Turntide

Turnov

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Turnov". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Turnov je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Turnově bude po dvou letech mezinárodní sympozium současného šperku

Turnov (Semilsko) 26. září (ČTK) - Šperkaři ze sedmi zemí budou po dvou letech tvořit ve zlatnické dílně krajského muzea v Turnově. Přijedou na 27. ročník mezinárodního sympozia současného šperku. Díla, která na sympoziu vytvoří, obohatí muzejní kolekci. Ta čítá už nyní skoro 700 položek, uvedl v tiskové zprávě za muzeum mluvčí kraje Jan Mikulička. Prestižní akce se koná od 1. do 10. října. Účast na letošním sympoziu přislíbili kromě domácích umělců i tvůrci z USA, Nizozemska, Německa, Belgie, Jižní Afriky a Slovenska. "Těší nás, že řada účastníků se do Turnova vrací, zároveň však máme příležitost seznámit s místním šperkařským geniem loci také zcela nové aktéry. Velmi si vážíme toho, že se setkání zúčastní Levan Jishkariani jako mistrný brusič, který v kampusu v Idar-Obersteinu vede dílnu broušení kamenů," uvedla kurátorka sbírkových fondů výtvarného umění a šperku muzea v Turnově Lenka Laurynová. Mezi nové tváře patří například i jihoafrická umělkyně Fariedy Nazierová, jež pracuje na univerzitě v Johannesburgu. Návštěvníci muzea se budou moci i letos na začátku desetidenní akce seznámit s předchozí tvorbou všech účastníků sympozia. Reprezentativní ukázky jejich prací budou na výstavě Symposion 2024 v prostorách muzejní Klenotnice. "V pátek 11. října pak tyto práce nahradí výsledky letošního šperkařského setkání, které budou vybrány pro muzejní sbírku. Ty bude možné obdivovat až do neděle 10. listopadu," dodal Mikulička. knt kš

Kamenářský dům muzea v Turnově se na léto změní v hostinec, je součástí výstavy

Turnov (Semilsko) 26. června (ČTK) - V prvorepublikový hostinec se promění na letní prázdniny Kamenářský dům muzea v Turnově v Českém ráji. Jde o součást dvojvýstavy věnované pivovarnictví a pohostinství v tomto regionu, která začne ve čtvrtek. K těmto tématům se váže také historie jedné budovy turnovského muzea, neboť až do roku 1949 byla hostincem. ČTK to dnes řekl kurátor výstavy David Marek. 'My máme kancelářské prostory v bývalém hostinci U Bažanta a tomu jsme uzpůsobili přízemí Kamenářského domu. Udělali jsme z toho hospodu U Bažanta, protože z okna Kamenářského domu na tu původní budovu vidíte,' uvedl Marek. Dočasně vytvořený hostinec bude podle něj funkční, limonády tam budou čepovat každý den a pivo každou středu. Půjde o Svijanskou 460, která se na běžný trh dostane až na podzim. Expozice v horním patře Kamenářského domu připomíná také další hostince, které v Turnově byly za přelomu 19. a 20. století. Tehdy jich bylo ve městě mezi 30 a 40, z toho asi třetina na turnovském hlavním náměstí. 'Bylo jich víc než dnes, ale nemůžeme si pod tím představit pokaždé restauraci dnešního typu, kam se vejde sto lidí. Byly to i hostince, kde byly třeba jen dva nebo tři stoly,' podotkl kurátor výstavy. V této části výstavy budou k vidění také raritní historické pivní láhve z místních pivovarů, které má muzeum zapůjčené od tří sběratelů. 'Máme tady jak pivovary Malý Rohozec nebo Svijany, které ještě fungují, tak ty zaniklé jako Hrubý Rohozec, Kost nebo třeba Hrubá Skála,' řekl Marek. Například z hruboskalského pivovaru je na výstavě láhev ze začátku 20. století, na které je emblém Trosek, nebo tam jsou porterové láhve, do nichž se stáčelo devatenáctistupňové tmavé pivo Malvez. Tato část výstavy nazvaná 'Kde se pivo pije…' potrvá do 8. září, druhá pojmenovaná 'Kde se pivo vaří…' do 19. ledna příštího roku. Na ní se návštěvníci dozvědí, že s městem je pivo spojené zřejmě už od jeho počátku ve 13. století. Na začátku 15. století se turnovské pivo dováželo do Prahy a spolu se svídnickým a žitavským bylo považováno za znamenité. V minulosti bylo malých pivovarů v Turnově poměrně hodně. 'Technologie výroby piva byla dřív samozřejmě mnohem jednodušší. Takže těch domů, kde se vařilo pivo, bylo podstatně více. Když se třeba budeme bavit o 17. století, tak víme, že tady bylo deset domů, kde se vařilo pivo,' uvedl Marek. Asi největší přímo ve městě byl bývalý vrchnostenský pivovar, který v roce 1846 získal nejprve do pronájmu a o 30 let později do vlastnictví sládek Josef Táborský. Maxima dosáhl výstav Táborského piva v roce 1933, kdy se blížil ke 20.000 hektolitrů, o deset let později za války pivovar zanikl. Tradici vaření piva ve městě obnovila před pěti lety společnost Měšťanský pivovar Turnov, loni činila její produkce 2500 hektolitrů. Řadí se tedy k minipivovarům. 'Je tam pan sládek Blaževič, který vyrábí iks druhů piva. To pivo je klasické spodně kvašené typu plzeňského, ale má svoji samozřejmě specifickou chuť,' dodal kurátor výstavy. knt dvd

