Nález židovských předmětů v Lodži pokládají polské úřady za vzácný a cenný
Lodž (Polsko) 11. ledna 2023 (ČTK) - Nedávný objev předmětů, které v polském městě Lodži s největší pravděpodobností ukryli jejich židovští majitelé během druhé světové války, je vzácným a cenným objevem, uvedli dnes zástupci města v centrálním Polsku, kteří reportérům agentury AP předvedli asi 400 položek nálezu, včetně postříbřených svícnů používaných během svátku chanuka, příborů, nádobí a dalších předmětů denní potřeby. Všechny našli stavební dělníci při renovaci domu a dvora.
"Lidé, kteří tyto předměty zakopali, tak pravděpodobně učinili v domnění, že se pro ně jednoho dne vrátí, že je budou moci opět získat," řekl zástupce starosty Lodže Adam Pustelnik. Podle něj tito lidé s největší pravděpodobností přišli o život během holokaustu. "Takové příběhy jsou opravdu vzácné a jsou také velkou lekcí pro nás všechny," dodal Pustelnik.
Předměty byly zabalené do novin a uložené v dřevěné bedýnce, která se částečně rozpadla, uvedl Krzysztof Hejmanowski ze stavební společnosti Warbud, která schovaný poklad našla.
Odborníci se domnívají, že balíček byl ukryt na počátku války. Dům číslo 23 v ulici Pólnocna, u kterého byly předměty nalezeny, se nacházel těsně za obvodem lodžského ghetta, které zřídili nacističtí okupanti v únoru 1940. Ghetto fungovalo až do srpna 1944 a prošlo jím asi 200.000 Židů z celé Evropy. Na podzim 1941 sem bylo deportováno asi 5000 Židů z Protektorátu Čechy a Morava. Válku z nich přežilo 277 osob.
Nalezené předměty budou předány městskému archeologickému muzeu. Památky na předválečné židovské obyvatelstvo Lodže a jejich historie vzbuzují "emoce a hluboké zamyšlení nad tím, že nejsme sami, že po sobě něco zanecháváme", řekla Malgorzata Loefflerová z městské investiční správy.
Před druhou světovou válkou Židé tvořili asi třetinu obyvatel Lodži, významného průmyslového centra. Po připojení tohoto města k území Třetí říše v něm nacisté založili ghetto, které bylo po tom varšavském druhé největší v Evropě. Většina jeho obyvatel zahynula ve vyhlazovacích táborech. V ghettu okupaci podle dostupných údajů přežilo jen 877 lidí, v dalších místech v okolí asi 10.000 Židů.
msk jrm - sdílejte článek
Následuje: Institut CREA: Embargo na ruskou ropu připravuje Moskvu denně o 160 milionů eur
Helsinky/Moskva 11. ledna (ČTK) - Obchodní válka, kterou Západ vyhlásil Rusku v obchodování s energetickými surovinami, začíná přinášet ovoce. Uvedlo to dnes nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA), jehož analytici spočítali, že kvůli embargu na ruskou ropu Moskva v prosinci přicházela odhadem o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. To výrazně omezuje schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Rusko ale na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur (15,4 miliardy Kč) denně. Zpráva institutu CREA uvádí, že opatření západních zemí byla do značné míry zodpovědná za to, že Rusku v prosinci o 17 procent klesly příjmy z vývozu fosilních paliv. Znamená to, že Rusko - jeden z největších světových producentů a vývozců ropy - zaznamenalo propad příjmů z vývozu fosilních paliv na nejnižší úroveň od konce loňského února, kdy Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. "Zákaz těžby ropy ze strany EU a omezení cen ropy konečně začaly platit. Dopady jsou podle očekávání velmi významné," uvedl vedoucí analytik institutu CREA Lauri Myllyvirta. "Ukazuje se tak, že máme nástroje, které Ukrajině pomohou zvítězit nad ruskou agresí. Je nezbytné snížit cenový strop na úroveň, která Kremlu odepře zdanitelné zisky z ropy, a omezit zbývající dovoz ropy a plynu z Ruska," dodal Myllyvirta. Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a Evropská unie zavedly od 5. prosince cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy. Stalo se tak současně s krokem EU a Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Výjimku má ropovod Družba, který zásobuje ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky. Analytici trhu s energiemi se stavěli skepticky vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. (pokračování...)
Helsinky/Moskva 11. ledna (ČTK) - Obchodní válka, kterou Západ vyhlásil Rusku v obchodování s energetickými surovinami, začíná přinášet ovoce. Uvedlo to dnes nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA), jehož analytici spočítali, že kvůli embargu na ruskou ropu Moskva v prosinci přicházela odhadem o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. To výrazně omezuje schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Rusko ale na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur (15,4 miliardy Kč) denně. Zpráva institutu CREA uvádí, že opatření západních zemí byla do značné míry zodpovědná za to, že Rusku v prosinci o 17 procent klesly příjmy z vývozu fosilních paliv. Znamená to, že Rusko - jeden z největších světových producentů a vývozců ropy - zaznamenalo propad příjmů z vývozu fosilních paliv na nejnižší úroveň od konce loňského února, kdy Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. "Zákaz těžby ropy ze strany EU a omezení cen ropy konečně začaly platit. Dopady jsou podle očekávání velmi významné," uvedl vedoucí analytik institutu CREA Lauri Myllyvirta. "Ukazuje se tak, že máme nástroje, které Ukrajině pomohou zvítězit nad ruskou agresí. Je nezbytné snížit cenový strop na úroveň, která Kremlu odepře zdanitelné zisky z ropy, a omezit zbývající dovoz ropy a plynu z Ruska," dodal Myllyvirta. Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a Evropská unie zavedly od 5. prosince cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy. Stalo se tak současně s krokem EU a Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Výjimku má ropovod Družba, který zásobuje ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky. Analytici trhu s energiemi se stavěli skepticky vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nález židovských předmětů v Lodži pokládají polské úřady za vzácný a cenný' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Politika (pol). ID zprávy: T2023011106310|504767. Vydána 11.01.2023 16:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nález židovských předmětů v Lodži pokládají polské úřady za vzácný a cenný' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Politika (pol). ID zprávy: T2023011106310|504767. Vydána 11.01.2023 16:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.