V Kyjevě vystavili starověké skytské zlato, které se loni vrátilo na Ukrajinu

Následuje: Balkan Insight: Proč Rusko toleruje Srbsku dodávky zbraní na Ukrajinu?
Bělehrad 17. července (ČTK/Balkan Insight) - Moskva raději ignoruje, že se k ní 'srbští přátelé' příležitostně otočí zády, neboť vztahy se Srbskem považuje za zásadní pro udržení zdání, že má na Balkáně vliv. Uvedl to server Balkan Insight. Podle něj na tom nic nezměnila ani nedávná zjištění deníku The Financial Times, že Srbsko nepřímo dodalo Ukrajině výzbroj v hodnotě 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč). Srbské dodávky na Ukrajinu byly překvapením dvojnásob. Nejenže nejvíce proruská země Evropy, která se odmítá připojit k jakýmkoliv sankcím proti Moskvě, dodala zbraně úhlavnímu nepříteli Ruska, ale Kreml navíc tuto záležitost jednoduše zametl pod koberec. Dokonce ani ti nejzarytější propagandisté v Moskvě neodsoudili srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, který opět prokázal schopnost udržet si přízeň Kremlu. Vučičův úspěch je na pováženou s ohledem na to, že od začátku invaze na Ukrajinu obětovala Moskva stará spojenectví a partnerství ve prospěch vojenského vítězství nad Ukrajinou. Rusko raději opustilo svého spojence Arménii, než aby se postavilo Ázerbájdžánu a uvolnilo síly z ukrajinské fronty. Dlouholeté partnerství s Izraelem skončilo výměnou za íránské bezpilotní letouny. Jižní Korea otálela s připojením se k protiruským sankcím - ale Moskva dobré vztahy vmžiku obětovala a místo toho zvolila munici ze Severní Koreje. Bělehrad může Moskvě nabídnout mnohem méně než Jižní Korea nebo Izrael, jeho příspěvek ukrajinskému válečnému úsilí se ale ukázal jako docela významný. Jistě, dodávky zbraní ze Srbska byly komerční a uskutečnily se nepřímo prostřednictvím států NATO, ale co se týče samotné hodnoty, představují větší pomoc, než jakou poskytl kterýkoliv ze tří pobaltských států nebo takoví velcí podporovatelé Kyjeva, jako jsou Španělsko nebo Chorvatsko. Srbské granáty přímo podkopávají ruské úsilí o vyčerpání ukrajinských zásob, nemluvě o zabíjení ruských vojáků. Sám Vučić potvrdil rozsah dodávek a zároveň nonšalantně prohlásil, že totožnost konečného uživatele ho nezajímá - jako by například Česko mohlo nyní nakupovat granáty pro někoho jiného než pro Ukrajinu. Rusko ani tehdy nereagovalo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně této záležitosti zamumlal, že se o ní bude jednat s 'našimi srbskými přáteli'. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová věc nezmínila ani ve svých pravidelných slovních výpadech proti skutečným i domnělým nepřátelům Ruska. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško během své návštěvy Bělehradu začátkem července otázku dodávek srbských zbraní na Ukrajinu rovněž pominul, alespoň na veřejnosti. Ruské velvyslanectví v Bělehradě se dokonce snažilo vyvrátit spekulace médií, že během Gruškova setkání se srbskými představiteli vznikly neshody. Moskva nebyla zprávou ohromena natolik, aby nevěděla, jak reagovat. Dodávky zbraní ze Srbska na Ukrajinu byly veřejným tajemstvím přinejmenším od začátku roku 2023, kdy do médií unikly první útržky informací. Moskva tehdy přislíbila, že se záležitostí bude zabývat, nicméně Vučiče dodnes chválí jako drahého přítele a spolehlivého partnera. Nezvyklá zdrženlivost Ruska je důsledkem způsobu, jakým Vučić vede vztahy své země s Ruskem. Srbský vůdce, který sám pochází z temného světa postkomunistické politiky, dobře ví, že ruská politika není utvářena abstraktními národními zájmy, ale konstelací osobních záměrů jejích hodnostářů. (pokračování...)