Česká diplomacie letos musela řešit roztržku s Ruskem či evakuaci z Afghánistánu

Praha 29. prosince 2021 (ČTK) - Česká diplomacie prožila letos poměrně turbulentní rok. Kromě koronavirové pandemie, která nadále ovlivňovala podmínky cestování, agendu naplnila diplomatická roztržka s Ruskem kvůli podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. V druhé polovině srpna pak zaměstnala nejen ministra zahraničí evakuační mise po odchodu aliančních vojsk ze země z Afghánistánu. Ministerstvo se také podílí na vyjednávání dohody s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, na přípravě českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině příštího roku, nebo na celoevropské reakci na dění v Bělorusku. Také z personálního hlediska bylo ministerstvo zahraničí v roce 2021 plné změn. V polovině dubna, po sjezdu tehdy ještě vládní sociální demokracie, ve funkci skončil Tomáš Petříček (ČSSD), který neúspěšně kandidoval na předsedu strany proti tehdejšímu lídrovi ČSSD, vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Právě ten se zhruba na týden dočasně ujal vedení české diplomacie, aby jej 21. dubna nahradil jeho tehdejší náměstek Jakub Kulhánek (ČSSD). Ten v polovině prosince předal úřad novému ministrovi Janu Lipavskému (Piráti), neboť menšinovou vládu ANO a ČSSD nahradila pětikoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Kulhánek do úřadu nastoupil krátce poté, co vyšlo najevo podezření ohledně vrbětické kauzy. Následná diplomatická roztržka mezi zeměmi vedla k zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů Česká republika oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Podle Kulhánka jsou aktuálně politické vztahy mezi zeměmi zmrazené. Rusko zařadilo ČR na seznam nikoli přátelských států společně se Spojenými státy. Pokud se nový kabinet rozhodne k narovnávání vztahů, měla by se podle Kulhánka vytvořit širší platforma, která bude téma řešit. Cestou by podle něj také bylo mít zmocněnce s dostatečně silným mandátem, který by se tomu věnoval alespoň v první fázi, kdy se spíše nedají očekávat jednání na ministerské úrovni. Kulhánek při vládním angažmá uspořádal na téma několik kulatých stolů s opozičními zástupci, napříč státní správou byl také proveden audit agend, které se dotýkají jednotlivých resortů a mají souvislost s česko-ruskými vztahy. Nový ministr Lipavský hovoří o nutnosti revize vztahů ČR s Ruskem, ale také s Čínou. V srpnu Česko reagovalo na vyhrocenou situaci v Afghánistánu po odchodu aliančních vojsk, po kterém zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán. ČR ve třech letech evakuovalo celkem 195 osob, a to zaměstnanců velvyslanectví v Kábulu včetně jejich rodin i tlumočníků pomáhajících české armádě, kteří o to požádali. Český velvyslanec Jiří Baloun se zatím do Afghánistánu nevrátí, podle Kulhánka situace v zemi stále není dobrá, Tálibán spoustu slíbených proklamací nesplnil. Agendu v zemi tak bude pokrývat česká ambasáda v pákistánském Islámábádu. Zejména náměstek ministra pro řízení sekce právní a konzulární a zároveň vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek se podílí na vyjednávání dohody s Polskem ohledně dolu Turów. Rozšíření těžby loni severní soused České republiky povolil bez ohledu na námitky. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) za každý den pokračování těžby. Polská vláda přerušení těžby odmítá, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. O mezivládní smlouvě začaly obě země jednat v červnu. Počátkem října byla jednání přerušena kvůli odlišnému názoru obou stran na dobu trvání dohody. Obnovena byla v listopadu s novou polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou. V polovině listopadu Česko dostalo další návrh dohody, který je ale podle ministerstva životního prostředí nepřijatelný. Resort se stejně jako úřad vlády a další ministerstva připravuje také na české předsednictví v Radě EU. Z hlediska zahraniční politiky by podle Kulhánka mohl být jedním z vrcholů summit evropských lídrů se státy západního Balkánu. Dalším cílem, ač ambiciózním, by mohlo být oznámení data vstupu například Srbska do unie. Prioritou by také mělo být prohlubování spolupráce mezi EU a NATO. Zejména kvůli předsednictví zřídila nová vláda post ministra pro evropské záležitosti, který zastává předseda senátního evropského výboru a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (STAN). Ten nevyloučil úpravu rozpočtu předsednictví. Vláda ANO a ČSSD v srpnu navýšila rozpočet o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Podle Beka ale kalkuloval s náklady odpovídajícími tehdejší době, problém vidí v poměrně vysokém tempu inflace. O možnosti navýšení peněz hovořil i premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle Beka musí ukázat evropským partnerům, že je zralou zemí schopnou moderovat diskusi a hledat kompromis členských zemí. Za priority předsednictví považuje vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení problematiky migrace a bezpečnosti. Nejistá byla zprvu situace kolem jmenování nového ministra zahraničí Lipavského. Prezident Miloš Zeman původně oznámil, že ho odmítá jmenovat. Vyčetl mu vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce nebo nízkou kvalifikaci. Fiala ale po následné schůzce s hlavou státu překvapivě oznámil, že Zeman jmenuje všechny ministry podle jeho návrhu. Tak také prezident učinil 17. prosince na zámku v Lánech. Lipavský chce do zahraniční politiky vrátit lidskoprávní rozměr. Pracovat chce na přijetí Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Klíčem pro bezpečnost a prosperitu ČR je podle Lipavského členství v EU a NATO. Velkou výzvou pro nadcházející rok je podle něj předsednictví. Bývalý pirátský poslanec chce také usilovat o konsensus na zahraniční politice mezi Parlamentem, vládou a dalšími klíčovými hráči. opm mha - sdílejte článek