Rusko po útoku v Krasnogorsku potřebuje nový přístup k migraci, řekl Putin
Moskva 2. dubna (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra vyzval ke radikální změně v přístupu k migraci kvůli zajištění bezpečnosti ruské společnosti, informovala ruská média. Stalo se tak poté, co bezpečnostní složky po teroristickém útoku na koncertní síň Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy zadržely jako podezřelé Tádžiky žijící a pracující v Rusku. Útok si vyžádal podle úřadů nejméně 144 mrtvých a 551 zraněných.
K nejkrvavějšímu útoku v Rusku za posledních 20 let se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Nicméně Moskva nadále hledá spojení mezi útočníky a Ukrajinou, potažmo Západem. Ruské nařčení ze spojitosti s útokem, nepodložené žádnými důkazy, odmítly Kyjev i Washington. USA přitom Moskvu před hrozbou islámských extremistů v předstihu varovaly, ale Putin veřejně tuto výstrahu odmítl jako údajnou snahu zastrašit a vydírat ruskou společnost. Dnes Putin naléhal na vypátrání a dopadení "konečných beneficientů" zločinu.
Putin podle BBC také tvrdil, že cílem teroristů "a jejich objednavatelů" bylo vyvolat "rozkol a paniku, rozepře a nenávist v naší mnohonárodnostní zemi, rozdělit Rusko zevnitř". Podle agentury AP také znovu obvinil zahraniční protivníky Moskvy, že se snaží "zničit to, co zbylo z historického Ruska, rozbít jeho jádro", aby získali kontrolu nad obrovskými přírodními zdroji země.
Šéf tajné služby den po útoku ohlásil zadržení 11 podezřelých, včetně čtyř předpokládaných útočníků. Devět z deseti obviněných, které vzal mezitím soud do vazby, jsou Tádžikové, i když jen čtyři mají nadále občanství Tádžikistánu, jeden pochází z Kyrgyzstánu.
"Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly," řekl Putin podle tiskových agentur. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. "Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace," dodal.
Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. "Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii," zdůraznil ruský prezident.
Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.
Vzhledem k tomu, že současný počet bezmála 147 milionů obyvatel Ruska v příštích desetiletích podle prognóz poklesne, hrají migranti zásadní roli v ekonomice. Mimo jiné pracují i v těžkém průmyslu a zemědělství. V Rusku se hovoří 277 jazyky a nářečími. Asi deset až 15 procent ruské populace jsou muslimové, dodal Reuters.
Ministerstvo v pondělí dokončilo návrh zákona, který zpřísní státní kontrolu nad migrací. Uloží migrantům poskytovat biometrické údaje a zkrátí jejich pobyt v Rusku na nejvýše 90 dnů v roce. Předloha vznikla po teroristickém útoku. Po zatčení podezřelých úřady v Tádžikistánu zaznamenaly odliv migrantů z Ruska, ale také případy pronásledování Tádžiků v každodenním životě v Rusku, poznamenal list Kommersant. Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková podle listu později upřesnila, že omezení pobytu na 90 dnů v roce se nebude týkat cizinců, kteří dostali trvalé či dočasné povolení k pobytu, pracovní povolení či mají pracovní smlouvu umožňující prodloužení pobytu.
Útok v Krasnogorsku podnítil nálady proti migrantům a vyvolal výzvy k omezení migrace, přestože ruská ekonomika silně závisí na pracovnících ze Střední Asie, poznamenala AP. Dodala, že útok vyvolal údiv mnoha lidí nad bezpečnostním pochybením, které umožnilo, aby ozbrojenci mohli tak snadno zabít tolik lidí. Příčina podle kritiků Kremlu tkví v tom, že ruský bezpečnostní aparát se nezaměřuje na hrozbu terorismu, ale na nejtvrdším potlačování politické opozice, nezávislých médií a občanské společnosti od sovětských dob.
