Černochová chce pro Vojenskou policii nové kompetence
Praha 9. srpna (ČTK) - Vojenskou policii jako jednotný ozbrojený policejní sbor, který je součástí ministerstva obrany, definuje novela zákona o vojenské policii a dalších předpisů, kterou předložila k projednání vládou ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Soubor změn několika zákonů by měl vejít v účinnost 1. července 2025. Má zefektivnit činnost vojenské policie a dát jí nové kompetence. Reaguje i na některé nedávné kauzy, například neoprávněné používání vojenského služebního stejnokroje osobami, které nejsou vojáky či policisty. Návrh zveřejněný ve vládní legislativní knihovně jde do jednání ministrů bez rozporu. Pokud by beze změn prošel celým legislativním schvalování, mohla by vojenská policie od poloviny příštího roku využívat drony a také zamezovat jejich provozu, zadržet řidičský průkaz či vstoupit do obydlí či na pozemek, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob. Součástí souboru změn je i novela zákona o zajišťování obrany zavádějící zákaz fotografování označených vojenských objektů.
Na dodržování zákazu fotografování vojenských objektů, který podle předkladatelů reaguje na zhoršení bezpečnostní situace, mají dohlížet vojenští policisté. Pokuta za porušení zákazu by mohla dosáhnout až 100.000 korun. Zakázáno má být fotografování, filmování, zakreslování nebo jiné zaznamenávání vojenských objektů, prostor a zařízení, která budou označena tabulkou s nápisem "Zákaz fotografování". Výjimky by mohlo vydávat ministerstvo obrany.
Vojenští policisté by měli podle návrhu dostat i možnost zajistit, odstranit nebo zničit věci při zjištění bezprostředního ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí či v případě závažné bezpečnostní hrozby rušit provoz elektronických komunikací. Novela má zavést také povinnost uposlechnout pokyn či vyhovění žádosti Vojenské policie.
Novela zákona má umožnit přímo povolat vojenské policisty k plnění úkolů Policie ČR, nyní je možné povolat ty v činné službě, což je podle navrhovatele organizačně složitější. Podle novely by vojenští policisté mohli v budoucnu používat pro výcvik i nevojenské objekty pro zvýšení efektivity při společném výcviku s Policií ČR při využití jejích nebo civilních výcvikových objektů. Nově umožní zaměstnávat ve Vojenské policii vedle vojenských policistů také občanské zaměstnance. Návrh rozšiřuje případy přestupků, u kterých Vojenská policie může ukládat pokuty příkazem na místě, namísto předání věci k projednání správnímu orgánu, a do českého práva převádí právo EU týkající se povinností vůči osobě, kterou Vojenská policie omezila na svobodě.
Další připravované změny se týkají definice přestupků, kam patří neoprávněné používání uniformy, a zpřísňují postihy za jejich spáchání. Jejich případné opakování provazuje s posouzením takzvané spolehlivosti, jako jedné z podmínek pro získání zbrojní nebo muniční licence podle souběžně navrhovaných novel zákonů o zbraních a o munici. Novela zákona o ozbrojených silách umožňuje odejmout bývalým vojákům povolení nosit vojenský stejnokroj při slavnostních příležitostech, v situacích ohrožujících vážnost nebo důvěryhodnost ozbrojených sil.
Autoři návrhu zmiňují možný dopad navrhovaných změn na podnikatele, a to například při rušení elektronických zařízení a zamezování letů dronů, podle zkušeností s obdobným oprávněním pro Policii ČR podle nich ale nebude zásadní. Většinou se zásahy podle nich pohybují v prostorovém rozmezí do několika desítek metrů. Zákaz fotografování a zobrazování vojenských objektů může zkomplikovat snímkování pro mapové aplikace, což lze podle autorů návrhu řešit výjimkou.
rem snm - sdílejte článek
Následuje: Rok před volbami má Sněmovna za sebou téměř dvakrát víc schůzí než ta minulá
Praha 10. srpna (ČTK) - Rok před sněmovními volbami mají poslanci za sebou víc než stovku schůzí. Je to téměř dvojnásobný počet proti tomu, kolik jich absolvovali za stejnou dobu v minulém volebním období, tedy od listopadu 2017 do srpna 2020. Tehdy jich bylo svoláno 58. Za celé minulé období se podle informací sněmovní kanceláře uskutečnilo 119 schůzí, v tom nynějším jich poslanci mají za sebou 110. Počet hodin jednání od posledních voleb se už téměř vyrovná počtu hodin za celé volební období 2013 až 2017. Zvýšil se i počet jednání přes noc. Zatímco za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v období 2013 až 2017, kdy Sněmovně předsedal jeho tehdejší stranický kolega Jan Hamáček, jednali poslanci přes půlnoc jen jednou, nyní už počet nočních jednání vzrostl na 22. V minulém období jednali přes půlnoc čtyřikrát. Zvýšil se i počet schůzí. Ještě za předsedy Hamáčka jich bylo jen 61. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) sice v současném období svolala už 111 schůzí, ale jedna z nich se nakonec nekonala. Měla se týkat migračního paktu EU a opoziční hnutí ANO, které o ni požádalo, svoji žádost posléze stáhlo. V tomto období strávili poslanci jednáním dosud 245 dní, zatímco za celé minulé období to bylo 317 dní Poslanci od posledních voleb absolvovali také téměř 6300 hlasování, což je zhruba stejně jako v období od voleb v roce 2017 do srpna 2020, kdy se podle výpočtu ČTK uskutečnilo 6230 hlasování. (pokračování...)
Praha 10. srpna (ČTK) - Rok před sněmovními volbami mají poslanci za sebou víc než stovku schůzí. Je to téměř dvojnásobný počet proti tomu, kolik jich absolvovali za stejnou dobu v minulém volebním období, tedy od listopadu 2017 do srpna 2020. Tehdy jich bylo svoláno 58. Za celé minulé období se podle informací sněmovní kanceláře uskutečnilo 119 schůzí, v tom nynějším jich poslanci mají za sebou 110. Počet hodin jednání od posledních voleb se už téměř vyrovná počtu hodin za celé volební období 2013 až 2017. Zvýšil se i počet jednání přes noc. Zatímco za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v období 2013 až 2017, kdy Sněmovně předsedal jeho tehdejší stranický kolega Jan Hamáček, jednali poslanci přes půlnoc jen jednou, nyní už počet nočních jednání vzrostl na 22. V minulém období jednali přes půlnoc čtyřikrát. Zvýšil se i počet schůzí. Ještě za předsedy Hamáčka jich bylo jen 61. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) sice v současném období svolala už 111 schůzí, ale jedna z nich se nakonec nekonala. Měla se týkat migračního paktu EU a opoziční hnutí ANO, které o ni požádalo, svoji žádost posléze stáhlo. V tomto období strávili poslanci jednáním dosud 245 dní, zatímco za celé minulé období to bylo 317 dní Poslanci od posledních voleb absolvovali také téměř 6300 hlasování, což je zhruba stejně jako v období od voleb v roce 2017 do srpna 2020, kdy se podle výpočtu ČTK uskutečnilo 6230 hlasování. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Černochová chce pro Vojenskou policii nové kompetence' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024080904227|511064. Vydána 10.08.2024 6:50:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Černochová chce pro Vojenskou policii nové kompetence' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024080904227|511064. Vydána 10.08.2024 6:50:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.