a Liga arabských států (LAS) vyjádřily hluboké znepokojení nad tvrzením premiéra Benjamina Netanjahua, že souzní s vizí takzvaného Velkého Izraele a že je na historické a duchovní misi ve jménu židovského národa. Reuters: Ambice studentů v Gaze nahradila snaha přežít a dostat se k jídlu
Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters. Izrael musí pokračovat ve válce, Hamás se odmítl vzdát, řekl Netanjahu
Izrael nemá jinou možnost, než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně. Dnes to řekl novinářům izraelský premiér Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza. Podle něj je cílem zničit poslední bašty Hamásu a tak rychle ukončit válku v Pásmu Gazy, která trvá od října roku 2023. Británie, OSN a další kritizují izraelské rozhodnutí dobýt město Gaza
Rozhodnutí izraelské vlády dále zintenzivnit svou ofenzivu v Gaze je chybné, uvedl v prohlášení britský premiér Keir Starmer a vyzval izraelské vedení, aby krok přehodnotilo. Starmer je jedním z prvních světových státníků, kteří reagovali na dnešní rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu převzít vojenskou kontrolu nad městem Gaza, kde podle serveru The Times of Israel žije přibližně 800.000 obyvatel. AP: Izrael chce ovládnout město Gaza, čelí ale tlaku kvůli hladomoru a rukojmím
Izrael dnes nad ránem oznámil, že plánuje obsadit město Gaza. Jde o největší městskou oblast v Pásmu Gazy, která už byla při opakovaných izraelských náletech značně poničena, píše agentura AP. Další rozsáhlá pozemní operace v jedné z mála oblastí Gazy, kde zatím nebyl vydán příkaz k evakuaci, by pravděpodobně vyvolala ještě masovější vysídlování. Trumpova vláda zmrazila financování ve výši 584 mil. USD pro univerzitu UCLA
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální financování pro Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA) ve výši 584 milionů dolarů (12,3 miliardy korun) v souvislosti s propalestinskými protesty v jejím kampusu. Odborníci: Postoj ČR k Izraeli je v EU unikátní, k diplomatické izolaci nevede
Český postoj vůči Izraeli je v Evropské unii do značné míry dlouhodobě unikátní. O diplomatické izolaci se ale hovořit nedá, protože v jiných zahraničněpolitických tématech sdílí Česko názor většiny evropských států. Bývalí šéfové izraelské armády, Mossadu a Šin Betu vyzvali k ukončení války
Přibližně 600 bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. Francie, Německo a Španělsko shazují pomoc do Gazy z letadel, přidá se i Itálie
Francie poslala do Pásma Gazy 40 tun humanitární pomoci prostřednictvím čtyř letů z Jordánska. Podle agentury Reuters to dnes řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Stejným způsobem začaly dodávat pomoc také Německo a Španělsko, připojily se tak k Jordánsku, Spojeným arabským emirátům či Egyptu, které kvůli katastrofální humanitární situaci shazují pomoc do Gazy ze vzduchu od minulého víkendu. Slovinsko kvůli válce v Pásmu Gazy zakáže veškerý obchod se zbraněmi s Izraelem
Slovinsko kvůli válce v Pásmu Gazy zakáže veškerý obchod se zbraněmi s Izraelem, oznámila ve čtvrtek podle tiskových agentur slovinská vláda. Současně označila Evropskou unii za "neschopnou přijmout" podobné opatření a zdůraznila, že je první zemí EU, která se k takovému kroku odhodlala. USA musejí před novými jadernými rozhovory souhlasit s odškodněním, řekl Arakčí
Spojené státy musejí před novým jednáním o íránském jaderném programu souhlasit s odškodněním za útok na Írán z konce června, řekl listu Financial Times (FT) šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. Dodal, že cesta k vyjednávání se zúžila a stanovil další podmínky, za kterých je Teherán ochoten znovu se sejít s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Násilí židovských osadníků na Západním břehu je terorismem, tvrdí poprvé Francie
