Vlastivědné muzeum Olomouc se pustilo do rozsáhlé digitalizace svých sbírek

Olomouc 15. června 2021 (ČTK) - Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá v nejbližší době digitalizaci 70.000 sbírkových předmětů. Do digitální podoby převedou odborníci starobylé rukopisy, tisky či unikátní fotografie, které budou navíc předem restaurovány či konzervovány. Podle ředitele muzea Břetislava Holáska jde o jeden z nejrozsáhlejších projektů digitalizace a ochrany kulturního dědictví financovaný z dotací Evropské unie v tuzemsku, řekl dnes novinářům Holásek. Tříletý projekt vyjde na 68 milionů korun, dalších zhruba 19 milionů korun by mělo stát plánované virtuální muzeum. "Jde o velmi významný krok, digitalizován bude velký fond našich sbírek. Některé věci, jako jsou například válečné fotografie z Olomouce na skle, nebyly nikdy představeny veřejnosti a tímto způsobem se budou moci poprvé prezentovat. A to nemluvím o starých tiscích či starých exponátech, které si budou moci zájemci prohlédnout i prostřednictvím 3D pohledu. Využít to bude možné i ve výuce," řekl ČTK ředitel muzea. Do digitalizačního projektu odborníci vybrali předměty s ohledem na jejich charakter a stav dochování. "Zaměřovali jsme se hlavně na předměty z papíru či náchylné k degradaci, což jsou například negativy, pohlednice či barevný materiál, jsou to věci, které nemůžeme dlouhodobě vystavovat. Všechny předměty musejí před digitalizací projít fází konzervace a zajištění," řekl dnes ČTK vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea Filip Hradil. Vlastivědné muzeum v Olomouci spravuje odhadem více než milion sbírkových předmětů, do procesu digitalizace je zahrnuto 70.000 předmětů. Před zadokumentováním musejí odborníci jednotlivé předměty konzervovat. "Projekt nastavuje určité mantinely a pravidla pro digitalizaci muzejních předmětů, která je komplikovaná už s ohledem na jejich rozmanitost," doplnil Hradil. Předměty budou využívány pro prezentaci muzejních sbírek nebo pro badatelské účely, zásadní je i samotná dokumentace, která zároveň chrání sbírky před ztrátou. Pokud by byly předměty takto digitalizovány již dříve, usnadnilo by to muzeu před lety například pátrání po vzácné československé bankovce, takzvané státovce, kterou odcizil zaměstnanec muzea. Do muzea se vrátila až po více než deseti letech, když se objevila na internetovém portálu. "Digitalizace by nám v tomto případě pomohla výrazně. Pětitisícovka nebyla totiž obrazově dokumentována, jen v rámci popisu ve sbírce. Kdybychom disponovali fotografií s viditelným číslem emise a státovky, byla by jednodušší prokazatelnost. Navíc prodej ve sběratelské komunitě by byl nemožný," doplnil Hradil. Do digitalizace svých sbírek, jejich zpřístupnění veřejnosti a edukativní využití se pustilo také sousední Muzeum umění, které získalo na tento projekt 37,5 milionu korun z tzv. norských fondů. Digitalizací projde za tři roky přes 80.000 sbírkových předmětů. Alena Horáková kš - sdílejte článek