Zpřísnění pravidel proti praní peněz Sněmovna asi schválí beze změn

Praha 12. prosince 2023 (ČTK) - Navrhované rozšíření okruhu subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali k novele v dnešním druhém čtení dva pozměňovaní návrhy a úpravu účinnosti. O podobě předlohy, která navíc desetinásobně zvýší horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, bude Sněmovna hlasovat patrně na lednové schůzi. Předseda poslanců ODS Marek Benda navrhl, aby banky a pojišťovny měly přístup do registru majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly podle úpravy přednostně využívat při ke zjišťování původu jejich majetku. Pozměňovací návrh Jiřího Havránka (ODS) míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a také proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Do zákona by výslovně zakotvil pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii průkazu totožnosti klienta. Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů. Nově by klienty museli podle novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe. Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující. Návrh přináší také možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně. mbc rdo - sdílejte článek