komunismus

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "komunismus". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo komunismus je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Soud rehabilitoval za nezákonné zatčení a stíhání faráře Toufara umučeného StB

Hradec Králové/Praha 10. října (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce. Kněz Toufar se stal nejspíše nejznámější obětí poúnorového komunistického tažení proti církvi. Zemřel v únoru 1950 po krutém mučení ve vazbě. Farář z obce Číhošť na Havlíčkobrodsku se do soukolí StB dostal poté, co se v prosinci 1949 při mši v jeho kostele údajně několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později opakoval. "Josef Toufar je účasten soudní rehabilitace. Byl nezákonně zbaven osobní svobody minimálně od 28. ledna do 25. února 1950," konstatoval soudce Miroslav Mjartan. Protože státní zástupce i Toufarův advokát Lubomír Müller se vzdali práva na stížnost, je verdikt soudu pravomocný. Toufarova rehabilitace je podle Müllera důležitá proto, že šlo o extrémní situaci, kdy byl Toufar k přiznání nucen mučením. "Dnes byla po právní stránce napravena křivda, která se stala Josefu Toufarovi. Byl morálně očištěn," řekl Müller. S verdiktem soudu byl spokojen i státní zástupce František Jedlička. "Co bylo z historického hlediska zřejmé, je zřejmé i z hlediska právního," řekl. Před soudem zdůraznil, že není pochyb o tom, že Toufarovo zatčení a následné vyšetřování bylo v rozporu s tehdy platnými zákony a že byl nezákonně zbaven osobní svobody. Dnešní rozhodnutí soudu podle Müllera otevřelo možnost rehabilitací dalších lidí, kteří byli v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem vězněni, například kostelník, děkan, biskup. Odškodnění v Toufarově případu se podle advokáta řešit nebude, protože nikdo k tomu oprávněný již nežije. Iniciátorem podnětu k Toufarově soudní rehabilitaci byl zakladatel brněnského Muzea českého a slovenského exilu 20. století Jan Kratochvíl. Podnět státnímu zastupitelství zpracoval advokát Lubomír Müller, který se zabývá rehabilitacemi lidí utlačovaných komunistickým režimem. Protože Toufar neměl žádné potomky či sourozence, kteří by mohli návrh soudu podat, učinil tak jako oprávněná osoba státní zástupce. Protože Toufar při vyšetřování zemřel a soudní proces se s ním nekonal, nebyla dosud právně vyřešena otázka jeho soudní rehabilitace podle zákona číslo 119/1990. "Dávají se (mu) vyznamenání a stavějí sochy, ale právní vyřešení věci zatím nikdo neřešil," řekl Müller. Zahájení procesu Toufarova blahořečení je podle něj interní věcí církve a není právním očištěním Toufara z hlediska světského práva. V roce 2014 prezident Miloš Zeman udělil Toufarovi in memoriam medaili Za zásluhy. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je dnes vyslovená rehabilitace kněze Toufara aktem spravedlnosti a jasným konstatováním justice, že komunistický režim svévolně porušoval základní lidská práva a pravidla trestního řízení ze svých mocenských důvodů. "Má zásadní význam z pohledu vyrovnání se s komunistickou minulostí," uvedl pro ČTK první náměstek ředitele ústavu Kamil Nedvědický. K rehabilitaci podle něj došlo jednoznačně pozdě, nicméně "lepší pozdě než nikdy". Komunisté se rozhodli využít událostí takzvaného číhošťského zázraku k diskreditaci církve, v níž spatřovali překážku na cestě ke kolektivizaci venkova. StB v lednu 1950 Toufara zatkla a poté se ho snažila ve valdické věznici na Jičínsku přinutit k přiznání, že pohyb kříže zinscenoval. O údajném spiknutí nechal režim také natočit propagandistický film. StB v dokumentu představila údajný kladkostroj, jak se ale později ukázalo, žádný z mechanismů buď nemohl fungovat, nebo by byl na oltáři jasně viditelný. StB využila kauzu také k procesu s církevními představiteli. Po roce 1989 byl za podíl na fyzickém týrání kněze Toufara odsouzen vedoucí tehdejší vyšetřovací skupiny StB zaměřené na takzvaný číhošťský zázrak Ladislav Mácha. V listopadu 1999 tehdy sedmasedmdesátiletého někdejšího příslušníka StB pražský městský soud poslal s konečnou platností na dva roky do vězení. Po několika odkladech kvůli zdravotnímu stavu nastoupil do vězení až v lednu 2002, po roce byl po odpykání poloviny trestu podmíněně propuštěn. ÚSTR se podle Nedvědického angažuje v případech, o nichž se dozví, případně jsou výsledkem výzkumu jeho badatelů. Dodal, že po novelizaci zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu může ústav navrhovat osoby, u nichž je důvod k přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu. "Touto cestou je možno docílit ocenění osobností, na nichž z dob zločinného komunistického režimu zůstává punc nespravedlivého trestu," uvedl. Statistika toho, kolik lidí se dosud žádné rehabilitace nedočkalo, podle něj není k dispozici. ry gcm