Násilí páchané izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu představuje teroristické činy, uvedlo dnes francouzské ministerstvo zahraničí poté, co byl jedním z osadníků údajně zavražděn palestinský aktivista, jenž spolupracoval na oscarovém snímku "Žádná jiná země". Česko podpoří dvěma miliony korun humanitární program Maltézského řádu v Gaze
Česko podpoří částkou 80.000 eur (cca. dva miliony korun) humanitární program Maltézského řádu v Gaze zaměřený na zdravotní péči pro nejzranitelnější část populace. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí. Avizované uznání Palestiny ze strany Francie ve světě vyvolalo kritiku i chválu
Oznámení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Francie uzná Palestinu jako samostatný stát, vyvolalo mohutné reakce na světové scéně. Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že nezáleží na tom, co Macron říká, Německo uvedlo, že se k uznání Palestiny nechystá, zatímco palestinská samospráva, Španělsko či Saúdská Arábie krok přivítaly. Humanitární situaci v Gaze dnes zkritizoval Londýn, EU i kardinál z Jeruzaléma
Humanitární situace v Pásmu Gazy je morálně nepřijatelná. Dnes to podle agentury AFP řekl římskokatolický kardinál Pierbattista Pizzaballa z Latinského patriarchátu jeruzalémského. Britský ministr zahraničí David Lammy stanici BBC řekl, že je situací v pásmu zděšen a znechucen. El País: Osadníci na Západním břehu zastrašováním vyhánějí palestinské beduíny
Od začátky války v Pásmu Gazy předloni v říjnu vyhnali židovští extremisté na Západním břehu Jordánu všechny obyvatele z nejméně 39 palestinských beduínských osad. Tvrdí to izraelská nevládní organizace Peace Now. Erdogan obvinil Izrael, že zneužívá syrské drúzy jako záminku
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes obvinil Izrael, že zneužívá syrské drúzy jako záminku pro rozšiřování svých nelegálních akcí v Sýrii, píše agentura AFP. Izraelská armáda totiž tento týden vojensky zasáhla do střetů mezi syrskými vládními silami, beduínskými ozbrojenci a menšinovými drúzy. Katolická církev potvrdila tři mrtvé při dnešním úderu na farnost v Pásmu Gazy
Při dnešním úderu připisovaném izraelské armádě na jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy zemřeli tři lidé. Agentuře ANSA to sdělil Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině. Dokument stanice BBC o Gaze porušil pokyny, zjistila kontrola
Dokumentární film BBC o životě v Pásmu Gazy porušil redakční pokyny týkající se přesnosti, když neuvedl, že chlapec, který snímkem provází, je syn náměstka ministra zemědělství z teroristického hnutí Hamás, zjistila kontrola BBC. AP: Ostraha center humanitární pomoci GHF v Pásmu Gazy používá ostrou střelbu
Pracovníci z center pro distribuci humanitární pomoci organizace GHF v Pásmu Gazy agentuře AP řekli, že jejich kolegové najatí k ostraze se uchylují k ostré střelbě a používání zábleskových granátů v místech, kde se hladoví Palestinci přetahují o jídlo. AP: Přeživší izraelského útoku na íránskou věznici Evín očekává pomalou smrt
Necelý týden po izraelském útoku na íránskou věznici Evín, kam režim posílá své odpůrce, převezly úřady vězně do dalších káznic mimo Teherán. Ty jsou přeplněné a panují tam otřesné podmínky. Jedna z vězeňkyň Sajáh Sejdalová řekla své rodině, že ji tam čeká pomalá smrt, napsala agentura AP. CNN: USA nesvrhly na jaderné zařízení Isfahán bomby, jelikož je příliš hluboko
Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto bomby nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely. CNN: USA jednají o investici do jaderné energetiky Íránu, chtějí obnovit dialog
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokovány na zahraničních bankovních účtech. Čeští politici americký útok v Íránu většinou chápou a doufají, že povede k míru
Noční útok Spojených států na jaderné provozy v Íránu byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho kolegů z vlády pochopitelný, protože íránský jaderný program ohrožuje mezinárodní bezpečnost. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ale doufá, že americký prezident Donald Trump měl krok dobře promyšlený a povede k míru. USA zaútočily na jaderná zařízení v Íránu, podle Pentagonu ale nechtějí válku
