Soudce uložil Trumpovi pokutu přes 350 milionů dolarů a tříletý zákaz vést firmu
New York 16. února (ČTK) - Pokuty v celkové výši přes 350 milionů dolarů (přes osm miliard Kč) dnes uložil newyorský soudce bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho firmám v kauze zveličování hodnoty majetků v komunikaci s bankami či pojišťovnami. Rozhodnutí soudce Arthura Engorona také exprezidentovi zakazuje na tři roky vést ve státě New York jakýkoli podnik včetně jeho vlastní firmy Trump Organization.
Nemůžeme nechat nespravedlnosti jen tak a budeme na každém kroku bojovat proti zaujatému pronásledování v podání křiváka Joea Bidena...
Deník The New York Times (NYT) to označil za drtivou porážku pro Trumpa, která by mohla vymazat jeho finanční rezervy. Zároveň rozhodnutí vznáší otázky ohledně toho, kdo v nejbližší době rodinnou firmu povede, neboť se týká také exprezidentových dospělých synů, kteří v ní dosud zastávali vysoké pozice.
Verdikt je naopak významným vítězstvím newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové, která po letech vyšetřování Trumpových financí v roce 2022 vznesla žalobu, v níž připisovala exprezidentovi a jeho spolupracovníkům systematické podvody s finančními záznamy. Trump po celou dobu věc vykresloval jako politicky motivovanou kauzu s odkazem na skutečnost, že Jamesová zastupuje Demokratickou stranu.
Soudce Engoron nicméně už před začátkem hlavní části procesu uznal hlavní tvrzení prokuratury, tedy že firma Trump Organization roky vytvářela nepravdivá majetková přiznání ve snaze zajistit si lepší podmínky pro půjčky nebo pojištění. Verdikt oznámený po několikatýdenním procesu, který skončil minulý měsíc, pak prakticky odpovídá návrhu prokuratury, která požadovala pokutu ve výši 370 milionů dolarů.
"Jejich naprostý nedostatek lítosti a výčitek hraničí s patologičnem," uvedl Engoron ve zdůvodnění vysoké pokuty. "Jsou obviněni pouze z toho, že zveličili hodnotu svého majetku, aby vydělali víc peněz. Záznamy to znovu a znovu prokazují. Je to všední hřích, nikoli smrtelný hřích... Přesto jsou žalovaní neschopni přiznat vlastní chybu," napsal. Soudce o trestu rozhodoval sám, neboť v případech tohoto typu podle něj newyorské právo neumožňuje sestavení poroty.
Trump ve své reakci Engorona označil za "křiváka", jeho verdikt za podvod a podobně jako své trestní kauzy vývoj spojoval s americkým prezidentem Joem Bidenem, s nímž se chce letos znovu utkat v souboji o Bílý dům.
"Nemůžeme nechat nespravedlnosti jen tak a budeme na každém kroku bojovat proti zaujatému pronásledování v podání křiváka Joea Bidena," napsal na své sociální síti Truth Social. Neuvedl, že se proti verdiktu odvolá, jeho tým však odvolání avizoval už před oznámením trestu.
Kromě Trumpa byli žalováni také jeho synové a Donald mladší a Eric, jakož i další společnosti nesoucí rodinné jméno. Celkově uložené pokuty dosahují asi 364 milionů dolarů, píše agentura AP, z toho přibližně 355 milionů se týká exprezidenta a jeho firem.
Zákaz vést společnost či zastávat vysoké podnikatelské posty dostali také jeho dospělí synové, a to na dva roky. Oba také mají zaplatit po čtyřech milionech dolarů. Soudce nicméně vzal zpět svůj dřívější příkaz, který by rozpustil několik Trumpových firem, informuje AP.
Nakázal však, aby operace Trump Organization další tři roky sledovala soudem dosazená kontrolorka, která už dříve upozornila na nesrovnalosti v účetnictví. Další součástí trestu je tříletý zákaz pro Trumpa získávat půjčky od newyorských bank.
Podle deníku NYT verdikt nedovede Trumpovo podnikání k bankrotu, protože většina jeho jmění je spojená s nemovitostmi. Nyní ovšem bude muset do 30 dnů buď předat požadovanou částku soudu, nebo si vyjednat zajištěný dluhopis, píše list.