Německý památník obětem komunismu bude stát v centru Berlína, oznámila vláda

Berlín 2. října (zpravodaj ČTK) - Plánovaný památník obětem komunistické diktatury v Německu bude stát v parku v centru Berlína, nedaleko budov Spolkového sněmu a kancléřství. V tiskové zprávě o tom dnes informovala německá vláda, která připomněla, že rozhodnutí o umístění pomníku padlo den před 34. výročím znovusjednocení Německa po pádu komunistické diktatury v Německé demokratické republice (NDR). Peníze na veřejnou soutěž na podobu památníku vyčlenila vláda kancléře Olafa Scholze v rozpočtu na příští rok. V centru německého hlavního města, nedaleko Braniborské brány, je už od roku 2005 památník připomínající šest milionů evropských Židů zavražděných za vlády nacistů ve 30. a 40. letech minulého století. V blízkém parku Tiergarten jsou také pomníky připomínající pronásledování a vraždění homosexuálů, Romů a Sintů či duševně a tělesně postižených. Zvláštní památník připomíná také rozdělení hlavního města takzvanou berlínskou zdí a jeho oběti. Centrální místo pro připomínání obětí komunistické diktatury v NDR z let 1949 až 1989 ale zatím chybělo. O zřízení pomníku obětem komunismu rozhodla německá vláda už v roce 2019. Nyní se Scholzův kabinet a radnice hlavního města dohodly, že vznikne na prostranství Spreebogenpark, které leží mezi budovou kancléřství, budovami německého Spolkového sněmu a hlavním vlakovým nádražím. Připomínat má oběti na životech, politicky pronásledované a vězně komunistického režimu, ale také oběti nucených adopcí či lidi, kteří měli zákaz vykonávat své povolání. "Právě v Den německé jednoty nesmíme zapomínat na bezpráví diktatury SED a na oběti komunismu," uvedla státní ministryně kultury Claudia Rothová. SED je zkratka Sjednocené socialistické strany Německa, která vznikla v roce 1946 v tehdejší sovětské okupační zóně Německa a byla vládnoucí stranou ve "státu dělníků a rolníků" ve východní části dnešního Německa. Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 zanikla NDR sjednocením se západním Německem 3. října 1990. Podle berlínského primátora Kaie Wegnera je hlavní město správným místem pro památník. "Berlín je totiž město svobody," uvedl a připomněl, že německá metropole byla v letech 1961 až 1989 rozdělena zdí. Veřejnoprávní stanice ZDF upozornila, že řada zemí bývalého východního bloku už má své památníky obětí komunistických režimů, včetně Bulharska, Rumunska či Česka. Například v Praze je Pomník obětem komunismu, který vytvořil sochař Olbram Zoubek, od roku 2002 na Újezdě na úpatí vrchu Petřína. Památníky jsou například také v Liberci či Uherském Hradišti. Jaromír Mrhal ank

