holokaust

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "holokaust". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo holokaust je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Zemřel významný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, bylo mu 98 let

Tel Aviv 20. října (ČTK) - Ve věku 98 let v pátek v Jeruzalémě zemřel význačný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, specialista na historii holokaustu a antisemitismu. Informovala o tom Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (IHRA). "S velkým zármutkem oznamujeme, že zemřel náš čestný předseda Jehuda Bauer. Zanechal nesmazatelnou stopu jak v IHRA, tak v oboru studií holokaustu a jeho morální vedení, vhled a přátelství nám budou velice chybět," uvedla aliance svém webu. Bauer vydal více než 40 knih o holokaustu a antisemitismu, v nichž se soustředil zejména na židovské reakce, píše server The Times of Israel. Na počátku svého bádání se zaměřoval na organizovaný odpor Židů proti nacistickému režimu, v pozdějších pracích se pak zabýval širšími otázkami antisemitismu a historickým významem holokaustu. "Jeho myšlenky a slova formovaly a inspirovaly akademickou debatu o tragédii šoa. Na jeho práci navážou všichni ti, kdo se podílejí na uchování Paměti," uvedl Památník Osvětim v příspěvku na síti X. Centrum pro vzdělávání o holocaustu UCL v Londýně jej označilo za "jednoho z největších historiků holokaustu naší doby a nejpůsobivějšího řečníka a učitele". Hovořil česky, slovensky, polsky, hebrejsky, jidiš, německy, anglicky a francouzsky a během studií na Cardiffské univerzitě ve Walesu se učil velšsky, poznamenala agentura AP. Zvládnutí mnoha jazyků mu umožnilo studovat prameny v originále a navazovat přímý kontakt s publikem po celém světě. Bauer se narodil v roce 1926 v Praze v česko–německé rodině židovského původu. V roce 1939, v den okupace Československa nacistickým Německem, se jeho rodině podařilo uprchnout do britské Palestiny. V roce 2015 obdržel cenu Gratias agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. sch ank

V květnu se otevře muzeum přeživších holokaustu v Schindlerově továrně v Brněnci

Brněnec (Svitavsko) 9. října (ČTK) - Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera chce příští rok v květnu otevřít muzeum přeživších holokaustu v Brněnci na Svitavsku. Vzniká v jednom z objektů bývalé Schindlerovy továrny, kde byla kdysi přádelna. V současnosti se pracuje na přípojkách inženýrských sítí, řekl ČTK manažer projektu Schindlerova archa Milan Šudoma. "Máme opravenou střechu, máme opravený strop, do konce října bychom měli mít udělané nové podlahy. Získali jsme stavební povolení, na začátku příštího roku budou probíhat nějaké práce v interiéru," uvedl Šudoma. Nadace již zrekonstruovala vstupní bránu do areálu, ze slíbeného příspěvku Pardubického kraje by chtěla vytvořit zázemí s toaletami. Muzeum, které začne fungovat k výročí 80 let od konce druhé světové války, zatím zřejmě nebude otevřené každý den. Expozice bude přístupná jen v některých termínech. Vloni v září nadace vyhlásila mezinárodní soutěž na celkový návrh přeměny bývalého areálu továrny v Brněnci. Vizí soutěže Schindlerova archa je vytvořit důstojný památník přeživším a zachovat odkaz tábora Oskara Schindlera popisem a pokračováním historie rodiny Low-Beerů a textilní výroby v regionu. V kategorii rekonstrukce muzea porota vybrala dva projekty. První vítězný projekt vytvořily studentky Luxin Yu a Wencke Deitermannová z univerzity ve Stuttgartu v Německu, je zaměřen na obnovu a zachování historických budov. Druhý vítězný projekt předložila Alexandra Švarcová z Fakulty architektury a designu STU v Bratislavě na Slovensku za využití existujících materiálů včetně "rozsypaného nářadí, sudů a vlny". Současné povrchy by měly být citlivě rekonstruovány a zahrnuty do návrhu. Součástí areálu má být takové obyrná část. Vítězi kategorie Udržitelné bydlení jsou Sibora Ramadaniová, Eron Shala, Bleranda Hykosmoniová a Albina Zenunajová z univerzity v Prištině v Kosovu. Porota pochválila použití dřeva a textilií, stejně jako zasklení pro rozdělení prostoru, a ocenila modulární design, který by umožnil dostupnější bydlení pro různé rodinné struktury. Podle Šudomy budou vítězové přizváni k vytváření projektové dokumentace. V budoucnu má být součástí projektu také komerční centrum včetně velkých dílen pro řemeslnou výrobu. Náklady na celý projekt Šudoma v minulosti odhadl na stovky milionů korun. Nadace chce také v areálu postavit takzvaný skleněný pavilon, který by měl sloužit zejména vzdělávací činnosti. Některé další budovy čeká oprava. Z původního objektu, v němž dělníci spali, by měla vzniknout Schindlerova archa, v níž by se promítal film Stevena Spielberga Schindlerův seznam a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky tehdejšího dění. Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem areál s budovami znovu získala. Expozice se bude týkat také židovské historie v Československu. V areálu stojí rovněž takzvaná budova Němců, ve které sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park. Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Schindlera nicméně mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky. Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu, a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď zavražděni nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v roce 1974 v Německu, pohřben je v Izraeli. Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila jej firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný. Nadace jej odkoupila v roce 2018, některé budovy jsou památkově chráněné. dos hj

