Odborníci se znovu zabývají hypotézou o velkomoravském původu rotundy v Brně

Brno 10. srpna 2022 (ČTK) - Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. V posledních letech se odborná obec přikláněla spíše k datování do období počátků přemyslovské vlády na Moravě. Experti nyní radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují. O nových poznatcích dnes ČTK informovala Barbora Kachlířová z muzea. Pozůstatky rotundy zasvěcené nejspíš Panně Marii se nacházejí v areálu nynějšího kláštera. Podle katalogu Národního památkového ústavu byla rotunda svatyní starobrněnského blatného hradu, sídla přemyslovských údělných knížat u brodu přes Svratku. Později rotundu nahradil větší románský kostel a nakonec gotická stavba, zbořená až kolem roku 1800. O brněnském hradě, který možná stál na říčním ostrově, se zmiňuje také kronikář Kosmas. Hrad Špilberk vznikl až později. "Od roku 1976 provádělo Muzeum města Brna v areálu kláštera na Mendlově náměstí archeologický výzkum. Záhy po otevření sond se zde našly relikty několika fází dnes již neexistujícího kostela Panny Marie, z nichž ta původní – rotunda, byla označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně," uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. Archeologové našli několik artefaktů datovatelných do 9. století, tedy do období Velkomoravské říše. Většina vykopávek však spojovala počátky osídlení Starého Brna až s obdobím 10. až 12. století, kdy měla podle převažujících názorů vzniknout také rotunda. Velké knižní Dějiny Brna ji označují za "nejstarší prokázaný povelkomoravský kostel na Moravě" a její stavbu spojují s počátky přemyslovského panství na Moravě. Památkový katalog uvádí jako dobu vzniku přelom 10. a 11. století. Archeologie však za poslední dekády prošla bouřlivým vývojem a odborníci mají k dispozici řadu nových prostředků, proto se rozhodli pro revizi nálezů. Ve sbírkách Muzea města Brna se nacházejí vzorky hlíny, uhlíků či malt z rotundy. Vizionářsky je odebírala tehdejší vedoucí archeologických prací Dana Cejnková, uvedl současný archeolog muzea Petr Vachůt. V muzeu jsou také pozůstatky dřevěného prkna, pocházejícího pravděpodobně z podlahy v apsidě rotundy. Dřevo bylo sice zuhelnatělé, ale dochovalo se v podobě poměrně kompaktní desky o velikosti zhruba 80 krát 30 centimetrů. Specializovaná laboratoř nález letos prozkoumala radiouhlíkovou metodou. Ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl už mezi lety 820 až 880, tedy v době Velkomoravské říše a příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ze vzorku však nelze určit, kdy byl strom pokácený. Možná už v době Mojmírovců, možná však rostl ještě desítky let a teprve později Moravané použili dřevo k výrobě prken na podlahu. Definitivní ověření teorie o velkomoravském původu osídlení Starého Brna přinesou až další archeologické výzkumy v okolí Mendlova náměstí, konstatoval Šolc. tmd kš - sdílejte článek