Sbírka ústeckého muzea se rozšířila o předměty připomínající výrobu likéru
Ústí nad Labem 23. prosince 2021 (ČTK) - Sbírka ústeckého muzea se tento týden rozšířila o více než stoleté památky připomínající výrobu v likérce v Krásném Březně, včetně připomínek na legendární Starou mysliveckou. Muzeum nové exponáty získalo darem od někdejšího pracovníka podniku. V tiskové zprávě o tom ČTK informoval historik muzea Martin Krsek.
"Pracoval jsem v likérce jako podnikový právník a vedoucí sekretariátu podnikového ředitele v 70. a 80. letech. Kolegové věděli, že mě zajímá historie, a tak jsem od nich postupně dostal několik drobností, které se v továrně dochovaly ještě z předválečných časů," komentoval původ daru Vladimír Fiala. Přinesl dva ceníky, které ilustrují dobové výrobky nejen cenou, ale také barevným vyobrazením i textovým popisem. Nejstarší je v němčině a lze ho datovat mezi léta 1895 a 1906, kdy měla 'Továrna na likéry - dříve Bratři Eckelmannové' právní formu akciové společnosti.
"Otištěné medaile z výstavní prezentace datum vydání ještě zužují po roce 1898, kdy obdržela firma ocenění na veletrhu v Terstu. V obsahu nechybí typická etiketa s myslivcem pod názvem Alter Korn, litr za 1,7 koruny. Kuriozitou je alkoholický nápoj Radfaher Record, který dle popisu přináší přehřátým a unaveným cyklistům ochlazení a přiliv energie," uvedl Krsek. Druhý ceník pochází také ještě z dob Rakouska-Uherska, je česky a vznikl mezi lety 1906 až 1912. To prozrazuje změna právní formy na společnost s ručením omezeným. "Ústecká likérka byla první v monarchii, která s. r. o. použila. Na obálce dominuje vyobrazení Klášterního tajemství, Myslivec v pořadí druhý pod názvem Stará žitná je tu prezentován jako 'dietetický prostředek - lékařsky co nejlépe doporučen',“ doplnil Krsek.
K ceníkům ještě patří katalog výrobků z období mezi světovými válkami, který je také v češtině. Ukazuje posun ve vývoji názvu myslivce, který je tu sice opět označen jako Stará žitná, ale s dovětkem Myslivecká. Ani jednu z publikací dosud muzeum nemělo. Součástí daru je také papírový sáček s českou reklamou na Klášterní tajemství a německý reklamní tisk z období Sudetské župy konkurenčního výrobce lihovin J. E. Püschnera z Libouchce. Jediným 'nepapírovým' předmětem v kolekci je razítko s podpisem majitele likérky Fritze Wolfruma, který společnost řídil od roku 1895.
Výroba lihovin založená bratry Eckelmannovými v Krásném Březně roku 1847 skončila v roce 2012, kdy se spojil tradiční ústecký producent s Prostějovskou Starorežnou a přestěhoval veškerou výrobu do Prostějova. V původním historickém továrním areálu z roku 1859 sídlí dnes už jen vedení společnosti.
Tereza Sajdlová kš - sdílejte článek
Následuje: AFP: Srbská vesnice vznikla z cihel pocházejících ze starého Říma
Kostolac (Srbsko) 23. prosince (ČTK/AFP) - Dědeček Verici Ivanovičové použil po zničující první světové válce na stavbu svého domu jakýkoliv stavební materiál, který se mu podařilo sehnat. Stejně jako dalším obyvatelům srbské vesnice Stari Kostolac mu posloužily - aniž by o tom věděl - také cihly z dob starého Říma, napsala agentura AFP. Dům ve Starém Kostolaci, který se nachází na okraji někdejšího významného římského posádkového města známého jako Viminacium, užívá rodina dodnes. Až po letech si uvědomila, že ony žluté cihly ve skutečnosti vznikly v dobách antiky. "Je to trochu trapné. Vím, že jsou římské. Ale dělali to tak všichni," řekla agentuře AFP dvaaosmdesátiletá Ivanovičová. Pole v okolí bývalého Viminacia jsou plná mincí, šperků a dalších artefaktů. "Vykopávali jsme brambory na poli. Podívala jsem se dolů a uviděla jsem kamej. Když jsem ji převrátila motykou, uviděla jsem krásnou ženskou tvář," vzpomíná stará žena na nález drahého kamene s vypouklou řezbou. "Dnes je v muzeu," dodává. Emilija Nikoličová, vědecká pracovnice archeologického ústavu v Bělehradě, se domnívá, že cihly v domě rodiny Ivanovičových pocházejí nejspíše ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu. Odborníci jsou zvyklí, že u lidí v tomto regionu při řece Dunaj nacházejí starověké předměty, které jim slouží pro denní potřebu. "V 19. století historici zaznamenali, že jedna rodina v nedaleké vesnici používala sarkofág jako krmítko pro prasata," říká Nikoličová. Dnes je kamenná truhla s vyobrazením Iásóna a zlatého rouna uložena v bělehradském lapidáriu. Viminacium, hlavní město provincie Horní Moesie, bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. (pokračování...)
Kostolac (Srbsko) 23. prosince (ČTK/AFP) - Dědeček Verici Ivanovičové použil po zničující první světové válce na stavbu svého domu jakýkoliv stavební materiál, který se mu podařilo sehnat. Stejně jako dalším obyvatelům srbské vesnice Stari Kostolac mu posloužily - aniž by o tom věděl - také cihly z dob starého Říma, napsala agentura AFP. Dům ve Starém Kostolaci, který se nachází na okraji někdejšího významného římského posádkového města známého jako Viminacium, užívá rodina dodnes. Až po letech si uvědomila, že ony žluté cihly ve skutečnosti vznikly v dobách antiky. "Je to trochu trapné. Vím, že jsou římské. Ale dělali to tak všichni," řekla agentuře AFP dvaaosmdesátiletá Ivanovičová. Pole v okolí bývalého Viminacia jsou plná mincí, šperků a dalších artefaktů. "Vykopávali jsme brambory na poli. Podívala jsem se dolů a uviděla jsem kamej. Když jsem ji převrátila motykou, uviděla jsem krásnou ženskou tvář," vzpomíná stará žena na nález drahého kamene s vypouklou řezbou. "Dnes je v muzeu," dodává. Emilija Nikoličová, vědecká pracovnice archeologického ústavu v Bělehradě, se domnívá, že cihly v domě rodiny Ivanovičových pocházejí nejspíše ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu. Odborníci jsou zvyklí, že u lidí v tomto regionu při řece Dunaj nacházejí starověké předměty, které jim slouží pro denní potřebu. "V 19. století historici zaznamenali, že jedna rodina v nedaleké vesnici používala sarkofág jako krmítko pro prasata," říká Nikoličová. Dnes je kamenná truhla s vyobrazením Iásóna a zlatého rouna uložena v bělehradském lapidáriu. Viminacium, hlavní město provincie Horní Moesie, bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sbírka ústeckého muzea se rozšířila o předměty připomínající výrobu likéru' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021122301589|501869. Vydána 23.12.2021 9:08:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sbírka ústeckého muzea se rozšířila o předměty připomínající výrobu likéru' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2021122301589|501869. Vydána 23.12.2021 9:08:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.