Verdikt přišel necelý měsíc poté, co porota v jiném občanskoprávním řízení nařídila Trumpovi vyplatit přes 80 milionů dolarů novinářce Jean Carrollové za pomluvu související se sexuálním napadením ženy. Trump kromě toho čelí čtyřem obžalobám, z nichž by se první mohla dostat před porotce na konci příštího měsíce.
lex jd - sdílejte článek
Následuje: USA v Mnichově ujistily o závazcích vůči NATO, velkým tématem byla obrana Evropy
Mnichov (Německo) 16. února (zpravodaj ČTK) - Ruská vojenská agrese proti Ukrajině, evropské investice do obrany, izraelské tažení proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás a také postoj Spojených států k Severoatlantické alianci dnes patřily k hlavním tématům Mnichovské bezpečnostní konference. Jedním z nejvýznamnějších mezinárodněpolitických fór světa, které bavorská metropole hostí do neděle, však otřásla zpráva o úmrtí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Zřejmě nejočekávanější projev úvodního dne konference přednesla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zdůraznila, že Spojené státy si chtějí za prezidenta Joea Bidena udržet vůdčí postavení ve světě a chtějí pokračovat s obranou demokratických hodnot doma i v zahraničí. Harrisová rovněž ujistila, že pro USA je nezpochybnitelná zásada kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. "Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný," prohlásila Harrisová. Zároveň uvedla, že na tyto otázky, ve kterých má ona i prezident Biden jasno, si musí v listopadových prezidentských volbách odpovědět všichni Američané. Proti demokratu Bidenovi bude kandidovat bývalý prezident Donald Trump, který usiluje o prezidentskou nominaci republikánů a opakovaně zpochybňoval americké závazky vůči spojencům. V této souvislosti Harrisová varovala, že případné uzavření se do sebe nezaručí USA větší bezpečnost. Konferenci v Mnichově zahájil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil na stále hlubší a nebezpečnější rozdělení světa, které podle něj představuje větší hrozbu než vyhrocená doba studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a následnou rozsáhlou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. Obojí podle něj nemá ospravedlnění. Guterres kritizoval státy, které stále více ignorují mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN. "Dnes vidíme, že si státy bez jakékoli odpovědnosti dělají, co chtějí," řekl. V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že to je něco, co nemá v Evropě v 21. století místo. Tématu Ukrajiny se věnovali také bavorský premiér Markus Söder, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo třeba generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga se Ukrajina ve obraně před ruskou agresí neobejde bez pomoci Evropy a USA a zároveň Evropa i USA společně potřebují silné NATO. (pokračování...)
Mnichov (Německo) 16. února (zpravodaj ČTK) - Ruská vojenská agrese proti Ukrajině, evropské investice do obrany, izraelské tažení proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás a také postoj Spojených států k Severoatlantické alianci dnes patřily k hlavním tématům Mnichovské bezpečnostní konference. Jedním z nejvýznamnějších mezinárodněpolitických fór světa, které bavorská metropole hostí do neděle, však otřásla zpráva o úmrtí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Zřejmě nejočekávanější projev úvodního dne konference přednesla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zdůraznila, že Spojené státy si chtějí za prezidenta Joea Bidena udržet vůdčí postavení ve světě a chtějí pokračovat s obranou demokratických hodnot doma i v zahraničí. Harrisová rovněž ujistila, že pro USA je nezpochybnitelná zásada kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. "Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný," prohlásila Harrisová. Zároveň uvedla, že na tyto otázky, ve kterých má ona i prezident Biden jasno, si musí v listopadových prezidentských volbách odpovědět všichni Američané. Proti demokratu Bidenovi bude kandidovat bývalý prezident Donald Trump, který usiluje o prezidentskou nominaci republikánů a opakovaně zpochybňoval americké závazky vůči spojencům. V této souvislosti Harrisová varovala, že případné uzavření se do sebe nezaručí USA větší bezpečnost. Konferenci v Mnichově zahájil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil na stále hlubší a nebezpečnější rozdělení světa, které podle něj představuje větší hrozbu než vyhrocená doba studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a následnou rozsáhlou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. Obojí podle něj nemá ospravedlnění. Guterres kritizoval státy, které stále více ignorují mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN. "Dnes vidíme, že si státy bez jakékoli odpovědnosti dělají, co chtějí," řekl. V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že to je něco, co nemá v Evropě v 21. století místo. Tématu Ukrajiny se věnovali také bavorský premiér Markus Söder, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo třeba generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga se Ukrajina ve obraně před ruskou agresí neobejde bez pomoci Evropy a USA a zároveň Evropa i USA společně potřebují silné NATO. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soudce uložil Trumpovi pokutu přes 350 milionů dolarů a tříletý zákaz vést firmu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021610390|508956. Vydána 16.02.2024 23:10:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Soudce uložil Trumpovi pokutu přes 350 milionů dolarů a tříletý zákaz vést firmu' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2024021610390|508956. Vydána 16.02.2024 23:10:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
