Odborníci protestují proti přestavbě bývalého domu odborů na pražském Žižkově
Praha 22. prosince 2021 (ČTK) - Tři desítky odborníků a akademiků protestují proti plánované přestavbě funkcionalistické budovy bývalého Všeobecného penzijního ústavu na náměstí Winstona Churchilla na pražském Žižkově. V otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádají ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby zahájil přezkumné řízení a aby ministerstvo zrušilo stanovisko magistrátního odboru památkové péče v tomto řízení.
Žádost o přezkumné řízení podalo územní pracoviště Národního památkového ústavu v Praze 19. listopadu. Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva kultury dnes ČTK řekla, že ministerský odbor památkové péče žádost obdržel. "K podnětu byl vyžádán spisový materiál, proces je tedy na samotném počátku a nelze ho více komentovat," uvedla. "Ministerstvo kultury i pan ministr pochopitelně budou postupovat v souladu s právními předpisy, přičemž lze souhlasit se signatáři otevřeného dopisu v tom, že památková hodnota této funkcionalistické stavby je zjevná," doplnila.
Připravovaná přestavba domu, jemuž současní majitelé říkají Radost, má podle signatářů dopisu zvýšit krajní křídla budovy na dvojnásobnou výšku. "Tím se u této vzácné památky českého funkcionalismu poškodí její kompozice. Stejně škodlivé bude i zaplnění prostoru mezi křídly, které ji připraví o unikátní volný půdorys," uvádějí vysokoškolští pedagogové. Proti plánované přestavbě domu již dříve protestoval třeba Klub Za starou Prahu.
Budova Všeobecného penzijního ústavu od architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka se po svém dokončení v roce 1934 setkala ve světových médiích s ohlasem, jakého už pole nich nedosáhla žádná jiná česká moderní stavba. V roce 1958 byla prohlášena za kulturní památku.
Odbor památkové péče na pražském magistrátu její přestavbu schválil letos 1. října. Signatáři dopisu pokládají takové narušení zásad památkové péče za nepřijatelné a obávají se toho, že "bude-li tato funkcionalistická stavba světového významu narušena, Praha tak bude v očích světové kulturní veřejnosti zostuzena".
Někdejší Dům odborových svazů vznikl původně jako Všeobecný penzijní ústav v letech 1932 až 1934. Díky výšce 52 metrů bývá budova označována za první český mrakodrap. V roce 1951 ji začala přebírat Ústřední rada odborů, v roce 1990 byla převedena z majetku ROH do majetku nově ustavených odborů. V roce 2018 odbory dům prodaly společnosti Siko. Dnes je jeho majitelem podle veřejných zdrojů společnost Dům Žižkov s hlavními akcionáři Vítězslavem Valou a Martinem Loudou. Nový majitel chce v budově zřídit nájemní byty, kanceláře, obchodní prostory i sklady, v domě se otevřelo kino a zpřístupnila terasa. Svůj záměr přestavby majitelé představují na webu.
Dopis podepsali třeba Richard Biegel, ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK, Jan Kristek, děkan Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, Osamu Okamura, děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, Martina Pachmanová, vedoucí Katedry teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Tomáš Pospiszyl, vedoucí Katedry teorie a dějiny umění Akademie výtvarných umění v Praze, Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění AV ČR, Vít Vlnas, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK nebo Jindřich Vybíral, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
hrm rdo - sdílejte článek
Následuje: CNN: Kandidáti republikánů napříč USA odmítají uznat, že Biden vyhrál regulérně
Washington 22. prosince (ČTK/CNN) - Když minulý týden pětice republikánských kandidátů na guvernéra státu Minnesota dostala při debatě otázku, zda podle nich americký prezident Joe Biden loni získal "ústavní většinu ve sboru volitelů", nikdo z nich nebyl ochoten jednoduše říci "ano". Jejich odpovědí, které byly na škále od nepřesných po vyhýbavé, si všímala i celostátní média. Nešlo však o nic neobvyklého. Podobně se k tématu voleb roku 2020 staví kandidáti Republikánské strany napříč Spojenými státy, uvádí v článku televize CNN. Neochota podpořit legitimitu Bidenova volebního vítězství se stala klíčovým kritériem republikánských primárek od konzervativní Alabamy až po státy Středozápadu. Řada kandidátů usilujících o stranickou nominaci do voleb v příštím roce se přidala k exprezidentovi Donaldu Trumpovi a odmítá veřejně uznat, že zkrátka prohrál, přičemž někteří učinili ze lži o zmanipulovaných volbách ústřední prvek