V 80. letech si koupil první samurajský meč, nyní otevírá v Berlíně muzeum

Berlín 4. května (zpravodaj ČTK) - Když si německý podnikatel Peter Janssen v roce 1985 na bleším trhu v Berlíně koupil samurajský meč, chtěl mít doma hezkou dekoraci. Nyní vlastní jednu z největších soukromých samurajských sbírek mimo Japonsko a od neděle ji zpřístupní veřejnosti v nově otevíraném berlínském muzeu. V rozhovoru s ČTK dvaasedmdesátiletý Janssen řekl, že se sbíráním rozhodně neskončil, nyní už ale hledá především jedinečné artefakty. "To o sbírce nelze nikdy říct, sbírání nikdy nekončí," odpověděl Janssen na otázku ČTK, zda svou rozsáhlou kolekci samurajských předmětů považuje za uzavřenou. Ve svém Samurajském muzeu, která je jedinou institucí svého druhu v Berlíně, vystavuje přes tisícovku předmětů, což je zhruba čtvrtina jeho sbírky. Její součástí je přes 70 kusů brnění, 200 přileb, 200 masek či 160 mečů. Na počátku sbírky byl ale jeden jediný samurajský meč, který si v 80. letech koupil na bleším trhu za 1500 západoněmeckých marek. "Meč jsem si tehdy koupil, ačkoli jsem tyto předměty sbírat neplánoval. Chtěl jsem zkrátka jen mít krásnou věc ze samurajské kultury," řekl Janssen. "Postupem času, kdy jsem se dozvídal o technických rafinovanostech, jsem tomu ale propadl," vzpomínal. "Nakupuji všude. Začal jsem na bleším trhu v Berlíně, pak jsem nakupoval po celém Německu, poté v Evropě, Japonsku a pak po celém světě," řekl Janssen. I když s rozšiřováním sbírky neskončil, je nyní už s výběrem náročnější. "Člověk vždy objeví něco, o čem si může říct, že by to potřeboval. Takových předmětů je ale méně, protože člověk je vybíravější a hledá něco, co by bylo naprosto špičkové," podotkl. Konkrétní představu o takovém předmětu ale nemá. "Může to být cokoli, může to být helma, může to být maska, mohou to být meče. Ale jak jsem řekl, takových věcí je málo a jen zřídka se dostávají na trh," vysvětlil. Nové muzeum není první, které Janssen otevřel. Od roku 2017 provozoval ve čtvrti Zehlendorf na okraji Berlína Muzeum samurajského umění, které je nyní uzavřeno a které se rozhodl rozšířit a přestěhovat do centra metropole. Nové muzeum je moderní a nabídne návštěvníkům interakci nejen díky digitální technice a trojrozměrnému zobrazení. "Návštěvníci jsou nároční a chtějí už od muzea něco jiného než dříve. Chtějí se poučit i pobavit," řekl Janssen. Některé předměty ve vitrínách, jako je samurajská zbroj, mohou návštěvníci na ovládacím panelu otáčet, což jim poskytuje možnost podrobné prohlídky exponátů ze všech stran. "Výstava je chronologicky řazena. Začínáme zhruba od roku 1185, kdy moc v Japonsku převzali samurajové. Císař se stal symbolickou a ceremoniální postavou, skutečnou moc měli v rukách šóguni," řekl Janssen o vojenských vládcích Japonska. Výstava návštěvníkům ukazuje, že samurajská kultura se nezabývala jen válčením a výzbrojí, mezi vystavenými předměty a vysvětlovanými činnostmi jsou i malby, čajové obřady, divadelní masky či klasické divadlo nó. Janssen rovněž poukázal na to, že japonská kultura doby samurajů měla od 70. let 19. století velký vliv i na Evropu. "Po otevření Japonska světu se tehdy konaly velké výstavy v Londýně či Paříži. Japonská kultura tak začala ovlivňovat tu evropskou. Mnoho umělců se nechalo inspirovat, jak ukazuje impresionismus či secese," připomněl. V samurajské historii má původ také manga, jak je označován japonský komiksový styl, který je populární po celém světě. To, že se Janssenovou vášní stala samurajská kultura, souvisí mimo jiné s japonským bojovým uměním karate, kterému se věnoval. "Dosáhl jsem v něm černého pásu," řekl. S tréninky ale skončil již v 80. letech. "Oženil jsem se, založil rodinu, přišly děti, takže mi chyběl čas. Cvičení byla vždy večer a já nemohl třikrát týdně trénovat, nebylo to možné," dodal. Aleš Zápotocký jd - sdílejte článek