Nová publikace přináší ucelený pohled na olomoucké knížectví Přemysla Otakara I.
Olomouc 27. ledna (ČTK) - Pohled na období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201 až 1212 přináší nová publikace olomouckého historika Pavla Šlézara. Na základě písemných pramenů a nových archeologických nálezů na území města a jeho okolí mapuje období, kdy se Přemysl Otakar I. tituloval jako olomoucký či moravský kníže. Kniha vznikla při výzkumné činnosti Národního památkového ústavu (NPÚ), informovala ČTK mluvčí olomouckého pracoviště Sandra Kolářová.
"Publikace z pera Pavla Šlézara vznikla jako výsledek dlouhodobého výzkumu období počátku 13. století, které bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku," uvedla Kolářová.
Autor, který působí na katedře historie olomoucké filozofické fakulty, sleduje v publikaci s bohatou obrazovou přílohou příčiny i důsledky proměn Olomouce na počátku 13. století, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě. "Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu na Václavském návrší do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled nedávno objeveného druhého hradu v Olomouci - Nového Hrádku na Michalském návrší. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královského město," doplnili zástupci NPÚ.
Publikace představuje také opory panovnické moci na venkově a věnuje se vzniku nových trhových center, jakým bylo litovelské Staré město. V knize jsou prezentovány i nejnovější archeologické objevy a nálezy a zúročují se v ní poznatky z půl století trvající systematické záchrany archeologických nálezů na ploše olomoucké městské památkové rezervace.
Odborníci například v Olomouci v posledních letech prováděli záchranný archeologický průzkum kvůli výkopovým pracím při rekonstrukci vodovodu podél jižního a západního průčelí chrámu svatého Mořice, v jehož okolí bylo již v minulosti zaznamenáno osídlení z pravěku i středověku. Cenné informace přinesly odborníkům také například archeologické výzkumy na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici, při rekonstrukci ulice 1. máje či na Václavském návrší v souvislosti se stavbou Arcidiecézního muzea.
Olomoucká pobočka NPÚ zajišťuje většinu archeologických výzkumů, které jsou součástí městských investic.
ftv ptd - sdílejte článek
Následuje: Lvi v Africe zvládají ulovit méně zeber a můžou za to mravenci, zjistili vědci
Washington 27. ledna (ČTK) - Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber a podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech a to jim lov komplikuje. Napsal o tom deník The Guardian. Ukazuje se, že i malá změna v přírodním prostředí může mít dalekosáhlé důsledky, napsali autoři studie zveřejněné v časopise Science. V tomto případě dokázali malí mravenci překazit lov velkým šelmám, a to kvůli narušení léta budovaných vztahů. Lvi na savaně využívají při lovu úkryt v listoví akácií, které donedávna chránil specifický druh akáciových mravenců (Pseudomyrmex ferruginea). Tito mravenci dokázali zabránit spasení listů slony, protože je odrazovali svými jedovatými kousanci, a díky tomu akácie byly stále zelené. (pokračování...)
Washington 27. ledna (ČTK) - Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber a podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech a to jim lov komplikuje. Napsal o tom deník The Guardian. Ukazuje se, že i malá změna v přírodním prostředí může mít dalekosáhlé důsledky, napsali autoři studie zveřejněné v časopise Science. V tomto případě dokázali malí mravenci překazit lov velkým šelmám, a to kvůli narušení léta budovaných vztahů. Lvi na savaně využívají při lovu úkryt v listoví akácií, které donedávna chránil specifický druh akáciových mravenců (Pseudomyrmex ferruginea). Tito mravenci dokázali zabránit spasení listů slony, protože je odrazovali svými jedovatými kousanci, a díky tomu akácie byly stále zelené. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nová publikace přináší ucelený pohled na olomoucké knížectví Přemysla Otakara I.' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024012701567|508705. Vydána 27.01.2024 8:48:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nová publikace přináší ucelený pohled na olomoucké knížectví Přemysla Otakara I.' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024012701567|508705. Vydána 27.01.2024 8:48:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.