Muzikář odmítl vinu za smrt lidí, kteří se snažili přejít státní hranici
Obžalovaný plukovník někdejší Pohraniční stráže Jan Muzikář u Obvodního soudu pro Prahu 1, 11.června 2024, Praha. Žalobci viní Muzikáře ze zneužití pravomoci úřední osoby kvůli zraněním a usmrcení několika lidí při snaze o přechod československé hranice v době komunistického režimu. Kredit: ČTK / Šulová Kateřina
Praha 11. června (ČTK) - Bývalý zástupce náčelníka pohraniční stráže Jan Muzikář dnes odmítl spoluzodpovědnost za smrt a vážná zranění několika lidí, kteří se v době komunistického režimu snažili o přechod československé hranice. Podle vyjádření jeho advokáta Jaroslava Ortmana u hlavního líčení měl nyní devadesátiletý muž pouze poradní funkci a nevydával rozkazy. Státní zástupkyně Katarína Kandová viní Muzikáře ze zneužití pravomoci úřední osoby. Navrhuje, aby mu soud uložil dvouletý podmíněný trest a stotisícový peněžitý trest.
Muzikář podle obžaloby od října 1982 do října 1989 odpovídal za organizaci a velení při ochraně státních hranic. Byl přímým nadřízeným všech členů pohraniční stráže a vyžadoval, aby podávali nejvyšší výkony. Věděl, že používají proti lidem, kteří je nijak neohrožují, zbraně i služební psy. Pohraničníci tak podle státní zástupkyně pod jeho vedením zranili minimálně 11 lidí, tři z nich na následky zranění zemřeli.
Zástupce obětí či pozůstalých Lubomír Müller doplnil, že byl mezi usmrcenými například i muž, který se o překročení hranic vůbec nesnažil. 'Pátralo se po nějakém údajném narušiteli a tento západoněmecký občan byl prostě omylem zastřelen,' řekl po jednání novinářům. Další z obětí byl podle něj osmnáctiletý mladík, kterého při snaže přejít do Rakouska roztrhali psi. 'Nebyl mu poskytnuta příslušná první pomoc, a v důsledku toho zemřel,' prohlásil právník. Další lidé mají podle něj doživotní následky. Poškození chtějí po Muzikářovi náhradu škody, která se u jednotlivých žadatelů pohybuje mezi 150.000 korunami až půl milionem korun.
'Já považuji za tristní, že po 35 letech je tato věc otevírána,' uvedl Ortman. Jeho klient odmítl u soudu s odkazem na svůj zdravotní stav vypovídat. Podle advokáta však nesouhlasí s obžalobou ani s navrženým trestem. 'On nikdy žádný rozkaz nedal, nikdy z jeho úst nezazněl pokyn ke střelbě. On neúkoloval ty pohraničníky, kteří pouštěli psy. Nebyl jejich přímý nadřízený,' řekl novinářům Muzikářův právní zástupce. Muž podle něj pouze prosazoval tehdy platné zákony. Byl členem vojenské rady, která dávala pouze doporučení.
Kandová s tím nesouhlasí. Podle ní se bývalý zástupce náčelníka pohraniční stráže ani prostřednictvím advokáta nevyjádřil ke všemu, co je obsaženo v obžalobě. Obžalobu podle ní také podporuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva.
Muzikář po přečtení obžaloby z jednání odešel. Požádal, aby se kvůli jeho zdravotnímu stavu konalo hlavní líčení nadále v jeho nepřítomnosti. Předsedkyně senátu Šárka Šantorová následně přečetla znalecký posudek, podle kterého muž netrpí duševní poruchou a chápe trestní stíhání. Na příštím jednání chce vyslechnout svědky.
Za zločiny na československých hranicích v minulosti policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu usilovali dostat před soud i další představitele komunistického režimu. Nikdo ale zatím souzen nebyl. Během stíhání zemřeli bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš a bývalý ministr vnitra a premiér Lubomír Štrougal, další bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar zemřel jako obžalovaný. V případě ideologa strany Jana Fojtíka bylo stíhání zastaveno kvůli demenci, u dalšího ministra vnitra Františka Kincla kvůli duševní chorobě.
