Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce
Brusel 1. dubna (zpravodajka ČTK) - Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce případ v posledních měsících převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli "zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů", vyplývá z právních dokumentů, do kterých Politico mělo možnost nahlédnout.
Úřad EPPO, který má silné vyšetřovací pravomoci, již dříve prozradil, že nákup vakcín zkoumá, nikdy se ale nevyjádřil k tomu, zda se zabývá právě i šéfkou Evropské komise. V souvislosti s případem zatím nikdo nebyl obviněn.
Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy již více než před rokem list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato "osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli".
Vyšetřování případu původně zahájily belgické úřady v Lutychu na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem. Později se k němu připojily maďarská a polská vláda, Polsko svou stížnost ale loni stáhlo poté, co v zemi po volbách vznikla proevropská vláda vedená Donaldem Tuskem, uvedl polský vládní mluvčí.
Baldanovo trestní oznámení se týkalo právě údajné výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před uzavřením kontraktu o vakcínách; aféra získala název Pffizergate. Vakcíny měly mít hodnotu přes 20 miliard eur (505,5 miliard Kč). Fakt, že se vyšetřováním začal zabývat hlavní evropský žalobce, může podle bruselských médií znamenat pro šéfku EK komplikaci při jejích snahách získat po volbách do EP druhý mandát v čele unijní exekutivy.
Loni v prosince server Politico s odkazem na vlastní analýzu napsal, že unijní země vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, což daňové poplatníky stálo zhruba čtyři miliardy eur (přes 98 miliard Kč). Mnoho těchto vakcín bylo zakoupeno na vrcholu pandemie v roce 2021, právě když EU uzavřela svůj největší jednorázový kontrakt na nákup 1,1 miliardy dávek od společností Pfizer/BioNTech. Server v této souvislosti podotkl, že je snadné zapomenout, jak nejistá byla situace v roce 2021, kdy byla dohoda o vakcínách vychvalována. Její velikost i načasování se ale podle něj ukázaly být problematické. Země byly vázány nákupem dávek i v době, kdy pandemie ustupovala, zatímco snahy darovat přebytečné injekce třetím zemím byly zmařeny klesající poptávkou i logistickými problémy.
EPPO vede celoevropská vyšetřování finančních zločinů a teoreticky může zabavit i telefony a další relevantní materiály z kanceláří Evropské komise nebo i v jiných zemích, jako je například von der Leyenové rodné Německo, poznamenalo Politico. Komise zatím odmítla potvrdit existenci textových zpráv či prozradit jejich obsah. "Vše potřebné už bylo řečeno. Budeme čekat na výsledky," komentovala kauzu Pfizergate již dříve šéfka EK. Maďarská vláda na žádost o komentář neodpověděla a Pfizer a EPPO případ nechtějí komentovat, dodalo Politico.
tes ank - sdílejte článek
Následuje: The Insider: Za havanským syndromem by mohli být ruští agenti. Kreml to popírá.
Washington/Moskva 1. dubna (ČTK) - Za takzvaným havanským syndromem by mohli stát příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, uvedl ruský investigativní portál The Insider, který přes rok zjišťoval okolnosti případů spojovaných se syndromem projevujícím se jako zdravotní potíže s neurologickými symptomy. Své vyšetřování podnikl společně s německým listem Der Spiegel a pořadem 60 Minutes americké stanice CBS. Kreml dnes v reakci na zprávu o nových zjištěních těchto médií sdělil, že pro ruské zapojení chybí důkazy. O havanském syndromu se začalo mluvit v roce 2016 v souvislosti s neurologickými potížemi amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu. Rusko už dříve jakékoli své zapojení do těchto událostí odmítlo. Ve městech, v nichž se 'havanský syndrom' objevil, se ale podle zjištění The Insideru pohybovali členové ruské vojenské rozvědky z jednotky 29155, kterou už dříve média spojila například s otravou nervově paralytickou látkou bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v Británii nebo zbrojaře Emilijana Gebreva v Bulharsku. Gebrev měl uskladněné zbraně i v moravských Vrběticích v říjnu 2014, kdy tamní muniční sklad postihla ničivá exploze. České úřady nejpozději od roku 2021 podezírají z tohoto výbuchu rovněž příslušníky GRU. (pokračování...)
Washington/Moskva 1. dubna (ČTK) - Za takzvaným havanským syndromem by mohli stát příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, uvedl ruský investigativní portál The Insider, který přes rok zjišťoval okolnosti případů spojovaných se syndromem projevujícím se jako zdravotní potíže s neurologickými symptomy. Své vyšetřování podnikl společně s německým listem Der Spiegel a pořadem 60 Minutes americké stanice CBS. Kreml dnes v reakci na zprávu o nových zjištěních těchto médií sdělil, že pro ruské zapojení chybí důkazy. O havanském syndromu se začalo mluvit v roce 2016 v souvislosti s neurologickými potížemi amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu. Rusko už dříve jakékoli své zapojení do těchto událostí odmítlo. Ve městech, v nichž se 'havanský syndrom' objevil, se ale podle zjištění The Insideru pohybovali členové ruské vojenské rozvědky z jednotky 29155, kterou už dříve média spojila například s otravou nervově paralytickou látkou bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v Británii nebo zbrojaře Emilijana Gebreva v Bulharsku. Gebrev měl uskladněné zbraně i v moravských Vrběticích v říjnu 2014, kdy tamní muniční sklad postihla ničivá exploze. České úřady nejpozději od roku 2021 podezírají z tohoto výbuchu rovněž příslušníky GRU. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Chem. a farm. průmysl (che) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024040102439|509486. Vydána 01.04.2024 13:58:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Politico: Zprávy mezi šéfkou EK a šéfem Pfizeru řeší hlavní evropský žalobce' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Chem. a farm. průmysl (che) - Firmy (efm). ID zprávy: T2024040102439|509486. Vydána 01.04.2024 13:58:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.