V Pardubicích začíná archeologická výstava, odhaluje nálezy ze silničních staveb

Pardubice 6. května (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes otevřelo výstavu Exit 91/vykopávky. Odhaluje skrytou historii pod 11 silnicemi, archeologové na 91 kilometrech našli více než 200.000 předmětů. Nejzajímavější z nich prezentují v expozici. Novinářům to dnes řekli zástupci muzea. Archeologické výzkumy se v Pardubickém kraji konaly v letech 2017 až 2023 a předcházely silničním stavbám. Lidé na výstavě uvidí nejstarší neolitickou studnu z Ostrova, kterou se experimentální archeologové pokusili dobovými kamennými nástroji znovu vyrobit. Studna je nejstarší datovanou dřevěnou konstrukcí na světě. 'Dendrochronologická analýza zjistila, že dřevo na kůly stavitelé kultury s lineární keramikou pokáceli v zimě roku 5259 před Kristem nebo na jaře roku 5258 před Kristem. Dřevěné desky jsou ale minimálně o tři roky mladší. Jde tak o nejstarší dřevěnou studnu na světě,' řekl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. Zazáří také výběr šperků, nástrojů a keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z Rokytna. Exkluzivní podívanou nabízí i výbava dvou bohatých hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan na Chrudimsku. Archeologové tam našli dva zachovalé hroby muže a ženy. Na poslední cestu byli vypraveni se vzácnými skleněnými nádobami. V hrobě muže se našel i dlouhý jezdecký meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy. Na výstavě je originál i replika meče. Repliku vyrobenou ze svářkového damašku zhotovil mečíř Patrick Bárta. Sám meč konzervoval a prováděl na něm některé z analýz, ty nejdůležitější ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. Pomáhalo k tomu metalografické zkoumání a CT snímkování. Meč by měl vypadat jako originál. Archeologická výstava zveřejňuje také skleněné nádoby, které do střední Evropy doputovaly ze syrského pobřeží. Část výstavy pak ukazuje práci archeologů a dalších spolupracujících vědních oborů. 'Ukazujeme, co se děje od kopnutí do země přes hledání artefaktů až po různé vědecké metody jejich zkoumání. Představujeme tedy například leteckou archeologii, laserové skenování, detektorový průzkum či analýzu DNA,' řekl ředitel muzea Tomáš Libánek. jlc gcm kš - sdílejte článek