Národní galerie by mohla získat obraz Františka Muziky za více než pět mil. Kč
Praha 11. listopadu 2021 (ČTK) - Ministerstvo kultury plánuje vypsat veřejnou zakázku na koupi obrazu od Františka Muziky (1900 až 1974) pro Národní galerii Praha. O záměru v pátek bude ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek (ČSSD) informovat vládu. Obraz z roku 1922 Oldřich a Božena by měl stát 5,35 milionu korun bez DPH, sdělila dnes ČTK Iva Awwadová z tiskového odboru MK.
Obraz Oldřich a Božena je podle předkládací zprávy mimořádné dílo pro Františka Muziku netypické jak svým pojetím, tak námětem a představuje důležité pojítko ve vývoji autorovy tvorby z období 20. let. Obraz byl vystaven na jarní výstavě Devětsilu v roce 1922, které se František Muzika zúčastnil se souborem 12 děl.
K obrazu se dochovala kresba, kterou má NGP ve své sbírce. S ohledem na význam díla Františka Muziky, jeho zastoupení ve sbírce NGP a vhledem k mimořádné umělecké úrovni obrazu doporučil nákup díla Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost NGP, uvádí ministerstvo.
František Muzika se narodil v roce 1900 v Praze. Po reálce absolvoval tamní Akademii výtvarných umění. Po studiích odjel na stipendijní pobyt do Paříže. V roce 1925 začal pracovat jako grafik pro nakladatelství Melantrich. Byl členem Devětsilu a Nové skupiny. Jeho dílo bylo ovlivněno fauvismem, magickým realismem, neoklasicismem, lyrickým a imaginativním kubismem. Kreslil karikatury, psal výtvarné kritiky, vytvořil přes sto scénických výprav a věnoval se také užité grafice.
Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze působil od roku 1945 jako profesor krásného písma. Podílel se na grafické úpravě spisů Vladislava Vančury, Jaroslava Seiferta, Maxima Gorkého a vytvořil základní edice některých nakladatelství, například Světovou četbu a Knihovnu klasiků. Souborně byla Muzikova tvorba představena až po jeho smrti v Národní galerii v roce 1981. Dnes patří ke stěžejním autorům české meziválečné avantgardy a nejžádanějším tvůrcům na tuzemských aukcích.
hrm snm - sdílejte článek
Následuje: Pobaltské země mají obavy, aby migrační krize nepřerostla ve vojenský konflikt
Varšava 11. listopadu (ČTK) - Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost". Evropská unie obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že migranty z krizových zemí používá v odplatě za sankce, jež na něj uvalila kvůli represím vůči politickým oponentům a potlačování lidských práv. Podle Litvy, Lotyšska a Estonska chování Běloruska "zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí". Reuters uvádí, že současná krize na hranicích mezi Běloruskem a EU zažehla novou konfrontaci mezi Západem a Ruskem, které ve středu ve snaze demonstrovat podporu Minsku do běloruského vzdušného prostoru poslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3. Bělorusko uvedlo, že ruská letadla pokračují v cvičení i dnes. "Musíme neustále monitorovat situaci na hranici. Ať si ječí, ať si nadávají. Ano, jde o bombardéry schopné nést jaderné zbraně, ale nemáme jinou možnost. Musíme vidět, co dělají tam za hranicemi," citovala dnes Lukašenka běloruská státní média. Aniž by k tomu předložil důkazy, prohlásil také, že kdosi se snažil migrantům dodat zbraně. Reuters poznamenává, že není jasné, koho Lukašenko v tomto případě obviňuje. Kreml uvedl, že Rusko s napětím v polsko-běloruském a litevsko-běloruském pohraničí nemá nic společného a dal najevo, že přítomnost ozbrojených lidí po obou stranách hranice mezi Běloruskem a EU ho znepokojuje. Ruská letecká společnost Aeroflot dnes popřela, že by měla cokoliv společného s organizováním převozu migrantů ve velkém do Běloruska. (pokračování...)
Varšava 11. listopadu (ČTK) - Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost". Evropská unie obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že migranty z krizových zemí používá v odplatě za sankce, jež na něj uvalila kvůli represím vůči politickým oponentům a potlačování lidských práv. Podle Litvy, Lotyšska a Estonska chování Běloruska "zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí". Reuters uvádí, že současná krize na hranicích mezi Běloruskem a EU zažehla novou konfrontaci mezi Západem a Ruskem, které ve středu ve snaze demonstrovat podporu Minsku do běloruského vzdušného prostoru poslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3. Bělorusko uvedlo, že ruská letadla pokračují v cvičení i dnes. "Musíme neustále monitorovat situaci na hranici. Ať si ječí, ať si nadávají. Ano, jde o bombardéry schopné nést jaderné zbraně, ale nemáme jinou možnost. Musíme vidět, co dělají tam za hranicemi," citovala dnes Lukašenka běloruská státní média. Aniž by k tomu předložil důkazy, prohlásil také, že kdosi se snažil migrantům dodat zbraně. Reuters poznamenává, že není jasné, koho Lukašenko v tomto případě obviňuje. Kreml uvedl, že Rusko s napětím v polsko-běloruském a litevsko-běloruském pohraničí nemá nic společného a dal najevo, že přítomnost ozbrojených lidí po obou stranách hranice mezi Běloruskem a EU ho znepokojuje. Ruská letecká společnost Aeroflot dnes popřela, že by měla cokoliv společného s organizováním převozu migrantů ve velkém do Běloruska. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Národní galerie by mohla získat obraz Františka Muziky za více než pět mil. Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021111108617|501557. Vydána 11.11.2021 17:54:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Národní galerie by mohla získat obraz Františka Muziky za více než pět mil. Kč' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021111108617|501557. Vydána 11.11.2021 17:54:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
ZLATOVNA .CZ