Muzeum v Turnově vystavuje šperky, jedinečné použitými granáty i svým osudem
Turnov (Semilsko) 13. dubna 2023 (ČTK) - Využitím českých granátů mimořádné velikosti, ale také příběhem, jenž je provází, je jedinečná souprava šperků, která je ode dneška v Klenotnici muzea v Turnově. Granátovou sadu tvoří prsten a náušnice. Pojmenovaná je po Michaele Hermanové, která ji původně dostala zhruba před 80 lety od svého manžela a posledního majitele turnovské brusírny drahých kamenů Herman Palma před znárodněním v roce 1948. Později šperky darovala dvěma různým lidem, kteří netušili, že mají jen část sady. Novinářům to dnes řekl muzejní kurátor sbírkových fondů mineralogie a geologie Jan Bubal.
Náušnice stejně jako prsten jsou tvořené centrálním kamenem, kterým je český granát, to znamená tmavě červený, krvavě červený kámen, který je lemován 12 sladkovodními perličkami. A náušnice jsou stejně jako prsten zasazené ve 14karátovém zlatě...
"Sada rodinných šperků Hermanových je unikátní nejen velikostí užitých českých granátů, přičemž ten v prstenu patří k největším známým kamenům svého druhu vůbec, ale také úzkým sepětím s místním prostředím a pohnutým osudem, které jednotlivé části soupravy provázel, než se mohly po letech opět setkat v expozici turnovského muzea," řekl Bubal.
Znovu je spojit, alespoň dočasně, se podařilo i díky tomu, že loni muzeum získalo darem prsten a zveřejnilo, že se ho chystá vystavit. "Náušnice se dostaly oklikou do Německa. A když se paní v Německu, rodilá Turnovačka, která dostala náušnice od paní Hermanové, dozvěděla, že máme prsten, tak se ozvala, že by je zapůjčila na výstavu," řekl kurátor.
Sada má podle něj sběratelsky nevyčíslitelnou hodnotu. Odhaduje, že pokud by se pokusili na volném trhu koupit jen prsten, mohlo by jít řádově o nižší stovky tisíc korun. Muzeum ho do své sbírky získalo darem od turnovského rodáka, který muzeu již před lety daroval největší známý český granát z Podkrkonoší. Prsten považuje Bubal ještě za cennější dar.
Je to zejména díky tmavě červenému oválnému briliantovému brusu českého granátu, který je ve středu prstenu. Vzhledem k jeho rozměrům 8,8 x 7,0 x 4,13 milimetru a přibližné váze 2,00 karátu (ct) jde o jeden z největších veřejně známých českých granátů. Z výsledků zkoumání navíc vyplynulo, že jde velmi pravděpodobně o velmi vzácný typ kamene z dnes již neznámé lokality v Českém středohoří.
V prstenu je tento granát zasazen společně se 14 kulatými přírodními říčními perličkami o průměru 2,1 až 2,5 milimetru ve 14karátovém (kt) zlatě. "Náušnice stejně jako prsten jsou tvořené centrálním kamenem, kterým je český granát, to znamená tmavě červený, krvavě červený kámen, který je lemován 12 sladkovodními perličkami. A náušnice jsou stejně jako prsten zasazené ve 14karátovém zlatě," uvedl Bubal. Granáty v náušnicích mají velikost 6,9 x 5,4 x 4,6 milimetru. "I granáty v náušnicích dosahují poměrně velkých rozměrů, sedm milimetrů můžeme označit jako velký granát," dodal Bubal.
Granátovou sadu doplňuje několik předmětů souvisejících s manželi Hermanovými a zaniklou firmou Herman Palma. Příliš mnoho informací o nich se ale nedochovalo. Souprava bude v Klenotnici muzea vystavena do 20. června.
knt kš - sdílejte článek
Následuje: Reuters: Pomůže recyklace kovů k udržení cíle čistých nulových emisí?
