Jesenický etnograf vydal knihu o středobodu Jeseníků s názvem Fenomén Praděd

Jeseník 17. února 2023 (ČTK) - Historii rozhledny, přírodního bohatství, ale i významné osobnosti či řemesla Jeseníků zachycuje nová kniha s názvem Fenomén Praděd od jesenického etnografa a spisovatele Matěje Mately, která vyšla tento týden. Čtenářům přináší mnoho zajímavostí o nejvyšší moravskoslezské hoře, ale i o životě kolem ní. Autor, který pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka, zmiňuje i pověsti o vládci hor, který se mimo jiné stal i tváří bylinného likéru. Čtenáře provede na vrchol ležící na hranici Moravy a Slezska, ale zároveň i dvou krajů a tří okresů také po různých turistických cestách. Kniha podle autora vznikala dlouho. Vycházel ze svých dříve publikovaných článků, ale i z výsledků dalších historických a etnografických výzkumů. Jako zdroje mu posloužily také informace sebrané od pamětníků a znalců Hrubého Jeseníku. "Historické fotografie použité v knize pocházejí převážně ze sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka, ale také od soukromých sběratelů a vlastivědných nadšenců," řekl ČTK Matela. V knize se objevují dobové citáty z 19. a 20. století, které reflektují dojmy německých a českých turistů, novinářů, vlastivědců či znalců Pradědu. Řada z nich poukazuje i na tamní drsné podnebí - autor například zmiňuje, že průměrná roční teplota na Pradědu nepřesáhne jeden stupeň nad nulou, prší nebo sněží zde více než polovinu roku. Matela v knize zmiňuje i zdejší unikátní přírodní bohatství a historii populace kamzíka, kterých je dnes evidováno na 400 kusů. Čtenáři se také dozví, že název Praděd vznikl z německého Alvater, proniknout mohou i do historie hory od dob středověkého osidlování Jeseníků až po 20. století. Kniha popisuje letecké katastrofy včetně nehody letadla s rumunským průkopníkem letectví Gheorghem Bănciulescem, které narazilo v září 1926 do hlavního hřebene. Pilot podstoupil amputaci končetin, nechal si však posléze vyrobit protézy a stal se prvním člověkem na světě, který létal s amputovanýma nohama, popisuje Matela. Zmíněna je v knize i postava horského ducha Praděda, a to očima původních německých obyvatel i lidí v moderní době. Neomezený vládce Jeseníků s monumentálním vzhledem byl popisován v řadě pověstí, od počátku 20. století má však již lidštější podobu. "Zjevuje se jako stařec s dlouhým šedým vousem, v širokém klobouku porostlém mechem a houbami, je oděn do dlouhé pláště a opírá se o mocnou sukovici," popisuje jesenický etnograf. Na své si v knize Fenomén Praděd přijdou i milovníci turistiky v Jeseníkách, dočtou se nejen o historii zdejších vyhlášených chat, výstavbě původní kamenné rozhledny, která byla zkolaudována v roce 1912 a stála na vrcholu hory do 2. května 1959, kdy se sesunula k zemi, i o její věrné kopii na vrcholu Wetzsteinu u durynského města Lehesten. Popsána je i stavba televizního vysílače, který byl uveden do provozu 15. prosince 1979. V souvislosti s Jeseníky vyšla v roce 2021 také úspěšná velkoformátová obrazová publikace s názvem Čti Jeseníky, na které pracovala řada odborníků. O dva roky dříve vyšla kniha Na Jeseníky!, která mapovala historii turistiky v Jeseníkách. Jejím autorem je historik Vědecké knihovny v Olomouci Jiří Glonek. Alena Horáková hj - sdílejte článek