ČR má nově v seznamu UNESCO krajinu Žatce, město, kraj i další to vítají
Praha/Rijád/Žatec (Lounsko) 18. září 2023 (ČTK) - Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.
Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části, které ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem, jsou propojené řekou Ohří.
Podle žateckého starosty Radima Laibla (ANO) je to první chmelařská krajina na světě, která získala status památky UNESCO. Právě tradice žateckého chmele je podle vedení města hlavním důvodem zápisu na seznam světového dědictví. Také předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvítal, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím ocenil právě památky spojené s Žateckým poloraným červeňákem. V žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.
"Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou," uvedl k zápisu Žatce a chmelařské krajiny na seznam UNESCO ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) navíc věří, že tento zápis pomůže celému regionu, mimo jiné v tom, aby už nebyl vnímaný jako špinavý a ošklivý.
Po zápisu na seznam UNESCO se chce město podle předsedy přípravného výboru Jaroslava Špičky soustředit na rozvoj infrastruktury. V plánu má vybudování centrálního parkoviště, které chybí, zlepšení značení pro turisty i zpřístupnění chmelových stezek. Chystá i marketingovou kampaň s cílem přilákat i zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené, a s místními podnikateli se chce domluvit na dalších aktivitách. Velkého přílivu turistů, jako zažívá například Český Krumlov, se ale radnice neobává. "Myslíme si, že to bude pozvolný nárůst, který bude odvislý od naší propagace," řekl Špička.
Město usilovalo o umístění na seznam UNESCO od roku 2007, kdy bylo zapsáno na indikativní seznam. První verze nominace byla zaměřená jen na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví ji v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahovala i stále produktivní krajinu. Doplněna tam tak byla krajina chmelnic v oblasti Stekníku spolu s tamním státním zámkem. To kvitovala ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a věří, že status světového dědictví pomůže zvýšit zájem o zámek. Jeho nová expozice podle ní v budoucnu představí i "jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem".
Dosud posledním zápisem na seznamu hmotného dědictví z ČR byla v roce 2021 trojice lázeňských měst z Karlovarského kraje. Česko má také osm zápisů mezi světovým nehmotným dědictvím, na tento seznam naposledy přibyla loni v prosinci tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, kterou Česko nominovalo spolu s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem.
Na českém seznamu uchazečů o zápis mezi památky světového dědictví jsou také mimo jiné horský hotel a vysílač na Ještědu, hrad Karlštejn, industriální soubory v Ostravě, luhačovické lázně nebo pevnost Terezín.
red ktp gcm - sdílejte článek
Následuje: Těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních
Ústí nad Labem 18. září (ČTK) - Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních obyvatel. Lidé v okolí Cínovce, Dubí i Teplic se obávají zhoršení kvality života, dopadu na krajinu či vlivu na podzemní vody. Hlubinné dolování lithia, které se používá k výrobě baterií, připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Kladné a negativní vlivy těžby dnes lidem v zaplněném sále krajského úřadu na veřejném projednávání aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje představili odborníci. Závěrečná studie proveditelnosti bude k dispozici koncem letošního roku. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, v lokalitě jsou tři procenta světových zásob. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25.000 tun odběratelem požadované formy lithia, což dle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400.000 až 800.000 kusů elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun, řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. Návrh aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje koridory a plochy pro těžbu a zpracování lithia na Cínovci a plochy pro ukládání a zpracování lithného koncentrátu v dobývacím prostoru Tušimice na Chomutovsku. Do sedmi dnů ode dneška se k němu může písemně vyjádřit veřejnost, obce mohou podat námitku. "Pak bude následovat sběr stanovisek, bude se připravovat návrh rozhodnutí, který se předloží zastupitelstvu Ústeckého kraje," řekl ČTK Lukáš Morche, vedoucí oddělení, které má na starosti pořízení aktualizace. Předpokládá, že aktualizace by mohla být vydána do konce příštího roku. Počítá s tím, že přijde mnoho připomínek. Přítomní v sále si dnes vyslechli během více než dvouhodinové prezentace informace o vlivech těžby na krajinu, obyvatele, památky, životní prostředí. V závěrečném shrnutí zaznělo, že těžba bude mít kladný hospodářský dopad na obyvatele i celou ČR, a to zejména s ohledem na zaměstnanost. Odhadovaný počet zaměstnanců při těžbě je 1300 lidí a ve zpracovatelském závodě zhruba 500. "Podrtí se to ještě v dole tak, aby bylo minimálně zatíženo životní prostředí na povrchu. Podrcená ruda se vyveze pomocí dopravníku na povrch, odkud se speciálním přepravníkem přepraví do zpracovatelského závodu v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku," uvedl ředitel těžební firmy Geomet Richard Pavlík. Starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná) uvedl, že nemůže souhlasit s vyčleněním plochy pro něco, o čem nic neví. (pokračování...)
Ústí nad Labem 18. září (ČTK) - Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních obyvatel. Lidé v okolí Cínovce, Dubí i Teplic se obávají zhoršení kvality života, dopadu na krajinu či vlivu na podzemní vody. Hlubinné dolování lithia, které se používá k výrobě baterií, připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Kladné a negativní vlivy těžby dnes lidem v zaplněném sále krajského úřadu na veřejném projednávání aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje představili odborníci. Závěrečná studie proveditelnosti bude k dispozici koncem letošního roku. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, v lokalitě jsou tři procenta světových zásob. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25.000 tun odběratelem požadované formy lithia, což dle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400.000 až 800.000 kusů elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun, řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. Návrh aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje koridory a plochy pro těžbu a zpracování lithia na Cínovci a plochy pro ukládání a zpracování lithného koncentrátu v dobývacím prostoru Tušimice na Chomutovsku. Do sedmi dnů ode dneška se k němu může písemně vyjádřit veřejnost, obce mohou podat námitku. "Pak bude následovat sběr stanovisek, bude se připravovat návrh rozhodnutí, který se předloží zastupitelstvu Ústeckého kraje," řekl ČTK Lukáš Morche, vedoucí oddělení, které má na starosti pořízení aktualizace. Předpokládá, že aktualizace by mohla být vydána do konce příštího roku. Počítá s tím, že přijde mnoho připomínek. Přítomní v sále si dnes vyslechli během více než dvouhodinové prezentace informace o vlivech těžby na krajinu, obyvatele, památky, životní prostředí. V závěrečném shrnutí zaznělo, že těžba bude mít kladný hospodářský dopad na obyvatele i celou ČR, a to zejména s ohledem na zaměstnanost. Odhadovaný počet zaměstnanců při těžbě je 1300 lidí a ve zpracovatelském závodě zhruba 500. "Podrtí se to ještě v dole tak, aby bylo minimálně zatíženo životní prostředí na povrchu. Podrcená ruda se vyveze pomocí dopravníku na povrch, odkud se speciálním přepravníkem přepraví do zpracovatelského závodu v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku," uvedl ředitel těžební firmy Geomet Richard Pavlík. Starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná) uvedl, že nemůže souhlasit s vyčleněním plochy pro něco, o čem nic neví. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČR má nově v seznamu UNESCO krajinu Žatce, město, kraj i další to vítají' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Zemědělství (zem). ID zprávy: T2023091803846|507144. Vydána 18.09.2023 15:57:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČR má nově v seznamu UNESCO krajinu Žatce, město, kraj i další to vítají' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Zemědělství (zem). ID zprávy: T2023091803846|507144. Vydána 18.09.2023 15:57:50. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
