Čeští archeologové možná na podzim vystaví v Praze nálezy z Uzbekistánu

Taškent 29. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Unikátní nálezy, které objevili čeští archeologové za posledních deset let v Uzbekistánu, by mohly být k vidění na podzim v Praze. ČTK to řekl ředitel Ústavu pro klasickou archeologii Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Ladislav Stančo u příležitosti otevření výstavy k 20. výročí společné česko-uzbecké expedice v Uzbekistánu. Výstavu tento týden v uzbecké metropoli Taškentu zahájil premiér Petr Fiala. "Výstavu, kterou nyní otevíráme v Taškentu, bychom rádi na podzim ukázali i v Praze, pokud to jen trochu půjde, včetně našich nálezů. Máme především bohatou kolekci kovových nálezů, počínaje mincemi a prsteny a konče hroty šípů z různých období. Některé z mincí jsou skutečnými unikáty, zejména některé stříbrné ražby seleukovských králů nebo krále Héraia. Vzácností je také mince s Alexandrem Velikým, ražená brzy po jeho smrti. Těch je opravdu velmi málo," řekl ČTK Stančo, který je vedoucím expedice. Výstava shrnuje posledních deset let práce českých archeologů v Uzbekistánu. Představuje například objev skupiny sídlišť z druhé poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem v podhorských oblastech země. "Tahle sídliště tvoří dohromady oázu, která byla částečně uměle zavlažována pomocí primitivních vodních kanálů. Vesnice byly obehnány kamennými valy, samotné domky byly zbudovány z nepálených cihel. Sami jsme začali zkoumat jednu z nich, nyní v naší práci pokračuje francouzská a uzbecká expedice," uvedl Stančo. Čeští archeologové rovněž odhalili a zmapovali skupinu skalních rytin, patrně většinou datovaných do rané doby železné, které mohou s předchozí skupinou sídlišť souviset, sdělil Stančo. Výstava dále připomíná objev a výzkum několika sídlišť a opevnění z helénistického období, tedy z doby po vpádu Alexandra Velikého, v hornatém pohraničí starověké Baktrie a Sogdiány. "Je to první osídlení tohoto území od staršího pravěku. Je zřejmé, že pod vládou Řeků byla trvale osídlena dříve neobývaná území," podotkl Stančo. Baktrie, rozkládající se v oblasti dnešního Uzbekistánu, Afghánistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu, byla významnou křižovatkou východních a západních kultur a dálkového obchodu. V antice byla ovládána Peršany, poté Makedoňany a Řeky. Sto padesát let fungovala jako autonomní stát, takzvané řecko-baktrijské království. Po jeho zániku se dostala pod nadvládu kočovných Kušánů. Z přechodného období mezi řeckou a kušánskou vládou jsou objev a vykopávky kočovnického sídliště a pohřebiště na lokalitě Iskandar Tepa, které jsou rovněž na výstavě prezentovány. Odkryt byl například hrob dívky vyzdobené dvaceti bronzovými a mosaznými prsteny. V současné době pracují v Uzbekistánu podle Stanča v rámci expedice tři týmy. Jeden z nich chce v terénu dokončit vykopávky zmíněného kočovnického sídliště a pohřebiště. Další z týmů již nyní v terénu zkoumá středověká sídliště z doby před vpádem Čingischána. Expedice zároveň zahajuje nový projekt vztahující se ke kušánskému období. Čeští archeologové pracují v zemi v náročných podmínkách, trápí je mimo jiné horké počasí. "Náročná je rovněž logistika, a to jak doprava z Taškentu na jih Uzbekistánu, tak zejména přejezdy přímo v terénu. Občas se nám také stává, že některé zajímavé lokality leží v hraničním pásmu, a my tak nemůžeme pokročit s jejich výzkumem," uvedl Stančo. Jádro a hlavní centra starověké Baktrie totiž podle Stanča patrně ležely na území severního Afghánistánu, kde vzhledem k tamní politické a bezpečnostní situaci provádět výzkumy v současnosti nelze. "Uniká nám tak velká spousta souvislostí a dat. Fatální je to proto, že jinak dobře dochovaná sídliště jsou v Afghánistánu často nenávratně ničena hledači pokladů," sdělil ČTK Stančo. Lucie Mikolášková ank - sdílejte článek