Vědci: Objev hrobky princezny Šeretnebtej přinesl fascinující příběh

Praha 5. listopadu 2022 (ČTK) - Objevem hrobky princezny Šeretnebtej, kterou odkryl tým českých archeologů v Abúsíru před deseti lety, začal fascinující příběh. Její výzkum měl velký dopad na pochopení vývoje společnosti v Egyptě ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. V rozhovoru s ČTK to uvedli Hana Vymazalová a Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vymazalová měla na starost výzkum nálezů, na čemž spolupracovala s mezinárodním týmem. Bárta, který pomáhal se sestavením a koordinací týmu, řídí české archeologické výzkumy v Egyptě. Pozoruhodná skalní hrobka pochází z období kolem roku 2400 př. n. l. "Mezi nejkrásnější předměty z princezniny hrobky se řadí soubor soch, které byly nalezeny v zazděném výklenku v její skalní kapli přesně 90 let po mnohem slavnějším objevu Tutanchamonovy hrobky," podotkla Vymazalová. "Místa výzkumu pečlivě vybíráme podle povahy nezodpovězených otázek. V tomto případě to vyšlo na 110 procent," zavzpomínal Bárta. "Mluvíme o době vlády panovníka Niuserrea, kdy došlo skokově k nárůstu vlivu mocných rodin v zemi, rozmohl se nepotismus i lobbismus, (...) Zároveň se snižovaly ekonomické zdroje, prudce rostly mandatorní výdaje státu a mizela jak společenská smlouva, tak legitimita elit. Nastávající klimatická změna tuto krizi poměrně rychle prohlubovala," popsal egyptolog s tím, že pro lepší pochopení dávných procesů vědci potřebovali nová historická, přírodovědná i archeologická data. "Princeznina skalní hrobka byla součástí velkého pohřebiště jedné rodiny, která hrála v tehdejší společnosti významnou roli. Dokonce takovou, že jeden z jejích členů získal privilegium vzít si za manželku královskou dceru," podotkl Bárta. A právě informace z výzkumu hrobky měly podle Vymazalové velký dopad na pochopení tehdejšího vývoje společnosti, královského úřadu a státní správy. "Šeretnebtej svým sňatkem zajistila Niuserreovi loajalitu významné úřednické rodiny a prozkoumaný hrobový komplexu ukazuje, že pro tuto rodinu byla ústřední postavou," vysvětlila vědkyně. Popsala, že jméno princezny zdobilo pilíře ve společném dvoře, kde se pozůstalí scházeli během pohřbů i svátků. "Komplex byl vybudován postupně pro několik generací této mocné rodiny a jedním z prvních majitelů byl kromě princezny také Nefer, jehož socha v podobě písaře patří mezi skvosty egyptského umění své doby," upozornila Vymazalová. Poznamenala, že zpracování nálezů z hrobového komplexu Šeretnebtej a hodnostáře Nefera trvalo téměř deset let. Egyptoložka dodala, že ačkoliv se jméno princeznina manžela nedochovalo, měl jeden z nejhonosnějších pohřbů v této části abúsírského pohřebiště. "Princezna samotná byla pohřbena mnohem skromněji, protože zemřela zřejmě nečekaně ještě před dokončením hrobové kaple a pohřební komory. Svou roli však hrála nadále i na věčnosti," uzavřela vědkyně. Podle Bárty se nyní připravuje několikadílná publikace věnovaná tomuto velkému rodinnému pohřebišti. Bude o architektuře, historii rodiny a zahrne jak výsledky restaurování nálezů, tak i poznatky ze zkoumání přírodovědných dat, antropologie, keramiky, soch a 3D modely. Šárka Loukotová mha - sdílejte článek