kampaně. Jiní kandidáti kličkují a snaží se vyhnout jasné odpovědi v otázce regulérnosti voleb. Oba přístupy jsou nepoctivé a ukazují na znepokojivou skutečnost ohledně stavu Republikánské strany: Primárky v roce 2022 se vám budou vyhrávat velmi těžko, rozhodnete-li se otevřeně říct pravdu o Bidenově vítězství. "Můžete to udělat, ale musíte chápat důsledky. Ty budou pravděpodobně takové, že prohrajete," míní republikánský analytik působící v Michiganu Steve Mitchell. CNN při tvorbě článku provedla nevědecký průzkum, při kterém kontaktovala 34 republikánských kandidátů do Kongresu či na guvernérské posty v sedmi státech, aby se jich zeptala, zda je podle nich Biden legitimním vítězem loňských voleb. Jen sedm z nich odpovědělo, přičemž ani v jednom případě nešlo o favority daných primárek. Ze sedmi odpovědí pouze dvě podporovaly výsledek voleb. Pokud jde o republikánské voliče, průzkumy veřejného mínění stabilně ukazují, že velká většina z nich odmítá uznat, že američtí voliči skutečně Bidenovi dali přednost před Trumpem. V sondáži Monmouthské univerzity provedené zkraje listopadu uvedlo 73 procent republikánských respondentů, že Biden zvítězil jen díky podvodům s hlasy. Jen 22 procent řeklo, že vyhrál regulérním způsobem. Trump mezitím zůstává dominantní silou republikánské politiky a jeho podpora bývá zpravidla zásadním faktorem pro vyústění stranických primárek. Bývalý prezident se při tom staví spíše za ty kandidáty, kteří odmítají nebo alespoň zpochybňují výsledek z roku 2020. (pokračování...)
Washington 22. prosince (ČTK/CNN) - Když minulý týden pětice republikánských kandidátů na guvernéra státu Minnesota dostala při debatě otázku, zda podle nich americký prezident Joe Biden loni získal "ústavní většinu ve sboru volitelů", nikdo z nich nebyl ochoten jednoduše říci "ano". Jejich odpovědí, které byly na škále od nepřesných po vyhýbavé, si všímala i celostátní média. Nešlo však o nic neobvyklého. Podobně se k tématu voleb roku 2020 staví kandidáti Republikánské strany napříč Spojenými státy, uvádí v článku televize CNN. Neochota podpořit legitimitu Bidenova volebního vítězství se stala klíčovým kritériem republikánských primárek od konzervativní Alabamy až po státy Středozápadu. Řada kandidátů usilujících o stranickou nominaci do voleb v příštím roce se přidala k exprezidentovi Donaldu Trumpovi a odmítá veřejně uznat, že zkrátka prohrál, přičemž někteří učinili ze lži o zmanipulovaných volbách ústřední prvek kampaně. Jiní kandidáti kličkují a snaží se vyhnout jasné odpovědi v otázce regulérnosti voleb. Oba přístupy jsou nepoctivé a ukazují na znepokojivou skutečnost ohledně stavu Republikánské strany: Primárky v roce 2022 se vám budou vyhrávat velmi těžko, rozhodnete-li se otevřeně říct pravdu o Bidenově vítězství. "Můžete to udělat, ale musíte chápat důsledky. Ty budou pravděpodobně takové, že prohrajete," míní republikánský analytik působící v Michiganu Steve Mitchell. CNN při tvorbě článku provedla nevědecký průzkum, při kterém kontaktovala 34 republikánských kandidátů do Kongresu či na guvernérské posty v sedmi státech, aby se jich zeptala, zda je podle nich Biden legitimním vítězem loňských voleb. Jen sedm z nich odpovědělo, přičemž ani v jednom případě nešlo o favority daných primárek. Ze sedmi odpovědí pouze dvě podporovaly výsledek voleb. Pokud jde o republikánské voliče, průzkumy veřejného mínění stabilně ukazují, že velká většina z nich odmítá uznat, že američtí voliči skutečně Bidenovi dali přednost před Trumpem. V sondáži Monmouthské univerzity provedené zkraje listopadu uvedlo 73 procent republikánských respondentů, že Biden zvítězil jen díky podvodům s hlasy. Jen 22 procent řeklo, že vyhrál regulérním způsobem. Trump mezitím zůstává dominantní silou republikánské politiky a jeho podpora bývá zpravidla zásadním faktorem pro vyústění stranických primárek. Bývalý prezident se při tom staví spíše za ty kandidáty, kteří odmítají nebo alespoň zpochybňují výsledek z roku 2020. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Odborníci protestují proti přestavbě bývalého domu odborů na pražském Žižkově' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2021122105968|501859. Vydána 22.12.2021 14:03:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Odborníci protestují proti přestavbě bývalého domu odborů na pražském Žižkově' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2021122105968|501859. Vydána 22.12.2021 14:03:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.