Němečtí turisté si prohlédli neznámé židovské památky v Českém lese

Poběžovice (Domažlicko) 22. října 2023 (ČTK) - Centrum Bavaria Bohemia a mikroregion Dobrohost dnes ukázaly občanům z německého příhraničí neznámé židovské památky v Českém lese, konkrétně v Mutěníně a Poběžovicích na Domažlicku. Akce, která je součástí projektu Kultura bez hranic, je financovaná Česko-německým fondem budoucnosti a okresem Schwandorf. ČTK to řekla Ivana Danisch z Centra Bavaria Bohemia z příhraničního města Schönsee, které 17. rokem podporuje česko-bavorskou kulturní spolupráci. Centrum pořádá ročně 26 až 30 setkání na různých místech českého i bavorského příhraničí, třeba na Vánoce a Velikonoce. "Chceme ukázat německým občanům, že příhraničí je krásné a že je tady něco schované, co nikdo nezná. Podporuje to vzájemnou turistiku," uvedla Danisch. "Hodně jsou z obou stran příhraničí žádány spíše jednoduché kulturní akce," řekl manažer mikroregionu Hynek Říha. "Jsme rádi, že se dnes o židovských památkách hodně mluví, že o ně mají turisté zájem, že už se o židovství hodně ví. Jezdí sem hodně lidí z celého světa," uvedl průvodce Václav Fred Chvátal z Tachovského archivnického a muzejnického spolku TAMUS, který dokumentuje a zkoumá staré židovské památky, zejména hřbitovy, a organizuje i jejich opravy a záchrany. Podle něj je v Čechách a na Moravě kolem 350 existujících židovských hřbitovů, z toho přes 20 v Českém lese na Tachovsku a Domažlicku. "Jsou tu malé hřbitovy v malých vsích, relativně blízko od sebe," uvedl. Podle Chvátala je to tím, že oblast zachytila poslední vlnu židovských migrací ze západní Evropy v 18. století. Židovská pohřebiště jsou zřizována "jednou provždy", nesmí být nikdy rušena ani poškozována. Židovský hřbitov v Mutěníně na Domažlicku byl založen kolem roku 1650. "Po třicetileté válce spousta židovských obcí ve střední Evropě, speciálně v Čechách, zvětšuje svoji členskou základnu nebo jsou vůbec zakládány. Pohřbívalo se tu do začátku 20. století," řekl Chvátal. Na přelomu 19. a 20. století se venkovské židovské obce vylidňují. Židé získávají nová občanská práva a stěhují se do měst, řekl. Počátkem 20. století přestal být hřbitov využíván, za války a komunismu byl zdevastován. "Náhrobky byly vyjmuty z původních míst a připraveny k odvozu u brány hřbitova. Až na začátku 21. století byl opraven a obnoven do této podoby se 160 náhrobky. Dnes se dá říct, že je jeden z nejzachovalejších v regionu," řekl Chvátal. Vlastní ho Federace židovských obcí, jehož organizace Matana se o něj stará. "Turisté to tu hodně navštěvují, i proto tu rozšiřujeme okolní aleje a označili jsme trasy, aby ho lidé našli. Jezdí sem jak Němci, tak i hodně Američanů," řekl starosta Čestmír Šlajs (Přátelé Mutěnína). V Mutěníně bývala podle něj už od 17. století silná židovská komunita. Do roku 1938, kdy zanikla židovská obec, tam stála také synagoga. Do dnešních dnů tam zůstal už jen jeden původní židovský dům pod návsí, asi 200 let starý, ostatní jsou zcela přestavěné nebo je zachvátily dva velké požáry. Podobně zachovalý je také židovský hřbitov na okraji Poběžovic, k němuž vede nová cesta s alejí. Byl založený počátkem 17. století, je tam asi 400 náhrobků. "Nejstarší čitelný a dochovaný je z roku 1634. Kolik jich tam bylo dřevěných a nedochovaly se, to nevím," uvedl Chvátal. Poběžovice obývala od 16. století početná židovská komunita. Byla tam židovská škola, knihovna a synagoga, vypálená v roce 1938. Většina poběžovických Židů zahynula při holocaustu. V podzemí zničené svatyně je dosud mikve, židovská očistná lázeň. Václav Prokš rdo - sdílejte článek