Spojené státy v noci na dnešek zaútočily na tři jaderná zařízení v Íránu, a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránské války. Šéf Pentagonu uvedl, že USA zdevastovaly jaderný program Teheránu a že nechtějí válku. Trumpův útok na íránské jaderné provozy je risk, shodují se některá média
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa provést v noci na dnešek útok na tři íránské jaderné provozy, včetně zařízení Fordo hluboko pod zemí, představuje zatím největší zahraničněpolitický hazard republikánského prezidenta, napsala dnes agentura Reuters s tím, že důsledky amerického kroku jsou plné rizik a nejasných dopadů. Analytici: Americké údery v Íránu zintenzivní zdražování paliv v Česku
Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Americké údery v Íránu rozvířily v Kongresu debatu o prezidentských pravomocích
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa provést v noci na dnešek údery na tři íránské jaderné provozy mezi americkými zákonodárci rozvířilo debatu o prezidentských pravomocích. Zatímco většina Trumpových republikánů prezidenta chválí za rozhodný postup, mnoho demokratů míní, že šéf Bílého domu postupoval protiústavně a měl požádat Kongres o souhlas, napsala agentura AP. Druhý repatriační let dopravil do Prahy asi 80 lidí z Izraele, uvedla Černochová
Druhý repatriační let dnes dopravil do Prahy dalších více než 80 českých občanů, kteří se rozhodli opustit Izrael poté, co 13. června začala vzdušná válka mezi ním a Íránem. Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ, sdělila ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Izrael a Írán pokračovaly v útocích, terčem bylo podle médií i jaderné zařízení
Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Íránské rakety v Haifě zranily 23 lidí, Izrael v Íránu zabil vojenského velitele
Írán dnes odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket, cílil mimo jiné na Tel Aviv či Haifu. V severoizraelském městě Haifa utrpělo zranění 23 lidí, informoval server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na místní zdravotnickou službu. Osmý den války s Izraelem jednal Írán v Ženevě se třemi evropskými zeměmi
Izraelsko-íránskou válkou, jež pokračovala osmým dnem, se dnes zabývala Rada bezpečnosti OSN. Řada jejích členů tam vyzvala k diplomatickému řešení konfliktu, který minulý týden začal Izrael kvůli íránskému jadernému programu. Část íránské opozice odmítá protesty proti vládě, když Izrael na zemi útočí
Zatímco část íránské opozice věří, že změna režimu je na dosah, a zdá se být připravena k protestům proti autokratickému teokratickému režimu, jiní nejsou ochotni nyní rozpoutat masové nepokoje, protože na jejich národ útočí cizí země. Íránská raketa v neděli zasáhla izraelský vědecký institut, zničila roky práce
Íránská raketa v neděli zasáhla korunní klenot izraelské vědy, napsala dnes s odkazem na izraelské vědce agentura AP. Útok na Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu nikoho nezabil, avšak zničil několik laboratoří a roky vědecké práce. Stanice RFE/RL a VOA vysílají o konfliktu v Íránu i přes Trumpovy škrty
Rozhlasová stanice Radio Farda, provozovaná stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) se sídlem v Praze, vysílá o izraelsko-íránském konfliktu do Íránu zpravodajství v perštině. Její novinářská činnost pokračuje i přes škrty administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, které ohrožují budoucnost stanice RFE/RL. Trump prohlásil, že nemůže říct, zda Spojené státy zaútočí na Írán
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že nemůže říct, zda Spojené státy podniknou útok na Írán. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že mu dochází trpělivost. Teherán vyjádřil zájem vyjednávat, ale na to je velmi pozdě, sdělil prezident novinářům, zatímco dohlížel na instalaci nového vlajkového stožáru na Jižním trávníku Bílého domu. Izraelsko-íránský konflikt pokračuje šestým dnem, Trumpovi dochází trpělivost
