Muzeum v Brně představuje historii hornické činnosti na Vysočině
Brno 29. prosince 2021 (ČTK) - Zlato, stříbro a později také třeba uran dobývali v minulosti havíři na Českomoravské vrchovině. Jednotlivá ložiska i hornickou činnost připomíná výstava Stříbrná a zlatá Vysočina, kterou připravilo Moravské zemské muzeum v Brně. Začala v prosinci v Dietrichsteinském paláci, potrvá do září příštího roku, informovala mluvčí muzea Barbora Onderková.
Na Vysočině se v různých obdobích těžil stavební i ozdobný kámen, štěrk, písek, cihlářská hlína i krystalický vápenec k pálení vápna. Ve 13. století stoupl význam ložisek drahých kovů, především zlata a stříbra. V Jihlavě vznikl první "horní řád", jehož zásady se pak šířily do celé Evropy.
Na výstavě se návštěvníkovi prezentujeme současný stav pozůstatků historické důlní činnosti, respektive toho, co přetrvalo staletí následné lidské činnosti v krajině...
Ložiska drahých kovů na Vysočině však nebyla velká ani obzvlášť bohatá na rudu. Havíři je prakticky vydobyli po několika desetiletích těžby. Lidé se k nim i poté vraceli, poslední pokusy o dolování stříbra a zlata se datují k počátku 20. století.
"Na výstavě se návštěvníkovi prezentujeme současný stav pozůstatků historické důlní činnosti, respektive toho, co přetrvalo staletí následné lidské činnosti v krajině," uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Návštěvníci uvidí rudní minerály, z nichž se získávalo stříbro, vzorky ryzího zlata a četné další přírodniny. Výstava dále představuje deset významných historických důlních revírů a některé menší lokality, nechybí předměty nalezené při archeologickém výzkumu hornických sídlišť, mince a fotografická i písemná dokumentace.
V muzeu lze navíc vstoupit do imitace důlního díla a prostřednictvím virtuální reality nahlédnout do středověkého hornického sídliště Buchberg u Utína nedaleko Havlíčkova Brodu ze 13. a 14. století. K výstavě po Novém roce vyjde také kniha jako výsledek dlouhodobého bádání.
tmd dr - sdílejte článek
Následuje: Česká diplomacie letos musela řešit roztržku s Ruskem či evakuaci z Afghánistánu
Praha 29. prosince (ČTK) - Česká diplomacie prožila letos poměrně turbulentní rok. Kromě koronavirové pandemie, která nadále ovlivňovala podmínky cestování, agendu naplnila diplomatická roztržka s Ruskem kvůli podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. V druhé polovině srpna pak zaměstnala nejen ministra zahraničí evakuační mise po odchodu aliančních vojsk ze země z Afghánistánu. Ministerstvo se také podílí na vyjednávání dohody s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, na přípravě českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině příštího roku, nebo na celoevropské reakci na dění v Bělorusku. Také z personálního hlediska bylo ministerstvo zahraničí v roce 2021 plné změn. V polovině dubna, po sjezdu tehdy ještě vládní sociální demokracie, ve funkci skončil Tomáš Petříček (ČSSD), který neúspěšně kandidoval na předsedu strany proti tehdejšímu lídrovi ČSSD, vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Právě ten se zhruba na týden dočasně ujal vedení české diplomacie, aby jej 21. dubna nahradil jeho tehdejší náměstek Jakub Kulhánek (ČSSD). Ten v polovině prosince předal úřad novému ministrovi Janu Lipavskému (Piráti), neboť menšinovou vládu ANO a ČSSD nahradila pětikoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Kulhánek do úřadu nastoupil krátce poté, co vyšlo najevo podezření ohledně vrbětické kauzy. Následná diplomatická roztržka mezi zeměmi vedla k zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů Česká republika oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Podle Kulhánka jsou aktuálně politické vztahy mezi zeměmi zmrazené. Rusko zařadilo ČR na seznam nikoli přátelských států společně se Spojenými státy. Pokud se nový kabinet rozhodne k narovnávání vztahů, měla by se podle Kulhánka vytvořit širší platforma, která bude téma řešit. Cestou by podle něj také bylo mít zmocněnce s dostatečně silným mandátem, který by se tomu věnoval alespoň v první fázi, kdy se spíše nedají očekávat jednání na ministerské úrovni. Kulhánek při vládním angažmá uspořádal na téma několik kulatých stolů s opozičními zástupci, napříč státní správou byl také proveden audit agend, které se dotýkají jednotlivých resortů a mají souvislost s česko-ruskými vztahy. Nový ministr Lipavský hovoří o nutnosti revize vztahů ČR s Ruskem, ale také s Čínou. V srpnu Česko reagovalo na vyhrocenou situaci v Afghánistánu po odchodu aliančních vojsk, po kterém zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán. ČR ve třech letech evakuovalo celkem 195 osob, a to zaměstnanců velvyslanectví v Kábulu včetně jejich rodin i tlumočníků pomáhajících české armádě, kteří o to požádali. Český velvyslanec Jiří Baloun se zatím do Afghánistánu nevrátí, podle Kulhánka situace v zemi stále není dobrá, Tálibán spoustu slíbených proklamací nesplnil. Agendu v zemi tak bude pokrývat česká ambasáda v pákistánském Islámábádu. (pokračování...)
