Na apel rybáře k odběru vzorků u výustí do Bečvy podle něj nikdo nereagoval
Vsetín 21. května (ČTK) – Na apel rybáře Tomáše Krutila v den otravy Bečvy, aby se braly vzorky od výustí do řeky, podle něj nikdo nereagoval. Zpětně se domnívá, že na tom měl při setkání s úředníky a hasiči trvat. Vyplývá to z jeho svědecké výpovědi, která dnes spolu s dalšími zazněla ve čtené formě před vsetínským okresním soudem. Soud se zabývá vedlejší větví kauzy otravy Bečvy z 20. září 2020, v níž jsou dva lidé obžalovaní z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.
Svědek vypověděl, že poukazoval na to, aby se vzorky braly u všech výustí nad místem, kde byly zjištěny první uhynulé ryby, a to vždy tři, tedy přímo u výusti, pod ní a nad ní. Neví však, jestli k tomu ve skutečnosti někdo přistoupil a mrzí ho, že na tom netrval. "Mě ani nenapadlo, že by to nikdo neudělal," řekl. Nikoho však ze špatného postupu po havárii neviní. "Asi toho šlo udělat více, a to jak ze strany úřadů, tak rybářské organizace," dodal Krutil.
Soud četl také výpověď Karla Onderky, vedoucího provozu vodního hospodářství chemičky Deza, která je proti proudu od místa úhynu prvních ryb. Uvedl, že poté, co se o havárii dozvěděl, volal směnovému mistrovi vodního hospodářství podniku, aby odebral vzorky z odvodního kanálu do řeky a dvou potoků, které areálem firmy procházejí. Zjištěné parametry podle něj byly v pořádku. "Žádná anomálie ani nestandardní stav zjištěny nebyly," vypověděl Onderka.
Den po havárii odvodní kanál chemičky kontrolovali pracovníci vodoprávního úřadu, České inspekce životního prostředí a Povodí Moravy, kteří v něm viděli živé ryby. Vzorky podle Onderky nikdo neodebíral. Potvrdil to i pracovník Povodí Moravy Bronislav Figala. "Nic nejevilo znaky otravy," řekl Figala. V den havárie ale u řeky cítil chlór, stejně jako jeho kolegyně Pavlína Burdíková.
Soud dále četl svědectví policistů nebo hasičů, kteří se po havárie u řeky pohybovali. Hovořili například o odebírání vzorků vody z Bečvy a chování ryb. "Všichni se viditelně snažili přijít na to, co je příčinou otravy a odkud se do řeky mohla dostat," uvedl policista Vladan Gajdoš. Zazněla též výpověď referentky vodního hospodářství Městského úřadu Hranice Elišky Trčkové. Připustila, že zřejmě vylila lahve se vzorky vody, které po havárii odebrali rybáři.
Hasiče Jiřího Pochylu, který v den otravy velel zásahu, viní žalobce z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle obžaloby vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozí muži až roční vězení, ženě až tři roky vězení. Oba vinu odmítli.
Hlavní líčení bude pokračovat čtením výpovědí dalších svědků 28. května. Loni okresní soud Pochylovi za jeho postup v den otravy trestním příkazem nepravomocně uložil peněžitý trest 30.000 korun a Šulové 60.000 korun. Ženě navíc zakázal vykonávat jakékoliv funkce ve státní správě na dva roky. Oba obvinění podali proti loňskému rozhodnutí odpor, soud se proto případem musel začít zabývat v hlavním líčení.
V kauze byl kvůli nečinnosti v den havárie obviněný i bývalý pracovník odboru životního prostředí valašskomeziříčské radnice Petr Křístek, který po svém příjezdu k řece převzal velení zásahu. Soud mu loni trestním příkazem uložil peněžitý trest 40.000 korun a na rok zákaz výkonu jakékoliv funkce ve státní správě. V jeho případě je rozhodnutí pravomocné. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti mu hrozil až rok za mřížemi.
Otravu Bečvy, při níž uhynulo přes 39 tun ryb, podle rozhodnutí vsetínského okresního soudu z loňského října způsobila rožnovská společnost Energoaqua. Trest ale firmě neuložil. Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná. Firma se však při havárii podle soudkyně Ludmily Gerlové mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil. Verdikt soudu v hlavní větvi případu není pravomocný.
chv dr - sdílejte článek
Následuje: Praha vyplatila v letech 2014 až 2023 pět miliard korun z evropských peněz
Praha 21. května (ČTK) - Pražský magistrát získal v uplynulém programovém období všech zhruba pět miliard korun, které Evropská unie určila na operační program Praha – pól růstu. Spolu s padesátiprocentním spolufinancováním ze strany města tak Praha vyplatila stovkám žadatelů o dotace zhruba deset miliard korun. Na dnešní konferenci k dokončení pražského operačního programu to řekl šéf magistrátního odboru evropských fondů Karel Andrle. V nynějším programovém období česká metropole vlastní program nemá a musí využívat ty celonárodní. Předchozí programové období začalo v roce 2014 a trvalo do roku 2020. Čerpání v každém období je však možné o tři roky nastavit, takže poslední dotace z programu Praha – pól růstu město vyplatilo na konci loňského roku. Program byl speciálně nastaven pro potřeby české metropole a využíval peníze z evropského fondu pro regionální rozvoj a sociálního fondu. Dotace město schvalovalo ve čtyřech oblastech, kterými byla podpora výzkumu, technologií a inovací, udržitelná mobilita a energetika, sociální oblast a vzdělání. Mezi podpořenými projekty byla podle Andrleho stavba P+R parkoviště na Černém Mostě, nákup 29 elektrobusů a trolejbusů nebo vybudování či rekonstrukce 25 komunitních center. Vzniklo také devět technologických inkubátorů a magistrát podle ředitele podpořil 830 podniků. (pokračování...)
Praha 21. května (ČTK) - Pražský magistrát získal v uplynulém programovém období všech zhruba pět miliard korun, které Evropská unie určila na operační program Praha – pól růstu. Spolu s padesátiprocentním spolufinancováním ze strany města tak Praha vyplatila stovkám žadatelů o dotace zhruba deset miliard korun. Na dnešní konferenci k dokončení pražského operačního programu to řekl šéf magistrátního odboru evropských fondů Karel Andrle. V nynějším programovém období česká metropole vlastní program nemá a musí využívat ty celonárodní. Předchozí programové období začalo v roce 2014 a trvalo do roku 2020. Čerpání v každém období je však možné o tři roky nastavit, takže poslední dotace z programu Praha – pól růstu město vyplatilo na konci loňského roku. Program byl speciálně nastaven pro potřeby české metropole a využíval peníze z evropského fondu pro regionální rozvoj a sociálního fondu. Dotace město schvalovalo ve čtyřech oblastech, kterými byla podpora výzkumu, technologií a inovací, udržitelná mobilita a energetika, sociální oblast a vzdělání. Mezi podpořenými projekty byla podle Andrleho stavba P+R parkoviště na Černém Mostě, nákup 29 elektrobusů a trolejbusů nebo vybudování či rekonstrukce 25 komunitních center. Vzniklo také devět technologických inkubátorů a magistrát podle ředitele podpořil 830 podniků. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Na apel rybáře k odběru vzorků u výustí do Bečvy podle něj nikdo nereagoval' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024052103078|510112. Vydána 21.05.2024 12:05:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Na apel rybáře k odběru vzorků u výustí do Bečvy podle něj nikdo nereagoval' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024052103078|510112. Vydána 21.05.2024 12:05:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.