Federace židovských obcí: Počet antisemitských projevů loni vzrostl o 90 pct
Praha 5. srpna (ČTK) - Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba o 90 procent. Federace židovských obcí zaznamenala loni 4328 antisemitských incidentů, v předchozím roce to bylo 2277. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Federace to uvedla v dnes zveřejněné výroční zprávě. Organizace ale zároveň upozornila, že ČR zůstává pro židovskou komunitu nadále bezpečnou zemí.
Bezprostředně po 7. říjnu následovala celosvětová explozivní vlna antisemitismu, která silně zasáhla i Českou republiku...
"Antisemitismus je dlouhodobě přítomen především ve virtuálním prostředí," uvedla Federace židovských obcí. Z on-line prostoru podle ní pocházelo 98 procent z celkového počtu protižidovských projevů. Organizace loni neevidovala žádný násilný útok, v posledních pěti letech měla nahlášeny dva - v roce 2020 a 2021.
"Z hlediska obsahu antisemitských incidentů dominovala v roce 2023 kategorie lživých, odlidšťujících, démonizujících, vulgárních nebo stereotypních tvrzení a konspiračních teorií," napsali zpracovatelé výroční zprávy. Dále zaznamenala Federace židovských obcí i projevy takzvaného nového antisemitismu, tedy protižidovské nenávisti namířené proti Izraeli. Jejich počet meziročně vzrostl o 208 procenta, z celkového počtu tvořily zhruba třetinu.
Zaměření antisemitských projevů ovlivňovaly zahraniční i domácí události. Po celý rok se na internetu objevovaly protižidovské příspěvky spojené s ruskou invazí na Ukrajinu či doznívající pandemií covidu-19. Situace se změnila po teroristickém útoku hnutí Hamás, při němž zahynulo téměř 1200 lidí hlavně mezi civilisty, a následné odvetné ofenzivě Izraele. "Bezprostředně po 7. říjnu následovala celosvětová explozivní vlna antisemitismu, která silně zasáhla i Českou republiku," uvedla organizace.
Měsíční statistiky tak podle Federace židovských obcí dokládají masivní nárůst antisemitismu v posledním čtvrtletí roku 2023. Od října do prosince zaznamenala organizace 1800 incidentů, což je téměř 42 procent z celkového počtu. Nejvíce se vliv říjnových událostí projevil v počtu internetových článků a diskusních příspěvků. Články se objevovaly zejména na dezinformačních platformách, diskuse a komentáře pod zprávami v mainstreamových médiích.
Kromě projevů antisemitismu na internetu stoupl loni podle výroční zprávy i počet incidentů ve veřejném prostoru. Federace židovských obcí jich evidovala 57, což je oproti roku 2022 pětadvacetiprocentní nárůst. Byly to zejména projevy během demonstrací, shromáždění, protestů, debat či přednášek.
Počet antisemitských projevů stoupá již několik let. Nejvyšší nárůst byl v roce 2022, kdy meziročně vzrostl dvojnásobně na 1128 incidentů. Podle organizace je také pravděpodobné, že skutečný počet antisemitských incidentů byl loni vyšší. Oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se totiž často rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností.