Lidé si mohou poslechnout záznam z politického procesu se sedlákem Pažoutem
Praha 21. srpna (ČTK) - Zájemci o historii mají nyní možnost poslechnout si celý dochovaný záznam 70 let starého politického procesu se sedlákem Josefem Pažoutem. Obžaloba mu kladla za vinu to, že neplnil povinné dodávky zemědělských produktů a ukryl letáky protistátního obsahu. Ve Velehradě je k vidění výstava Nezapomínejme na zločiny komunismu
Velehrad (Uherskohradišťsko) 4. července (ČTK) - Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku letos připomínají 75 let od zveřejnění pastýřského listu Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Muzikář odmítl vinu za smrt lidí, kteří se snažili přejít státní hranici
Praha 11. června (ČTK) - Bývalý zástupce náčelníka pohraniční stráže Jan Muzikář dnes odmítl spoluzodpovědnost za smrt a vážná zranění několika lidí, kteří se v době komunistického režimu snažili o přechod československé hranice. Odznak za protikomunistický odboj obdrželo 23 lidí, dva z toho in memoriam
Praha 10. června (ČTK) - Pamětní odznaky za činnost proti komunistickému režimu dnes obdrželo 23 lidí, dva z toho in memoriam. V Armádním muzeu Žižkov si ocenění převzali například za podíl na distribuci samizdatových materiálů a zakázaných tiskovin, za organizování nepovolených undergroundových koncertů či za účast na protestní hladovce na podporu odsouzených signatářů Charty 77. Pamětní tabulky v Praze připomínají oběti totalitního režimu Klabíka a Šindeláře
Praha 19. dubna (ČTK) - Pamětní tabulky na domech v Nuslích a na Hradčanech v Praze ode dneška připomínají osud dvou lidí, kteří se v minulém režimu postavili totalitě. Plaketa na domě v ulici Milady Horákové v Praze 6 patří účastníkovi třetího odboje Jaroslavu Klabíkovi, který zemřel v roce 1952 ve vyšetřovací vazbě. V Berlíně začal proces s bývalým příslušníkem Stasi kvůli zastřelení Poláka
Berlín 14. března (ČTK) - Za velkého zájmu veřejnosti dnes v Berlíně začal proces s někdejším příslušníkem východoněmecké tajné policie Stasi, který v roce 1974 na hraničním přechodu Bahnhof Friedrichstrasse v Berlíně zastřelil polského občana. Bývalí senátoři opět navrhli trestnost propagace komunistické ideologie
Praha 25. února (ČTK) - Zařadit propagaci komunistické ideologie mezi trestné činy opět navrhli bývalí senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina, kteří s podobnou snahou v letech 2006 a 2008 neuspěli. Ceny ÚSTR letos obdrží zpěvačka Kubišová, biskup Malý nebo spisovatel Topol
Praha 15. ledna (ČTK) - Zpěvačka Marta Kubišová, biskup Václav Malý nebo spisovatel Jáchym Topol patří mezi 15 osobností, které se letos rozhodl v rámci 15. ročníku ocenit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Daily Mail: Redaktorka československé sekce BBC léta spolupracovala s StB
Praha 3. ledna (ČTK) - Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka Státní bezpečnosti (StB) komunistického Československa. Spolek: Král Šumavy Hasil získal status účastníka protikomunistického odboje
Praha 12. listopadu (ČTK) - Ministerstvo obrany minulý týden přiznalo status účastníka odboje a odporu proti komunismu legendárnímu převaděči Josefu Hasilovi, který vstoupil do povědomí veřejnosti jako Král Šumavy. V pankrácké věznici uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů
Praha 2. listopadu (ČTK) - V pankrácké věznici dnes lidé uctili památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965. O tom, že archeologové odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky v areálu pankrácké věznice, badatelé informovali v červnu, v srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí. Petici za vyznamenání pro odbojovou skupinu Mašínů podepsalo 34 osobností
Praha 26. září (ČTK) - Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru. Účast na demonstraci mániček nemohla být trestným činem, napsal ministr Blažek
Praha 18. srpna (ČTK) - Počínání mladíků, kteří se v roce 1966 zúčastnili demonstrace „mániček“, nebylo natolik společensky nebezpečné, aby mohlo být trestným činem. Na tomto argumentu stojí stížnosti pro porušení zákona, které ve prospěch odsouzených Martina Maryšky a Miloše Turka nedávno podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Baxa: Debata o roli soudců před rokem 1989 je cenná, ale přichází pozdě
Brno 10. srpna (ČTK) - Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. Odsouzený v kauze Olšan tvrdí, že Fremra upozorňoval na manipulace StB
Praha 10. srpna (ČTK) - Alexander Eret, kterého nynější kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v tzv. kauze Olšanských hřbitovů, tvrdí, že Fremra při hlavním líčení opakovaně upozorňoval na manipulace ze strany vyšetřovatelů StB. Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt, uvedl šéf ÚSTR
Praha 8. srpna (ČTK) - Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to dnes uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Senát se neztotožnil s výzvou k uklidnění situace v ústavu pro studium totalit
Praha 27. července (ČTK) - Senát se neztotožnil s výzvou svého výboru pro školství a lidská práva k objasnění a uklidnění situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Požadavek, aby se rada ústavu vyjádřila k personálním krokům vedení ÚSTR a zasadila se o pokračování projektu Dějepis plus, podpořilo dnes jen 11 ze 45 přítomných senátorů. Sněmovna nerozšířila okruh bývalých komunistických prominentů, jimž klesne penze
Praha 26. července (ČTK) - Sněmovna nerozšířila okruh prominentů někdejšího komunistického režimu, kterým se příští rok sníží důchody. Odmítla dnes pozměňovací návrh Jiřího Maška (ANO) k vládní penzijní novele, podle kterého se mělo krácení týkat také představitelů tehdejší Československé strany lidové a Československé strany socialistické.

