Rusko se podle BIS snaží obnovit činnost špionů pod diplomatickým krytím

Praha 12. září (ČTK) - Rusko se po výrazném zmenšení diplomatické mise v Česku v letech 2021 a 2022 snaží o obnovení kapacit svých tajných služeb pod diplomatickým krytím. Využívá dlouhodobé diplomatické akreditace i krátkodobá víza, napsala ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle kontrarozvědky také vzrostlo riziko, že se lidé při návštěvě Ruska "ocitnou v hledáčku" tamních tajných služeb. Mohou se je pokusit využít ke špionáži proti Česku. ČR vyhostila řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko podle BIS kvůli tomu například přistoupilo k tomu, že své špionážní a vlivové operace vede přímo z Ruska nebo ze spřátelených či neutrálních států. Ruské tajné služby začaly podle BIS v posledních letech používat k verbování a řízení spolupracovníků komunikační aplikace, především Telegram. Při útocích se soustředí například na narušení distribuce pomoci Ukrajině. "Stejnému riziku jsou vystaveny i subjekty v Česku a stejně tak prvky naší kritické infrastruktury," stojí ve zprávě. Vysoké je podle BIS riziko vysílání tzv. cestujících důstojníků či spolupracovníků ruských tajných služeb na české území. Po částečném poklesu kyberútoků ruských aktérů z roku 2022 se loni aktivita opět navýšila. BIS si to vysvětluje pokračující izolací Ruska, kvůli které se omezily tradiční operační možnosti tajných služeb. "Kybernetická špionáž proto představuje důležitý nástroj k získávání informací," uvádí BIS. V aktivitách v Česku pokračoval například aktér, který usiluje hlavně o informace z prostředí mezinárodní politiky s důrazem na státy EU a NATO a mezinárodní organizace. "Obvyklým způsobem prvotního průniku do počítačových sítí je hromadné rozesílání phishingových zpráv. Zprávy mají obvykle podobu běžné diplomatické korespondence," píše BIS. Některé kampaně cílily na ministerstvo zahraničních věcí, současně ale MZV figurovalo také jako podvržený domnělý odesílatel škodlivých zpráv v některých vlnách zaměřených na jiné státy. Vyšetřování se zaměřilo i na další ruské hackery, kteří útočili na Ukrajinu, země NATO a evropské vládní a energetické organizace. "Tento aktér prováděl již od druhé poloviny roku 2022 skenování počítačových sítí a informačních systémů různých subjektů české železniční infrastruktury," píše BIS. Krátkodobě také pronikl do méně důležitých informačních systémů u některých subjektů spojených se železnicí, svůj záběr v roce 2023 rozšířil i na skenování dalších počítačových sítí včetně subjektů kritické infrastruktury. "Podobná kampaň byla zaznamenaná i v dalších zemích EU a NATO. Za přispění BIS a Vojenského zpravodajství se podařilo snížit možné negativní dopady útočníkových aktivit," uvádí BIS. Kontrarozvědka také zmiňuje pokračující snahu Ruska o obcházení sankcí prostřednictvím třetích zemí v případě zboží, které by mohlo využít ve vojenském průmyslu. Například pro výrobu některých zbraňových systémů a dronů, které jsou zásadní v konfliktu na Ukrajině, jsou klíčové součástky ze Západu. "České společnosti byly v roce 2023 opakovaně oslovovány s poptávkami po leteckých náhradních dílech rizikovými subjekty, které se již v minulosti podílely na netransparentních vývozech do Ruska," uvádí BIS. Na začátku roku se pak uskutečnil vývoz několika kusů obráběcích strojů, které lze využít ve vojenském průmyslu. "Jejich deklarovanou cílovou destinací byl Kyrgyzstán. Stroje nicméně do této destinace nebyly dodány, byly přesměrovány do Turecka a následně do Ruska," stojí ve zprávě. Množství omezení klade velké nároky na kontrolní orgány, jejichž kapacity jsou ale omezené, zmiňuje v té souvislosti BIS. Řada součástek podstatných pro výrobu ruských zbraňových systémů, na které se vztahují sankce, navíc nespadá mezi kontrolované položky. jzf sou snm - sdílejte článek