Rusko omezí přístup k desítkám médií z EU, včetně ČT a serveru Seznam Zprávy
Moskva/Ankara/Praha 25. června (ČTK) - Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, jsou také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N. Šéf české diplomacie Jan Lipavský krok označil za skandální. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že se jedná o nesmyslnou odvetu. Podle Spojených států se Rusko bojí pravdy.
Ruská diplomacie uvedla, že jde o odvetné opatření po rozhodnutí Rady EU ze 17. května, kterým byly v unii uvaleny sankce na ruskou mediální platformu RIA Novosti a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.
Ministerstvo v prohlášení tvrdí, že Brusel a členské země EU se rozhodly jít cestou eskalace a "donutily Moskvu přijmout zrcadlová a přiměřená protiopatření". Pokud EU sankce na ruská média zruší, je Moskva své nynější rozhodnutí připravena přehodnotit.
"Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média," napsala Jourová na sociální síti X. "Demokracie to vědí," dodala a odsoudila "neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu".
Rusko se "bojí pravdy", uvedlo americké ministerstvo zahraničí. "Je to další známka toho, že ruská vláda potlačuje žurnalistiku a bojí se, že se její vlastní lidé dozvědí pravdu o ruských činech," řekl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Moskvy označil za naprosto skandální. "Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická," řekl Lipavský, který je na zahraniční návštěvě Turecka. "Takže kdybych chtěl být jízlivý, tak mohu pogratulovat těm, kteří se na tom seznamu umístili, ale žádnou radost mi to nedělá. Myslím, že je to ze strany ruské federace takové trucování," dodal.
Samotné vedení redakce Seznam Zprávy nemá podle mluvčí Seznamu Anety Kapucianové k níže uvedené informaci více detailů. "Nedokážeme tedy říct, čím jsme si zařazení na seznam zakázaných médií zasloužili. Nabízet se může náš dlouhodobý boj s dezinformacemi a důsledný fact-checking, kterému se věnujeme v našich diskuzích," řekla Kapucianová ČTK.
"Na práci ČT a hlavně jejího zpravodajství prohlášení ruského ministerstva zahraničí o omezování obsahu médií EU nic nemění. Co se týče stálého zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka – ten už roky pracuje ve složitých podmínkách a bude v Rusku působit i nadále," doplnila mluvčí České televize Vendula Krejčová.
Mezi dalšími médii, jejichž obsah bude Moskva blokovat, je německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.
Celkem na dnes zveřejněném seznamu figuruje 81 médií z řady zemí EU.
Státy unie v polovině května sankce na trojici ruských médií odůvodnily jejich "zásadní rolí při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině a při destabilizaci sousedních zemí". Rusko se podle EU rovněž zapojilo do "systematické mezinárodní kampaně mediální a informační manipulace, vměšování a hrubého překrucování faktů, aby ospravedlnilo a podpořilo svou agresi vůči Ukrajině".
ban abl jsa jd - sdílejte článek
Následuje: Ultraortodoxní židé mohou být odvedeni, rozhodl nejvyšší soud v Izraeli
Tel Aviv 25. června (ČTK) - Izraelský nejvyšší soud dnes rozhodl, že armáda židovského státu musí začít povolávat do služby i ultraortodoxní židy, informovala agentura AP. Podle soudu neexistuje důvod, proč by muži způsobilí ke službě neměli být odvedeni. Krok by mohl ohrozit postavení premiéra Benjamina Netanjahua, protože má ortodoxní koaliční partnery, napsala agentura AP. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Zatím není jasné, zda odvod ultraortodoxních židů (charedim), tedy zhruba 67.000 mužů, kterých se to týká, začne ihned, či mu bude předcházet postupný proces, napsala izraelská média. Ultraortodoxní židé měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948. Jejich komunita v té době tvořila asi jen pět procent celkové populace židovského státu, nyní jich je ale zhruba 13 procent. Výjimku mají, aby se mohli na plný úvazek věnovat studiu posvátných židovských textů na náboženských školách. Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, odvod mužů z ultraortodoxní komunity do armády dlouhodobě kategoricky odmítají. Izraelský parlament schválil tento měsíc v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby. Rozhodnutí soudu dnes kritizovala Netanjahuova strana Likud, která ho označila za překvapivé. (pokračování...)
Tel Aviv 25. června (ČTK) - Izraelský nejvyšší soud dnes rozhodl, že armáda židovského státu musí začít povolávat do služby i ultraortodoxní židy, informovala agentura AP. Podle soudu neexistuje důvod, proč by muži způsobilí ke službě neměli být odvedeni. Krok by mohl ohrozit postavení premiéra Benjamina Netanjahua, protože má ortodoxní koaliční partnery, napsala agentura AP. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Zatím není jasné, zda odvod ultraortodoxních židů (charedim), tedy zhruba 67.000 mužů, kterých se to týká, začne ihned, či mu bude předcházet postupný proces, napsala izraelská média. Ultraortodoxní židé měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948. Jejich komunita v té době tvořila asi jen pět procent celkové populace židovského státu, nyní jich je ale zhruba 13 procent. Výjimku mají, aby se mohli na plný úvazek věnovat studiu posvátných židovských textů na náboženských školách. Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, odvod mužů z ultraortodoxní komunity do armády dlouhodobě kategoricky odmítají. Izraelský parlament schválil tento měsíc v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby. Rozhodnutí soudu dnes kritizovala Netanjahuova strana Likud, která ho označila za překvapivé. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko omezí přístup k desítkám médií z EU, včetně ČT a serveru Seznam Zprávy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Média a reklama (med) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024062508309|510513. Vydána 25.06.2024 20:13:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko omezí přístup k desítkám médií z EU, včetně ČT a serveru Seznam Zprávy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Média a reklama (med) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos) - Slovenika (slo). ID zprávy: T2024062508309|510513. Vydána 25.06.2024 20:13:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.