msk jrm jd - sdílejte článek
Následuje: Biden a Si po telefonu hovořili o Tchaj-wanu, bezpečnosti i umělé inteligenci
Peking/Washington 2. dubna (ČTK) - Napětí kolem Tchaj-wanu, problematika umělé inteligence, obchodní politika i bezpečnostní otázky patřily podle agentury AP mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média. Biden podle agentury AFP v souvislosti s Tchaj-wanem zdůraznil nutnost udržet "mír a stabilitu" v Tchajwanském průlivu a zachovat vládu práva a svobodu plavby v Jihočínském moři. Dnešní telefonát byl prvním rozhovorem obou lídrů od jejich setkání v listopadu loňského roku poblíž San Franciska, má tak navazovat na pravidelné dialogy mezi oběma mocnostmi, uvedly agentury. Si a Biden "si upřímně a do hloubky vyměnili názory na vztahy mezi Čínou a USA a na otázky, které jsou v jejich společném zájmu", napsala o rozhovoru čínská státní tisková agentura. Podle čínských médií, na která se odkazují západní agentury, hovořili oba prezidenti také o ruské agresi na Ukrajině nebo o rostoucím napětí na Korejském poloostrově. Telefonát byl podle AP začátkem několika týdnů americko-čínských jednání na vysoké úrovni. Ve čtvrtek má totiž do Číny odcestovat ministryně financí Janet Yellenová a v následujících týdnech také ministr zahraničí Antony Blinken. Konzultace na pracovní úrovni budou pokračovat i v nadcházejících týdnech a měsících. Plánovány jsou rovněž návštěvy členů čínské vlády v USA. Kromě toho se brzy uskuteční telefonický rozhovor mezi ministry obrany obou zemí, uvádí agentura DPA. Americké úřady hovořily o "otevřené a konstruktivní diskuzi" mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce "nekalých" obchodních praktik. (pokračování...)
Peking/Washington 2. dubna (ČTK) - Napětí kolem Tchaj-wanu, problematika umělé inteligence, obchodní politika i bezpečnostní otázky patřily podle agentury AP mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média. Biden podle agentury AFP v souvislosti s Tchaj-wanem zdůraznil nutnost udržet "mír a stabilitu" v Tchajwanském průlivu a zachovat vládu práva a svobodu plavby v Jihočínském moři. Dnešní telefonát byl prvním rozhovorem obou lídrů od jejich setkání v listopadu loňského roku poblíž San Franciska, má tak navazovat na pravidelné dialogy mezi oběma mocnostmi, uvedly agentury. Si a Biden "si upřímně a do hloubky vyměnili názory na vztahy mezi Čínou a USA a na otázky, které jsou v jejich společném zájmu", napsala o rozhovoru čínská státní tisková agentura. Podle čínských médií, na která se odkazují západní agentury, hovořili oba prezidenti také o ruské agresi na Ukrajině nebo o rostoucím napětí na Korejském poloostrově. Telefonát byl podle AP začátkem několika týdnů americko-čínských jednání na vysoké úrovni. Ve čtvrtek má totiž do Číny odcestovat ministryně financí Janet Yellenová a v následujících týdnech také ministr zahraničí Antony Blinken. Konzultace na pracovní úrovni budou pokračovat i v nadcházejících týdnech a měsících. Plánovány jsou rovněž návštěvy členů čínské vlády v USA. Kromě toho se brzy uskuteční telefonický rozhovor mezi ministry obrany obou zemí, uvádí agentura DPA. Americké úřady hovořily o "otevřené a konstruktivní diskuzi" mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce "nekalých" obchodních praktik. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko po útoku v Krasnogorsku potřebuje nový přístup k migraci, řekl Putin' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024040207966|509504. Vydána 02.04.2024 21:19:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko po útoku v Krasnogorsku potřebuje nový přístup k migraci, řekl Putin' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024040207966|509504. Vydána 02.04.2024 21:19:19. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.