Švédský institut: Izrael už není liberální demokracií, poprvé za víc než 50 let

Tel Aviv 20. března (ČTK) - Izrael už není liberální demokracií, tvrdí švédský institut V-Dem, který zařazuje země do různých kategorií podle vlády práva a dodržování demokratických principů. O jeho nejnovější zprávě dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Podle ní je to poprvé za více než půlstoletí, co Izrael v tomto srovnání přišel o označení liberální demokracie. "Izrael v roce 2023 ztratil svůj dlouhodobý status liberální demokracie a nyní je klasifikován jako volební demokracie - poprvé za více než 50 let. Důvodem je především výrazná změna v ukazatelích transparentnosti a předvídatelnosti práva a vládní útoky na soudnictví," uvádí zpráva institutu, který působí na Göteborské univerzitě. Izraelská koaliční vláda premiéra Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, loni prosadila některé legislativní změny, které mají omezit pravomoc soudů ve prospěch vlády. Jedna z nich například omezuje jednu z pravomocí nejvyššího soudu - rušit rozhodnutí vlády se zdůvodněním, že jsou nepřiměřená. Izrael nemá ústavu a nejvyšší soud je tedy vnímán jako záruka demokracie chránící občanská práva a právní stát. Vláda změny hájí tím, že soudy mnohdy blokují fungování vlády. Prosazování izraelské soudní reformy, proti níž loni od ledna protestovalo v ulicích i několik stovek tisíc lidí a kterou kritizovaly široké vrstvy izraelské společnosti, včetně právníků, politiků či vojáků, vláda pozastavila po říjnovém teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, jímž začala válka v Pásmu Gazy. Podle švédského institutu V-Dem si loni ve srovnání s rokem 2013 pohoršily také Slovensko a Polsko, které jsou nyní rovněž v kategorii volební demokracie. Česká republika zůstává podle tohoto indexu liberální demokracií. Dalšími kategoriemi jsou podle V-Dem volební autokracie a uzavřená autokracie, v té první jsou například i Maďarsko, Venezuela či Turecko a v té druhé jsou mimo jiné Haiti, Kuba, Írán či některé africké a blízkovýchodní země. Mezi ukazateli, podle nichž institut V-Dem index demokracie sestavuje, jsou například svoboda slova, systém více politických stran, snaha o cenzuru médií či zastrašování novinářů, akademická svoboda, průběh voleb či diskriminace opozičních stran a kandidátů. nob jrm - sdílejte článek