Zemřel komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal

Praha 6. února (ČTK) - Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. Členem KSČM se nestal. V posledních letech čelil Štrougal trestnímu stíhání za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality. Stíhání bylo zastaveno, protože podle znaleckých posudků nebyl schopen chápat smysl trestního řízení. Na Ústavní soud se loni se stížností proti zastavení obrátila skupina zraněných a pozůstalých po zabitých při pokusu o přechod železné opony. Štrougal byl rodák z Veselí nad Lužnicí. Do stranického aparátu se zapojil po absolvování studia práv v roce 1948. Na přelomu 50. a 60. let měl ve vládě na starosti zemědělství, poté byl do roku 1965 ministrem vnitra a v roce 1968 místopředsedou vlády. Nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě. Brzy ale přešel na stranu normalizace. V lednu 1970 se stal na dlouhá léta předsedou federální vlády. Bývá považován za pragmatického a vzdělaného politika. Rád se také ukazoval na sportovních akcích, sport podporoval a byl znám jako skalní fanda Sparty. Koncem 80. let stál Štrougal na straně reforem, jeho křídlo ale vnitrostranický boj prohrálo. Generálním tajemníkem ÚV KSČ se v prosinci 1987 místo nemocného Gustáva Husáka stal Miloš Jakeš. Štrougal podal demisi v říjnu 1988. Po listopadových událostech roku 1989, během nichž byl odpůrcem tvrdého postupu proti opozici a navrhoval jednání z Občanským fórem, se vzdal poslaneckého mandátu a odešel z veřejného života. Jako osmdesátník vydal několik knih vzpomínek a úvah. Podle historika Libora Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byl Štrougal klasický aparátčík a technokrat, který uměl úspěšně "proplouvat" systémem. I vzhledem k tomu, že se příliš neangažoval v ideologických záležitostech, dokázal se po srpnu 1968 vyhnout čistkám. Na začátku normalizace se Štrougal stal předsedou federální vlády a byl členem ÚV KSČ. "Byl vnímán jako souputník Husáka, protože oni se vždycky objevovali společně," podotkl historik. Připomněl, že přestože Štrougal patřil mezi nejužší mocenskou špičku, na její samotný vrchol se ale nikdy nedostal. Po pádu komunismu policie Štrougala podezírala ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale nebyl, případ byl v únoru 2006 promlčen a vyšetřování skončilo. Elektrický proud v plotech bránících překročení hranice do Rakouska a Německa byl vypnut v roce 1965, tedy ještě v době, kdy byl Štrougal ministrem vnitra. "V době, kdy Lubomír Štrougal působil ve vrcholných funkcích, tedy jako ministr vnitra a poté předseda vlády, zemřelo u železné opony celkem 60 lidí. Ač bylo trestní stíhání kvůli jeho zdravotnímu stavu ukončeno, je třeba to mít na paměti. Vrcholní představitelé režimu věděli, co se u železné opony děje, hlášení o tom dostávali na stůl," upozorňuje historik Luděk Navara, který se děním okolo železné opony dlouhodobě zabývá. Štrougal po listopadu 1989 čelil u soudů nejenom obviněním, která souvisela s ostrahou státní hranice. V prosinci 2001 se k soudu dostala žaloba, podle níž Štrougal jako ministr vnitra v roce 1965 neodeslal prokuratuře určitý spis, a tím překazil potrestání skupiny příslušníků StB obviněných z vražd odpůrců režimu na konci 40. let. V červenci 2002 jej soud ale obžaloby zprostil. rem dto ska snm

