Před sto lety začal archeologický výzkum na Vyšehradě, který boří mýty

Praha 2. května (ČTK) - Archeologický výzkum na Vyšehradě, který začal před sto lety 5. května 1924, přinesl objevy evropského významu a zbořil mýty spojené s tímto místem. Například se vyvrátila domněnka, že Vyšehrad, který je o dvě až tři generace mladší než Pražský hrad, s ním nemohl soupeřit o politickou moc. Archeologové přitom odhadují, že více než 80 procent plochy Vyšehradu stále ještě zbývá k prozkoumání. ČTK dnes o tom informoval Archeologický ústav (ARÚ) Akademie věd ČR. 'Díky výzkumu se podařilo dokumentovat, jak Vyšehrad vypadal a jaké stavby se tu nacházely, a zároveň poznávat, jak žili panovníci své doby,' řekl v rozhovoru, jenž akademie poskytla ČTK, archeolog Ladislav Varadzin. Archeologové objevili na Vyšehradě pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Před deseti lety pomocí sondy archeologové našli apsidu předrománského kostela, čímž potvrdili odhadovaný půdorys jakéhosi trojlistu. Do té doby podle Varadzina odborná veřejnost existenci tak staré a velké stavby vylučovala. 'Takové stavby z Česka z té doby neznáme a jsou neobvyklé. Již známé a podobné stavby z českého prostředí jsou nejen o pár set let mladší, ale také svoji rozlohou menší. Jednalo se o největší centrálu na území západních Slovanů,' uvedl archeolog. Do nálezu přitom držela prvenství rotunda sv. Václava. 'Objevem vznikla u badatelů řada otázek, například proč takto ambiciózní projekt vzniká na Vyšehradě, a nikoli na Pražském hradě. Je proto jasné, že Vyšehrad již v předrománském období sehrával významnou úlohu, a to se snažíme rekonstruovat,' řekl Varadzin. Základy kostela měly plochu zhruba 290 metrů čtverečních. Pro srovnání – tehdejší největší stavba podobného typu v Čechách byla o 40 procent menší. Z pohledu historiků a archeologů zažil Vyšehrad několik vzmachů i pádů. Jedním z nich je podle Varadzina vybudování pevnosti. 'Jedná se o velkou cihlovou hradbu obepínající Vyšehrad. Pevnost sama o sobě byla důležitá pro ochranu Prahy. V té době ale z hlediska politického nebo duchovního významu nesehrává roli v podstatě žádnou,' míní archeolog. O vyzdvižení významu Vyšehradu v současném povědomí se podle něho postaralo 19. století. Z původních památek je na Vyšehradu možné dodnes vidět například románský most, baziliku sv. Vavřince, základy paláců z doby Karla IV. nebo rotundu sv. Martina. 'Je tu ale celá řada věcí, které jsou v podzemí. Například nejstarší královský palác v Čechách, který pravděpodobně postavil Vratislav II., je zasypán,' uvedl archeolog. Na Vyšehradu se nachází velké množství staveb, o kterých nejsou záznamy. 'Je tu mnoho věcí, které ani my archeologové neznáme, ale víme, že tu někde jsou. Potíž je, že nevíme, co tu všechno bylo. Z celé plochy Vyšehradu jsme prozkoumali nějakých 15 procent, přes 80 procent čeká na další generace archeologů,' dodal. Stoleté výročí vyšehradských výzkumů chtějí archeologové oslavit s veřejností. Ve druhé polovině letošního roku připravují v centru Prahy panelovou výstavu a jako součást Archeologického léta a Mezinárodního dne archeologie komentované prohlídky. V Praze bylo loni více než 250 archeologických výzkumů, které provádělo 12 organizací. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku. puz mha - sdílejte článek