ado rot
- sdílejte článek
Následuje: El País: V Pásmu Gazy není nikde bezpečno, převládá tam rezignace a beznaděj
Gaza 5. srpna (ČTK/El País) - Palestinec Husám Násir zvažoval, zda mít hlad a žít v domě, nebo se snáze dostat k jídlu a žít ve stanu, kde jsou štíři, hadi a chaos. Zvolil první možnost, ale letecký útok dům zničil a jeho vytáhli z trosek, pak běhal zraněný ulicemi a nevěděl, kam jít. Stejně jako většina civilistů v Pásmu Gazy, kde po téměř deseti měsících války není nikde bezpečno, ani v zónách, které Izrael označuje za humanitární, napsal dnes deník El País. Spíše než strach a hněv už v Pásmu Gazy převládá rezignace a beznaděj. Teď žije Husám Násir v bytě příbuzného blízko čtvrti Šidžajáh ve městě Gaza, kam izraelské jednotky bojující proti Hamásu vtrhly v prosinci a pak znovu v červnu a způsobily tak další exodus tisíců lidí. Násir ale neutekl. "Je mi už jedno, jestli přežiju, nebo zemřu. V této válce není kam utéct, pokračuje a zničí nás všechny," řekl. Během deseti měsíců války izraelská armáda donutila Gazany utéct na jih, aby poté začala ofenzivu i v oblastech, které označovala na letácích jako bezpečné. Nyní udržuje většinu uprchlíků v "humanitární zóně" Mavásí, kde v červenci zabila 90 lidí a více než 300 dalších zranila při leteckém útoku, jímž zabila šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa. Čtyřiatřicetiletý Násir je mladý, takže nemá problém s přesuny do oblastí, kde je snazší získat humanitární pomoc. "Skutečnost je taková, že s rodinou žijeme teď o chlebu a někdy si uvaříme čaj z listů keřů," napsal přes aplikaci WhatsApp. Dům, v němž žijí, je sice zničený, ale je to jen dočasné, říká. "Dokud neskončí válka, nebo dokud nebudeme moci odejít z Gazy do bezpečné země," dodal. Podle Násira jsou pobřežní oblasti, včetně Mavásí také nebezpečné. "Jednoho dne provedou invazi i do Mavásí," odhadl. Ani čtyřiadvacetiletý Ghazal abú Dalál nechce do Mavásí. Původně žil ve městě Gaza, které opustil v prvních týdnech bombardování. Šel do Rafáhu, ale když tam Izrael provedl invazi, zvažoval, zda jít do přeplněného Mavásí, kde se jen těžko přežívá ve stanech. "Je velké vedro, jsou tam komáři a šíří se tam nemoci," popsal. Abú Dalál pak skončil v Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy v táboře pro uprchlíky, v němž Izrael v červnu zabil přes 270 lidí, když masivně bombardoval oblast, aby zachránil čtyři rukojmí. "Byl to velmi těžký den. Trvalo to čtyři hodiny. Měl jsem pocit, že střela je hned nade mnou, tak jsem běžel rychle a vyděšeně křičel," vzpomněl abú Dalál. "Nikdy nevíte, kde bude příští útok, takže nezáleží na tom, kde v Gaze budete," shrnul. V Nusajrátu žije ve dvoupokojovém bytě s příbuznými, je jich tam celkem 14. Jelikož v Pásmu Gazy od října není elektřina, trochu světla mají z baterie, což je ale pro mnohé luxus. "Baterie je už slabá, ale cena nové je astronomická. Asi 1000 dolarů (23.000 Kč)," popsal. Nabíjení telefonu pomocí solárních panelů stojí čtyři až osm eur. Myjí se vodou, pro kterou chodí v kanystrech. "Kvůli špinavé vodě máme na těle pupínky a svědí nás to," dodal. Podle počasí si nechávají vodu ohřát na slunci, nebo ji ohřejí, když na ohništi vaří zeleninu. Tu nakupují na trhu za astronomické cenu, nebo dostávají za poukázky na humanitární pomoc. V Pásmu Gazy se také šíří obrna kvůli vodě znečištěné výkaly. Ve světě je tato nemoc téměř vymýcená díky očkování. Minulý týden ale úřady v Gaze vyhlásily epidemii dětské obrny. Zničeno je v Pásmu Gazy 70 procent kalových čerpadel a nefunguje tam ani jedna čistírna odpadních vod. Před dvěma týdny skupina izraelských vojáků vyhodila do povětří, se souhlasem velitele, hlavní vodní nádrž, která zásobovala město Rafáh. Ví se o tom, protože jeden z nich se tím chlubil na sociálních sítích. Uvedl i místo Tal as-Sultán a důvod. "Jste jako švábi, tak nebrečte, když přicházejí deratizátoři," prohlásil voják. (pokračování...)