Česko-bavorské centrum kultury u hranic ukazuje převaděče podél železné opony
Plzeň/Schönsee (Bavorsko) 18. ledna (ČTK) - Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v příhraničním Schönsee, které funguje 17. rokem jako koordinační místo pro česko-bavorskou kulturní spolupráci, představuje v nové expozici odbojáře, převaděče, kurýry a skauty, kteří se pohybovali na Šumavě podél železné opony a schovávali sebe a utečence před pronásledovateli. Muzeum v Brně vystavilo originály dokumentů z dob disentu, včetně Charty 77
Brno 14. prosince (ČTK) - Moravské zemské muzeum mimořádně vystavilo originály několika dokumentů spojených s činností disentu za komunistické totality, včetně první verze prohlášení Charty 77. V prosinci si originály prohlédnou návštěvníci výstavy Průzkum života politickým bojem, oznámila ČTK náměstkyně ředitele muzea Barbora Onderková. Právníci: Návratu politických procesů zabrání ochrana právního státu
Praha 22. listopadu (ČTK) - Zástupci právnických profesí dnes u příležitosti 70. výročí politického procesu s Rudolfem Slánským hledali odpovědi na otázky, proč se do zmanipulovaného totalitního divadla zapojili soudci, advokáti a prokurátoři, kteří získali právní vzdělání za demokratické První republiky. Nová výstava v Národním muzeu ukazuje způsoby šíření komunistické propagandy
Praha 3. listopadu (ČTK) - Výstava v nové budově pražského Národního muzea nazvaná Zneužitá muzea od 4. listopadu ukáže různé způsoby šíření komunistické propagandy. Návštěvníci si budou moci prohlédnout dobové předměty ze sbírek stranických muzeí, která vznikala v 50. V Lošanech dnes na rodném statku Josefa Mašína otevřeli Památník tří odbojů
Lošany (Kolínsko) 26. srpna (ČTK) - V Lošanech na Kolínsku dnes na místě rodného statku protinacistického odbojáře Josefa Mašína otevřeli Památník tří odbojů. Spolek Mašínův statek - památník tří odbojů budoval památník zhruba tři roky z veřejné sbírky. Památník tří odbojů bude v Lošanech otevřen 26. srpna, potvrdil spolek
Praha 30. června (ČTK) - Památník věnovaný třem odbojům a protinacistickému odbojáři, generálu Josefu Mašínovi bude ve statku v Lošanech na Kolínsku otevřen 26. srpna, v den 126. výročí Mašínova narození. Výstava v Uherském Hradišti přiblíží činnost odbojové organizace Světlana
Uherské Hradiště 11. listopadu (ČTK) - Výstava v Uherském Hradišti přiblíží činnost i osudy členů protikomunistické odbojové organizace Světlana. Začne symbolicky ve středu 17. listopadu v 16:00 v kině Hvězda. Soud uznal bývalé příslušníky StB vinné ze šikany disidentů
Praha 9. září (ČTK) - Soud dnes uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Státní zástupce žádá pro čtveřici z StB tříleté podmínky za šikanu disidentů
Praha 19. srpna (ČTK) - Státní zástupce žádá pro bývalé příslušníky komunistické Státní bezpečnosti (StB) Zbyňka Dudka, Karla Hájka, Rudolfa Peltana a Jiřího Šimáka tříleté podmíněné tresty za to, že nutili disidenty k emigraci v rámci tzv. Šéf KDU-ČSL Jurečka chce exponentům komunistického režimu snížit důchody
Praha 7. července (ČTK) - Předseda opozičních lidovců Marian Jurečka chce snížit důchody exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění. Komunisté odhalili ve Vsetíně před svým sídlem sochu Julia Fučíka
Vsetín 19. května (ČTK) - Vsetínští komunisté odhalili před sídlem okresního výboru sochu komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka. Odhalena byla u příležitosti květnového osvobození, jde o to, aby veřejnost měla možnost uctít památku tohoto hrdiny, řekl dnes ČTK předseda vsetínského okresního výboru KSČM Roman Ramach. iDNES: Soud potvrdil bývalému důstojníkovi StB Marečkovi 5,5 roku vězení
Praha 11. května (ČTK) - Odvolací soud potvrdil 5,5 roku vězení někdejšímu kapitánovi Státní bezpečnosti Vladimíru Marečkovi. Je to nejpřísnější pravomocný trest, který české soudy uložily bývalému příslušníkovi StB.

SLOVNÍK NAJÍT