USA v Mnichově ujistily o závazcích vůči NATO, velkým tématem byla obrana Evropy
Mnichov (Německo) 16. února (zpravodaj ČTK) - Ruská vojenská agrese proti Ukrajině, evropské investice do obrany, izraelské tažení proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás a také postoj Spojených států k Severoatlantické alianci dnes patřily k hlavním tématům Mnichovské bezpečnostní konference. Jedním z nejvýznamnějších mezinárodněpolitických fór světa, které bavorská metropole hostí do neděle, však otřásla zpráva o úmrtí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Zřejmě nejočekávanější projev úvodního dne konference přednesla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zdůraznila, že Spojené státy si chtějí za prezidenta Joea Bidena udržet vůdčí postavení ve světě a chtějí pokračovat s obranou demokratických hodnot doma i v zahraničí. Harrisová rovněž ujistila, že pro USA je nezpochybnitelná zásada kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance.
"Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný," prohlásila Harrisová. Zároveň uvedla, že na tyto otázky, ve kterých má ona i prezident Biden jasno, si musí v listopadových prezidentských volbách odpovědět všichni Američané. Proti demokratu Bidenovi bude kandidovat bývalý prezident Donald Trump, který usiluje o prezidentskou nominaci republikánů a opakovaně zpochybňoval americké závazky vůči spojencům. V této souvislosti Harrisová varovala, že případné uzavření se do sebe nezaručí USA větší bezpečnost.
Konferenci v Mnichově zahájil generální tajemník OSN António Guterres, který upozornil na stále hlubší a nebezpečnější rozdělení světa, které podle něj představuje větší hrozbu než vyhrocená doba studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a následnou rozsáhlou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy. Obojí podle něj nemá ospravedlnění.
Guterres kritizoval státy, které stále více ignorují mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN. "Dnes vidíme, že si státy bez jakékoli odpovědnosti dělají, co chtějí," řekl.
V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že to je něco, co nemá v Evropě v 21. století místo.
Tématu Ukrajiny se věnovali také bavorský premiér Markus Söder, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo třeba generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle Stoltenberga se Ukrajina ve obraně před ruskou agresí neobejde bez pomoci Evropy a USA a zároveň Evropa i USA společně potřebují silné NATO. Ocenil, že alianční státy zvyšují výdaje na obranu.
"Očekávám, že letos splní roční investiční cíl výdajů na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) 18 členských států (z 31)," řekl generální tajemník NATO. Závazek chtějí letos dodržet mimo jiné Německo a také Česko, které ho dosud neplní.
Söder v této souvislosti řekl, že Německo musí vydávat ročně na obranu ne dvě procenta HDP, ale tři. Von der Leyenová dodala, že Evropa musí zásadně podpořit svůj zbrojní potenciál. "Jako komise předložíme strategii k tomu, jak obranný průmysl v Evropě posílit," dodala.
Evropské bezpečnosti se věnovala i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které Evropa potřebuje bezpečnostní a obrannou unii, která se stane evropským pilířem NATO.
Státníci v projevech vyslovili lítost nad úmrtím Navalného. Harrisová zprávu o skonu opozičního vůdce označila za další příklad brutality režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Před hosty konference vystoupila i Navalného manželka Julija, která mezinárodní společenství vyzvala, aby proti Putinově režimu bojovalo.
Tématem úvodního dne konference byla umělá inteligence (AI). Dvacítka předních technologických společností se v dnes Mnichově zavázala bojovat proti zneužívání AI ve volebních kampaních. Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X.
Česko v Mnichově zastupuje prezident Petr Pavel, který dnes jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na bezpečnost v Mnichově, kde se vrcholné setkání asi pěti desítek šéfů vlád a hlav států a více než stovky ministrů koná, dohlíží přes přes 5000 policistů. Místo schůzky, na které Česko zastupuje prezident Petr Pavel, je neprodyšně uzavřené. Kvůli omezením jezdí městská doprava v centru podle výlukového řádu. S dopravními problémy musí řidiči počítat nejen v historickém jádru města, ale také na městském okruhu a přilehlých dálnicích.
Aleš Zápotocký jd - sdílejte článek
Následuje: Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent
Moskva 16. února (ČTK) - Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila. 'Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,' uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících. Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty. 'Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,' řekla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo. Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. 'S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,' řekla guvernérka. Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. (pokračování...)
Moskva 16. února (ČTK) - Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila. 'Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,' uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících. Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty. 'Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,' řekla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo. Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. 'S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,' řekla guvernérka. Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA v Mnichově ujistily o závazcích vůči NATO, velkým tématem byla obrana Evropy' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024021608538|508955. Vydána 16.02.2024 19:32:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'USA v Mnichově ujistily o závazcích vůči NATO, velkým tématem byla obrana Evropy' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024021608538|508955. Vydána 16.02.2024 19:32:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.