Birmingham (Británie) 13. dubna (ČTK/Reuters) - Do zařízení na recyklaci kovů ve střední Anglii přicházejí denně tisíce tun drceného šrotu z různých zdrojů, od automobilů po stavební suť. Šrot se tam zpracovává na jednotlivé materiály a prodává. Směs kovů, plastů a dalšího materiálu prochází složitým bludištěm více než 100 pásových dopravníků, kde se dál třídí několika různými způsoby - může se vznášet na vodě nebo se dají použít magnety a roboty. To jsou ale jen některé z nových technologií, které využívá společnost European Metal Recycling (EMR). Očekává se, že změny v přístupu k ekologii ve světě zvýší poptávku po kovech, recyklace kovů tak může přispět ke snížení emisí uhlíku a omezit těžbu, uvedla agentura Reuters. Rodinná nadnárodní firma EMR začala fungovat před osmi desetiletími, kdy měla jeden kovošrot. Nyní se zaměřila na to, jak snížit nutnost těžby a zpracování kovů, a tím přispět k ochraně životního prostředí. Snaží se proto zefektivnit a zlepšit ziskovost svých procesů. S rostoucí poptávkou po čistých technologiích, jako jsou elektromobily a solární panely, se zvyšují obavy z dopadů těžby a produkce potřebných kovů na životní prostředí, od poškozování biologické rozmanitosti až po zvyšování emisí. Podle některých lidí z odvětví bude recyklace stále důležitější, protože celosvětový závod o zajištění důležitých nerostných surovin se stupňuje a země se snaží zajistit si bezpečné dodávky důležitých kovů a zároveň snížit uhlíkovou stopu z jejich produkce. Například v Evropě by 40 až 75 procent kovů potřebných pro odvětví čisté energie, jako jsou elektromobily a větrné turbíny, mohlo do roku 2050 pocházet z recyklace. Kontinent ale musí zvýšit investice do recyklace a zefektivnit ji, uvedla loni průmyslová skupina Eurometaux. Nejvíce používaným kovem na světě je ocel, která je zodpovědná za sedm až devět procent emisí oxidu uhličitého (CO2). Použití jedné tuny recyklované oceli místo výroby nové zabrání vzniku 1,5 tuny emisí CO2, těžbě 1,4 tuny železné rudy, 740 kilogramů uhlí a 120 kilogramů vápence, uvádí nevládní ekologická organizace Bellona. Zatím poslední obsáhlý výzkum míry recyklace kovů zveřejněný v roce 2011 v časopise Journal of Industrial Ecology zjistil, že pouze 18 z 60 zkoumaných kovů má globální míru recyklace vyšší než 50 procent. Firma EMR byla založena ve 40. letech minulého století a nyní má zhruba 160 závodů ve Spojených státech a v Evropě. Její obrat loni činil zhruba 4,7 miliardy liber (zhruba 125 miliard Kč). Firma investuje do výzkumu zaměřeného na obnovu co největšího množství materiálů, což znamená, že může generovat vyšší zisk a zároveň ukládat méně odpadu na skládky. (pokračování...)
Birmingham (Británie) 13. dubna (ČTK/Reuters) - Do zařízení na recyklaci kovů ve střední Anglii přicházejí denně tisíce tun drceného šrotu z různých zdrojů, od automobilů po stavební suť. Šrot se tam zpracovává na jednotlivé materiály a prodává. Směs kovů, plastů a dalšího materiálu prochází složitým bludištěm více než 100 pásových dopravníků, kde se dál třídí několika různými způsoby - může se vznášet na vodě nebo se dají použít magnety a roboty. To jsou ale jen některé z nových technologií, které využívá společnost European Metal Recycling (EMR). Očekává se, že změny v přístupu k ekologii ve světě zvýší poptávku po kovech, recyklace kovů tak může přispět ke snížení emisí uhlíku a omezit těžbu, uvedla agentura Reuters. Rodinná nadnárodní firma EMR začala fungovat před osmi desetiletími, kdy měla jeden kovošrot. Nyní se zaměřila na to, jak snížit nutnost těžby a zpracování kovů, a tím přispět k ochraně životního prostředí. Snaží se proto zefektivnit a zlepšit ziskovost svých procesů. S rostoucí poptávkou po čistých technologiích, jako jsou elektromobily a solární panely, se zvyšují obavy z dopadů těžby a produkce potřebných kovů na životní prostředí, od poškozování biologické rozmanitosti až po zvyšování emisí. Podle některých lidí z odvětví bude recyklace stále důležitější, protože celosvětový závod o zajištění důležitých nerostných surovin se stupňuje a země se snaží zajistit si bezpečné dodávky důležitých kovů a zároveň snížit uhlíkovou stopu z jejich produkce. Například v Evropě by 40 až 75 procent kovů potřebných pro odvětví čisté energie, jako jsou elektromobily a větrné turbíny, mohlo do roku 2050 pocházet z recyklace. Kontinent ale musí zvýšit investice do recyklace a zefektivnit ji, uvedla loni průmyslová skupina Eurometaux. Nejvíce používaným kovem na světě je ocel, která je zodpovědná za sedm až devět procent emisí oxidu uhličitého (CO2). Použití jedné tuny recyklované oceli místo výroby nové zabrání vzniku 1,5 tuny emisí CO2, těžbě 1,4 tuny železné rudy, 740 kilogramů uhlí a 120 kilogramů vápence, uvádí nevládní ekologická organizace Bellona. Zatím poslední obsáhlý výzkum míry recyklace kovů zveřejněný v roce 2011 v časopise Journal of Industrial Ecology zjistil, že pouze 18 z 60 zkoumaných kovů má globální míru recyklace vyšší než 50 procent. Firma EMR byla založena ve 40. letech minulého století a nyní má zhruba 160 závodů ve Spojených státech a v Evropě. Její obrat loni činil zhruba 4,7 miliardy liber (zhruba 125 miliard Kč). Firma investuje do výzkumu zaměřeného na obnovu co největšího množství materiálů, což znamená, že může generovat vyšší zisk a zároveň ukládat méně odpadu na skládky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Turnově vystavuje šperky, jedinečné použitými granáty i svým osudem' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023041302043|505642. Vydána 13.04.2023 12:36:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Muzeum v Turnově vystavuje šperky, jedinečné použitými granáty i svým osudem' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023041302043|505642. Vydána 13.04.2023 12:36:30. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.