ado snm - sdílejte článek
Následuje: Volby do EP skončily, rozběhla se zákulisní jednání o nejvyšších postech v EU
Brusel 11. června (zpravodajka ČTK) - V Evropské unii začala hned po volbách do Evropského parlamentu zákulisní vyjednávání a europoslanci i jednotlivé členské státy se domlouvají na rozdělení nejvyšších postů v evropském bloku. Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) je hlavní kandidátkou do funkce předsedkyně Evropské komise její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Před volbami se spekulovalo, že francouzský prezident by raději v tomto křesle viděl italského expremiéra Maria Draghiho, pozice Emmanuela Macrona se ale během pár dní změnila, neboť jeho strana ve volbách výrazně ztratila a Francii čekají již na přelomu června a července parlamentní volby. Macron tak v příštích týdnech bude patrně řešit spíše situaci na domácí politické scéně, než aby se snažil zasahovat do bruselského dohadování o "top jobs", poznamenal server Politico. Von der Leyenová musí překonat dvě hlavní politické překážky: získat podporu v Evropském parlamentu i mezi jednotlivými unijními státy, protože ty nakonec budou mít rozhodující slovo. Prezidenti a premiéři zemí EU budou o obsazení klíčových unijních postů jednat zejména na neformálním summitu v pondělí 17. června, a poté na Evropské radě 27. a 28. června. Role hlavního vyjednavače přísluší současnému předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, i když se bude hovořit rovněž o jeho nástupci. Dále se ale musí rozhodnout, kdo bude předsedou či předsedkyní Evropské komise, Evropského parlamentu a kdo novým šéfem unijní diplomacie. Nově je do těchto debat podle některých začleněna i diskuze o budoucím generálním tajemníkovi NATO. Server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Michel by z debaty o rozdělení budoucích funkcí chtěl vyloučit právě jednu z kandidátek, Ursulu von der Leyenovou. Nechce ji údajně pozvat na neformální summit 17. června s odůvodněním, že právě o ní se bude mezi unijními prezidenty a premiéry rozhodovat. Někteří za tím ale vidí osobní rivalitu, která mezi Michelem a von der Leyenovou již dlouhé roky panuje. Nevraživost se ukázala například při nechvalně známém incidentu "sofagate", kdy předseda Evropské rady při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem usedl na jedinou volnou židli, takže von der Leyenová neměla kam se posadit. "Členské státy začíná Michelovo chování při výběru šéfa Evropské komise čím dál tím víc iritovat,“ citoval bruselský server nejmenovaného diplomata. "Zdá se, že za tím stojí čistě osobní motivy,“ dodal. Vzhledem k tomu, že večeře a následné jednání 17. června jsou neformálním summitem, je pouze na Michelovi, aby rozhodl, kdo se bude moci k unijním vůdcům připojit. Nejdříve bude volba právě na prezidentech a premiérech členských států EU. Vyjednavači za EPP by měli být polský premiér Donald Tusk a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Na druhém místě ve volbách do EP skončila frakce socialistů a demokratů (SD). Za socialisty, kteří mají rovněž zájem o některou z nejvyšších funkcí, budou vyjednávat německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez. EPP má přitom lepší výchozí pozici, protože 13 z 27 premiérů či prezidentů patří právě k lidovecké frakci. Ursula von der Leyenová nicméně potřebuje kvalifikovanou většinu, což znamená podporu 15 lídrů, jejichž země zastupují 65 procent populace Evropské unie. (pokračování...)
Brusel 11. června (zpravodajka ČTK) - V Evropské unii začala hned po volbách do Evropského parlamentu zákulisní vyjednávání a europoslanci i jednotlivé členské státy se domlouvají na rozdělení nejvyšších postů v evropském bloku. Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) je hlavní kandidátkou do funkce předsedkyně Evropské komise její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Před volbami se spekulovalo, že francouzský prezident by raději v tomto křesle viděl italského expremiéra Maria Draghiho, pozice Emmanuela Macrona se ale během pár dní změnila, neboť jeho strana ve volbách výrazně ztratila a Francii čekají již na přelomu června a července parlamentní volby. Macron tak v příštích týdnech bude patrně řešit spíše situaci na domácí politické scéně, než aby se snažil zasahovat do bruselského dohadování o "top jobs", poznamenal server Politico. Von der Leyenová musí překonat dvě hlavní politické překážky: získat podporu v Evropském parlamentu i mezi jednotlivými unijními státy, protože ty nakonec budou mít rozhodující slovo. Prezidenti a premiéři zemí EU budou o obsazení klíčových unijních postů jednat zejména na neformálním summitu v pondělí 17. června, a poté na Evropské radě 27. a 28. června. Role hlavního vyjednavače přísluší současnému předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, i když se bude hovořit rovněž o jeho nástupci. Dále se ale musí rozhodnout, kdo bude předsedou či předsedkyní Evropské komise, Evropského parlamentu a kdo novým šéfem unijní diplomacie. Nově je do těchto debat podle některých začleněna i diskuze o budoucím generálním tajemníkovi NATO. Server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Michel by z debaty o rozdělení budoucích funkcí chtěl vyloučit právě jednu z kandidátek, Ursulu von der Leyenovou. Nechce ji údajně pozvat na neformální summit 17. června s odůvodněním, že právě o ní se bude mezi unijními prezidenty a premiéry rozhodovat. Někteří za tím ale vidí osobní rivalitu, která mezi Michelem a von der Leyenovou již dlouhé roky panuje. Nevraživost se ukázala například při nechvalně známém incidentu "sofagate", kdy předseda Evropské rady při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem usedl na jedinou volnou židli, takže von der Leyenová neměla kam se posadit. "Členské státy začíná Michelovo chování při výběru šéfa Evropské komise čím dál tím víc iritovat,“ citoval bruselský server nejmenovaného diplomata. "Zdá se, že za tím stojí čistě osobní motivy,“ dodal. Vzhledem k tomu, že večeře a následné jednání 17. června jsou neformálním summitem, je pouze na Michelovi, aby rozhodl, kdo se bude moci k unijním vůdcům připojit. Nejdříve bude volba právě na prezidentech a premiérech členských států EU. Vyjednavači za EPP by měli být polský premiér Donald Tusk a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Na druhém místě ve volbách do EP skončila frakce socialistů a demokratů (SD). Za socialisty, kteří mají rovněž zájem o některou z nejvyšších funkcí, budou vyjednávat německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez. EPP má přitom lepší výchozí pozici, protože 13 z 27 premiérů či prezidentů patří právě k lidovecké frakci. Ursula von der Leyenová nicméně potřebuje kvalifikovanou většinu, což znamená podporu 15 lídrů, jejichž země zastupují 65 procent populace Evropské unie. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzikář odmítl vinu za smrt lidí, kteří se snažili přejít státní hranici' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024061102536|510342. Vydána 11.06.2024 13:10:13. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzikář odmítl vinu za smrt lidí, kteří se snažili přejít státní hranici' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024061102536|510342. Vydána 11.06.2024 13:10:13. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
