Výstavy prehistorických artefaktů doplní v Národním muzeu Věstonická venuše

Praha 21. září 2023 (ČTK) - Do Národního muzea (NM) se po devíti letech vrací nejstarší keramická soška na světě, Věstonická venuše. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla, která v Historické budově NM začne v pátek a potrvá do konce února příštího roku. Představí archeologické nálezy šperků a nejrůznějších artefaktů z moravských paleolitických lokalit. Dnes výstavu, jejíž pojistná hodnota je 100 milionů korun, pořadatelé představili novinářům. Výstava nabídne až 30.000 let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny, jako jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny z typických dobových materiálů včetně mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo lastur. Šperky či dekorace oděvů plnily ve starší době kamenné nejen zdobnou funkci, ale byly také předmětem směny, fungovaly jako milodar, oběť či léčivý prostředek. Mohly prezentovat příslušnost k určitému etniku či společenské postavení majitele. Věstonickou venuši nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Soška velká 11,5 centimetru veliká je dokladem počátků keramiky. Vystavuje se pouze ojediněle, dlouhodobě je uložena v trezoru Moravského zemského muzea. To ji plánuje po současné pražské výstavě ukázat veřejnosti v roce 2025 u příležitosti 100. výročí jejího objevu. Dnešní její cestu do Prahy tradičně provázela zvýšená bezpečnostní opatření a ozbrojený policejní doprovod. "Těší mne, že se po letech vrací do Národního muzea artefakt nevyčíslitelné historické i finanční hodnoty, jakým je Věstonická venuše. Návštěvníci budou mít možnost vidět její originál. O Věstonické venuši a dalších nálezech z doby paleolitu se učíme už ve škole, ne každý měl ale možnost vidět tyto artefakty na vlastní oči," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Unikum sošky spočívá v použitém materiálu - až její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v paleolitu ještě známa. Přestože v českých sbírkách je více sošek označovaných jako venuše a několik drobnějších jich ukazuje i aktuální výstava v Národním muzeu, ta Věstonická je symbolem pravěkého umění a dokladem toho, jak tehdejší lidé dokázali zobrazovat lidské, většinou ženské tělo. Součástí výstavy je také rekonstrukce paleolitického hrobu z Dolních Věstonic či originál sošky či loutky z hrobu muže, jemuž archeologové říkají Brněnský šaman. Jde o zrekonstruovanou plastiku muže, ze které byly zachovány hlava, tělo a levá paže. Je to doposud jediná plastika muže nalezená v lidském hrobu. Unikátní také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Také nálezy z hrobu Brněnského šamana mají podle odborníků stáří přibližně 25.000 let před naším letopočtem. hrm ptd - sdílejte článek