Písecké muzeum otevřelo výstavu Dálnicí do pravěku, o nálezech ze stavby D4
Písek 14. ledna 2023 (ČTK) - Prácheňské muzeum v Písku ode dneška představuje část nálezů, které v posledních dvou letech našli archeologové při rozsáhlém výzkumu v místech stavby dálnice D4 na území jižních Čech. Jde o nálezy, které dokládají osídlení v okolí Čimelic a Mirotic dávno před naším letopočtem, řekla ČTK Klára Koubová z muzea. Návštěvnici uvidí desítky keramických a kovových předmětů, jako jsou přesleny používané při tkaní, bronzové oděvní spony, jehlice, náramky nebo mince, seznámí se také s metodami archeologické práce. Výstava Dálnicí do pravěku bude otevřená do 2. února.
Ukázky nálezů ze záchranného archeologického výzkumu D4 jsou podle Koubové vystavené poprvé. Jeho terénní část už skončila, pokračuje zpracování nálezů. Výzkum celé dálnice zastřešuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, výstava v krajském městě je plánovaná na rok 2026. Prácheňské muzeum se v lednu kvůli této výstavě otevírá mimořádně. "Archeologové jsou v muzeu přítomní v zimě, od března budou zase v terénu," uvedla Koubová.
Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem začala předloni v červnu. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaný projekt PPP (Public Private Partnership) v České republice. Náklady budou zhruba deset miliard Kč bez DPH. Firmy zároveň modernizují 16 kilometrů už zprovozněných částí dálnice. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024.
Na jihočeské části stavby dálnice archeologové zkoumali 12 lokalit. Podle archeologa Tomáše Hiltschera z Prácheňského muzea to je v jižních Čechách jeden z největších archeologických výzkumů v posledních desítkách let. "Nicméně v rámci stavby dálnice jde řádově pouze o promile zasaženého území," uvedl na webu muzea.
Zkoumané byly lokality, kde měli lidé kdysi svá obydlí. Nálezů tam byly desítky tisíc, od keramiky, přes kovové předměty, po tři hroby. Většina je z doby železné. "Tři zkoumaná sídliště náležela do doby halštatské, tedy sedmé až šesté století před letopočtem. Na jednom sídlišti potom lidé žili někdy od druhého století před naším letopočtem do prvního (století) po Kristu. Zajímavé je, že se nám podařilo zachytit pouze minimum nálezů z mladších období," uvedl Hiltscher.
Na terénní části výzkumů se podílely desítky lidí, včetně brigádníků. Různé specializované analýzy provádí Jihočeská univerzita a Archeologický ústav v Praze.
vst ptd
- sdílejte článek
Následuje: DPA: Polsko chce postavit jadernou elektrárnu u Baltského moře, mnozí protestují
Slajszewo (Polsko) 14. ledna (ČTK/DPA) - Velké sklenice se sušenými hřiby stojí na zelených kachlových kamnech. Francouzskými okny jídelny se Joanna Zwierzchowská dívá na sněhem pokrytou pomořanskou krajinu. "Toto je moje oáza," říká 51letá obchodnice, která v Gdaňsku provozuje cestovní kancelář. Jenže idyla je ohrožena. Dům Zwierzchowské totiž stojí ve Slajszewu, vesnici na polském pobřeží Baltského moře, píše agentura DPA. Nedaleko odsud, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem, má Polsko výhledově postavit svou první jadernou elektrárnu. Nejen v regionu to naráží na odpor. Také v Německu, které je vůči jaderné energetice kritické, lidé sledují polské jaderné plány s obavami. Počátkem listopadu dala polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu mají činit v přepočtu kolem 447 miliard korun. K umístění elektrárny řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poněkud nejasně, že preferována je "oblast kolem Kopalina-Lubiatowa", což je sousední obec Slajszewa. Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, který má být připojen k síti v roce 2023, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021. Po vypuknutí války na Ukrajině byl aktualizován. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR). Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let. S válkou na Ukrajině a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent. Joanna Zwierzchowská řídí své SUV po písčité cestě, která vede k široké písčité pláži ve Slajszewu. (pokračování...)
Slajszewo (Polsko) 14. ledna (ČTK/DPA) - Velké sklenice se sušenými hřiby stojí na zelených kachlových kamnech. Francouzskými okny jídelny se Joanna Zwierzchowská dívá na sněhem pokrytou pomořanskou krajinu. "Toto je moje oáza," říká 51letá obchodnice, která v Gdaňsku provozuje cestovní kancelář. Jenže idyla je ohrožena. Dům Zwierzchowské totiž stojí ve Slajszewu, vesnici na polském pobřeží Baltského moře, píše agentura DPA. Nedaleko odsud, zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem, má Polsko výhledově postavit svou první jadernou elektrárnu. Nejen v regionu to naráží na odpor. Také v Německu, které je vůči jaderné energetice kritické, lidé sledují polské jaderné plány s obavami. Počátkem listopadu dala polská národně-konzervativní vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Náklady na výstavbu mají činit v přepočtu kolem 447 miliard korun. K umístění elektrárny řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová poněkud nejasně, že preferována je "oblast kolem Kopalina-Lubiatowa", což je sousední obec Slajszewa. Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, který má být připojen k síti v roce 2023, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040, předloženého v roce 2021. Po vypuknutí války na Ukrajině byl aktualizován. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR). Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Problémem nejsou jen vysoké hodnoty emisí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let. S válkou na Ukrajině a energetickou krizí se nálada v polské společnosti obrátila. Ještě v červnu 2021 bylo 45 procent Poláků proti jaderné energii a 39 procent pro. V aktuálním průzkumu činí podíl podporovatelů 75 procent. Joanna Zwierzchowská řídí své SUV po písčité cestě, která vede k široké písčité pláži ve Slajszewu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Písecké muzeum otevřelo výstavu Dálnicí do pravěku, o nálezech ze stavby D4' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023011207910|504796. Vydána 14.01.2023 9:34:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Písecké muzeum otevřelo výstavu Dálnicí do pravěku, o nálezech ze stavby D4' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023011207910|504796. Vydána 14.01.2023 9:34:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