Gaza 5. srpna (ČTK/El País) - Palestinec Husám Násir zvažoval, zda mít hlad a žít v domě, nebo se snáze dostat k jídlu a žít ve stanu, kde jsou štíři, hadi a chaos. Zvolil první možnost, ale letecký útok dům zničil a jeho vytáhli z trosek, pak běhal zraněný ulicemi a nevěděl, kam jít. Stejně jako většina civilistů v Pásmu Gazy, kde po téměř deseti měsících války není nikde bezpečno, ani v zónách, které Izrael označuje za humanitární, napsal dnes deník El País. Spíše než strach a hněv už v Pásmu Gazy převládá rezignace a beznaděj. Teď žije Husám Násir v bytě příbuzného blízko čtvrti Šidžajáh ve městě Gaza, kam izraelské jednotky bojující proti Hamásu vtrhly v prosinci a pak znovu v červnu a způsobily tak další exodus tisíců lidí. Násir ale neutekl. "Je mi už jedno, jestli přežiju, nebo zemřu. V této válce není kam utéct, pokračuje a zničí nás všechny," řekl. Během deseti měsíců války izraelská armáda donutila Gazany utéct na jih, aby poté začala ofenzivu i v oblastech, které označovala na letácích jako bezpečné. Nyní udržuje většinu uprchlíků v "humanitární zóně" Mavásí, kde v červenci zabila 90 lidí a více než 300 dalších zranila při leteckém útoku, jímž zabila šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa. Čtyřiatřicetiletý Násir je mladý, takže nemá problém s přesuny do oblastí, kde je snazší získat humanitární pomoc. "Skutečnost je taková, že s rodinou žijeme teď o chlebu a někdy si uvaříme čaj z listů keřů," napsal přes aplikaci WhatsApp. Dům, v němž žijí, je sice zničený, ale je to jen dočasné, říká. "Dokud neskončí válka, nebo dokud nebudeme moci odejít z Gazy do bezpečné země," dodal. Podle Násira jsou pobřežní oblasti, včetně Mavásí také nebezpečné. "Jednoho dne provedou invazi i do Mavásí," odhadl. Ani čtyřiadvacetiletý Ghazal abú Dalál nechce do Mavásí. Původně žil ve městě Gaza, které opustil v prvních týdnech bombardování. Šel do Rafáhu, ale když tam Izrael provedl invazi, zvažoval, zda jít do přeplněného Mavásí, kde se jen těžko přežívá ve stanech. "Je velké vedro, jsou tam komáři a šíří se tam nemoci," popsal. Abú Dalál pak skončil v Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy v táboře pro uprchlíky, v němž Izrael v červnu zabil přes 270 lidí, když masivně bombardoval oblast, aby zachránil čtyři rukojmí. "Byl to velmi těžký den. Trvalo to čtyři hodiny. Měl jsem pocit, že střela je hned nade mnou, tak jsem běžel rychle a vyděšeně křičel," vzpomněl abú Dalál. "Nikdy nevíte, kde bude příští útok, takže nezáleží na tom, kde v Gaze budete," shrnul. V Nusajrátu žije ve dvoupokojovém bytě s příbuznými, je jich tam celkem 14. Jelikož v Pásmu Gazy od října není elektřina, trochu světla mají z baterie, což je ale pro mnohé luxus. "Baterie je už slabá, ale cena nové je astronomická. Asi 1000 dolarů (23.000 Kč)," popsal. Nabíjení telefonu pomocí solárních panelů stojí čtyři až osm eur. Myjí se vodou, pro kterou chodí v kanystrech. "Kvůli špinavé vodě máme na těle pupínky a svědí nás to," dodal. Podle počasí si nechávají vodu ohřát na slunci, nebo ji ohřejí, když na ohništi vaří zeleninu. Tu nakupují na trhu za astronomické cenu, nebo dostávají za poukázky na humanitární pomoc. V Pásmu Gazy se také šíří obrna kvůli vodě znečištěné výkaly. Ve světě je tato nemoc téměř vymýcená díky očkování. Minulý týden ale úřady v Gaze vyhlásily epidemii dětské obrny. Zničeno je v Pásmu Gazy 70 procent kalových čerpadel a nefunguje tam ani jedna čistírna odpadních vod. Před dvěma týdny skupina izraelských vojáků vyhodila do povětří, se souhlasem velitele, hlavní vodní nádrž, která zásobovala město Rafáh. Ví se o tom, protože jeden z nich se tím chlubil na sociálních sítích. Uvedl i místo Tal as-Sultán a důvod. "Jste jako švábi, tak nebrečte, když přicházejí deratizátoři," prohlásil voják. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Federace židovských obcí: Počet antisemitských projevů loni vzrostl o 90 pct' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024080502641|510958. Vydána 05.08.2024 11:32:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Federace židovských obcí: Počet antisemitských projevů loni vzrostl o 90 pct' je zařazena do kategorií Kriminalita a právo (zak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2024080502641|510958. Vydána 05.08.2024 11:32:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