Praha 29. prosince (ČTK) - Česká diplomacie prožila letos poměrně turbulentní rok. Kromě koronavirové pandemie, která nadále ovlivňovala podmínky cestování, agendu naplnila diplomatická roztržka s Ruskem kvůli podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. V druhé polovině srpna pak zaměstnala nejen ministra zahraničí evakuační mise po odchodu aliančních vojsk ze země z Afghánistánu. Ministerstvo se také podílí na vyjednávání dohody s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, na přípravě českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině příštího roku, nebo na celoevropské reakci na dění v Bělorusku. Také z personálního hlediska bylo ministerstvo zahraničí v roce 2021 plné změn. V polovině dubna, po sjezdu tehdy ještě vládní sociální demokracie, ve funkci skončil Tomáš Petříček (ČSSD), který neúspěšně kandidoval na předsedu strany proti tehdejšímu lídrovi ČSSD, vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Právě ten se zhruba na týden dočasně ujal vedení české diplomacie, aby jej 21. dubna nahradil jeho tehdejší náměstek Jakub Kulhánek (ČSSD). Ten v polovině prosince předal úřad novému ministrovi Janu Lipavskému (Piráti), neboť menšinovou vládu ANO a ČSSD nahradila pětikoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Kulhánek do úřadu nastoupil krátce poté, co vyšlo najevo podezření ohledně vrbětické kauzy. Následná diplomatická roztržka mezi zeměmi vedla k zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů Česká republika oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Podle Kulhánka jsou aktuálně politické vztahy mezi zeměmi zmrazené. Rusko zařadilo ČR na seznam nikoli přátelských států společně se Spojenými státy. Pokud se nový kabinet rozhodne k narovnávání vztahů, měla by se podle Kulhánka vytvořit širší platforma, která bude téma řešit. Cestou by podle něj také bylo mít zmocněnce s dostatečně silným mandátem, který by se tomu věnoval alespoň v první fázi, kdy se spíše nedají očekávat jednání na ministerské úrovni. Kulhánek při vládním angažmá uspořádal na téma několik kulatých stolů s opozičními zástupci, napříč státní správou byl také proveden audit agend, které se dotýkají jednotlivých resortů a mají souvislost s česko-ruskými vztahy. Nový ministr Lipavský hovoří o nutnosti revize vztahů ČR s Ruskem, ale také s Čínou. V srpnu Česko reagovalo na vyhrocenou situaci v Afghánistánu po odchodu aliančních vojsk, po kterém zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán. ČR ve třech letech evakuovalo celkem 195 osob, a to zaměstnanců velvyslanectví v Kábulu včetně jejich rodin i tlumočníků pomáhajících české armádě, kteří o to požádali. Český velvyslanec Jiří Baloun se zatím do Afghánistánu nevrátí, podle Kulhánka situace v zemi stále není dobrá, Tálibán spoustu slíbených proklamací nesplnil. Agendu v zemi tak bude pokrývat česká ambasáda v pákistánském Islámábádu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Brně představuje historii hornické činnosti na Vysočině' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2021122901802|501900. Vydána 29.12.2021 9:27:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Brně představuje historii hornické činnosti na Vysočině' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2021122901802|501900. Vydána 29.12.2021 9:27:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
ZLATOVNA .CZ