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že nemůže říct, zda Spojené státy podniknou útok na Írán. Zároveň podle agentury Reuters uvedl, že mu s Íránem dochází trpělivost. Podle amerických médií je stále více nakloněn přímému americkému zapojení do izraelských úderů na Írán. Izrael podle NYT útok na Írán začal plánovat v prosinci, Trump byl zdrženlivý
Nynější údery na Írán začal Izrael plánovat už v prosinci po svém rozsáhlém zářijovém útoku na libanonské šíitské hnutí Hizballáh a prosincovém pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, čímž se Izraeli otevřel vzdušný koridor nad Sýrií, napsal deník The New York Times (NYT). Trump vyzval Írán ke kapitulaci a pohrozil jeho nejvyššímu vůdci Chameneímu
Americký prezident Donald Trump dnes přiživil spekulace, že by se Spojené státy mohly zapojit do izraelsko-íránské války, která pokračovala pátým dnem. Několik hodin poté, co vyzval k evakuaci Teheránu, šéf Bílého domu prohlásil, že zabití íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího zatím není v plánu, ale dodal, že Spojené státy vědí, kde se ukrývá. AFP: Íránci v diaspoře jsou rozpolceni kvůli izraelské ofenzivě
Íránci v diaspoře jsou kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem rozpolceni mezi nadějemi na změnu moci v Teheránu a strachem o své blízké, kteří zůstávají v zemi a jsou ohroženi válkou, popisují ve svědectvích získaných agenturou AFP. Spor mezi Íránem a Izraelem zvyšuje cenu za přepravu ropy Hormuzským průlivem
Cena za přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem se v posledních dnech kvůli konfliktu mezi Íránem a Izraelem prudce zvyšuje, za tři dny činí nárůst 20 procent i více. Tankery se navíc této oblasti začínají v obavách z další eskalace vyhýbat, uvádí asociace Baltic and International Maritime Council (BIMCO), jedna z největších profesních organizací na světě, která sdružuje majitele obchodních lodí. Izraelsko-íránský konflikt má za čtyři dny na 250 obětí, většinou civilistů
Boje mezi Izraelem a Íránem, které dnes pokračovaly čtvrtým dnem, si vyžádaly už nejméně 248 obětí, většinou z řad civilistů, z toho 24 v Izraeli. Právě jeho vláda v pátek dlouholetý konflikt vyostřila, a to se zdůvodněním, že se snaží zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Výzva NEmlčme vybízí k nesouhlasu s porušováním lidských práv v Pásmu Gazy
Občanská výzva NEmlčme vybízí k veřejnému nesouhlasu s porušováním lidských práv v Pásmu Gazy. Výzva dává možnost se v digitálním prostoru vymezit proti jednostrannému postoji české vlády, která izraelský válečný postup obhajuje a legitimizuje, uvedli dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK zástupci kampaně. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ostře kritizoval USA a Izrael
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že omezení financování jeho úřadu nahrává diktátorům. Türk na úvod čtyřtýdenního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) v Ženevě dnes také ostře kritizoval Spojené státy kvůli zvažovanému použití armády při protestech proti prezidentovi Donaldu Trumpovi a Izrael za jeho postup v Pásmu Gazy. Cena plynu pro evropský trh roste kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes vyšplhala na nejvyšší úroveň od začátku dubna a přiblížila se hranici 40 eur (zhruba 990 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem a její možné dopady na dodávky plynu. EU musí jednat a zastavit krveprolití v Pásmu Gazy, uvedli Lékaři bez hranic
Nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes vyzvala představitele Evropské unie, aby namísto prázdných slov podnikli konkrétní kroky k zastavení krveprolití v Pásmu Gazy. Na tiskové konferenci v Bruselu to oznámil generální tajemník MSF Christopher Lockyear.