Muzeum v Turnově se pochlubí výjimečným betlémem, kterému hrozil zánik

Turnov (Semilsko) 27. června (ČTK) - Před 60 lety hrozil výjimečnému třímetrovému betlému z 19. století od turnovského malíře Michala Bělohlávka zánik. Od příštího týdne se s ním bude muzeum v Turnově chlubit. Původní krásu betlému se 150 figurami navrátil zásah restaurátorů, který trval dva a půl roku. Nyní ve spolupráci s muzejníky dokončují restaurátoři jeho instalaci v národopisné expozici. Je to takový skrytý poklad našeho muzea, řekla dnes ČTK kurátorka muzea Vladimíra Jakouběová. Muzeum kašírovaný papírový a dřevěný malovaný betlém vlastní minimálně 80 let, informací k němu se ale příliš nedochovalo. "Netušíme, jak vypadal. Víme, že ho namaloval Michal Bělohlávek v 70. letech 19. století a že byl malovaný pro kostel sv. Mikuláše tady v Turnově," uvedla Jakouběová. V muzeu se nedochoval ani záznam, odkdy ho vlastní. Jen z jednoho textu v novinách z roku 1942 podle Jakouběové vyplývá, že byl v muzeu v té době součástí instalace takzvané světničky kamenáře. Nejpozději o dalších 20 až 30 let ale skončil spolu s ostatními betlémy muzea sesypaný v několika truhlách depozitáře a nebyl zapsán ani do sbírkového fondu. To se změnilo až po nástupu Jakouběové do muzea roku 1979, kdy ve spolupráci s externími odborníky jednotlivé betlémy roztřídila. "Na rozdíl od ostatních souborů se dal tento identifikovat velice dobře a velice snadno. Je to výjimečná práce. Betlémů, které by malovali školení malíři a takto mistrným způsobem, je skutečně v naší republice velice málo," řekla Jakouběová. Betlém ale nebylo možné ani poté ukázat veřejnosti. Kvůli nevhodnému uložení byly architektonické a krajinné kompozice, podobně jako většina figur, poškozené. Renovace se dočkal betlém až nyní v rámci evropského projektu, pro nějž turnovští muzejníci vybrali ze svých sbírek devět nejcennějších souborů, které potřebují restaurátorský zásah. Přes dva roky na betlému pracovali restaurátoři z Ateliérů Bárta z Hořic. I oni považují Bělohlávkův několikapatrový betlém z pohledu zpracování za výjimečné dílo. "Když si vezmete, že všechno je jen tím, že on stříhal, řezal karton a vrstvil ho. A díky tomu vzniká tato neuvěřitelná perspektiva. Opravdu, z výtvarného hlediska je to naprosto fenomenální dílo," řekl ČTK Tomáš Bárta. Pro restaurátory bylo náročné nejen jednotlivé části betléma opravit, ale i složit dohromady. Nedochovala se žádná fotografie ani žádný jiný záznam a zvlášť byly nejen figury, ale oddělené byly i jednotlivé díly krajiny. "Je to přes 300 dílů a každý ten díl mohl být někde úplně jinde," uvedl Bárta. Podle něj měli variant několik a betlém několikrát přestavovali. Nakonec se přiklonili k takzvanému krkonošskému řešení. "Takovému typickému, kdy město, Jeruzalém, je na pravé straně," řekl Bárta. Doufá se, že se co nejvíce přiblížili tomu, jak Bělohlávek betlém postavil. knt kš

SLOVNÍK NAJÍT