Americký umělec se vrací k rodinným kořenům v Česku, vystavuje v Břeclavi
Břeclav 4. října (ČTK) - Spojení soudobého designu s historickými vzorníky látek představuje v břeclavské Havlíčkově vile výstava Návrat/Return amerického umělce Noaha Breuera. V kolekci uměleckých děl z textilu, papíru či skla se vrací ke svým kořenům v Česku, kde jeho rodina vlastnila před druhou světovou válkou textilní továrnu. Přerov bude osazen prvními kameny zmizelých, přáli si to obyvatelé města
Přerov 7. září (ČTK) - V ulicích Přerova budou v polovině září osazeny první takzvané kameny zmizelých. Připomínají tragické osudy Židů, kteří se stali obětí nacistické perzekuce. Kameny budou usazeny na místech, kde bývaly domy, v nichž tito lidé žili. Původní obyvatele tří slavných brněnských vil připomínají kameny v dlažbě
Brno 6. září (ČTK) - Původní obyvatele tří slavných brněnských vil i jejich širší rodinu připomínají ode dneška kameny zmizelých, tedy mosazné kostky v dlažbě. Jsou na nich jména, data a místa narození i úmrtí. UNESCO: Umělá inteligence by mohla šířit falešné informace o holokaustu
Washington 18. června (ČTK) - Umělá inteligence (AI) by mohla vést k šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení o holokaustu na internetu. Buď kvůli chybám v programech, nebo kvůli tomu, že popírači systematického pronásledování a hromadného vyvražďování Židů nacisty budou AI využívat ke zpochybňování těchto skutečností. Češi si dnes mohou připomenout oběti holokaustu veřejným čtením jejich jmen
Praha 6. května (ČTK) - Ve 31 městech českých a moravských městech dnes odpoledne zazní jména obětí nacistického holokaustu. Veřejné čtení jmen, které začne shodně ve 14:00, je součástí letošního dne vzpomínky na oběti holokaustu Jom ha-šoa. ČR pokročila při vracení majetku zabaveného nacisty, uvádí židovská organizace
Washington 7. března (ČTK) - Česko je mezi sedmi zeměmi, kterým se podařilo dosáhnout významného pokroku při vracení majetku zabaveného nacisty. Uvedla to Světová židovská organizace pro restituce (WJRO) ve zprávě hodnotící pokrok 47 států, které ve Washingtonu v roce 1998 podepsaly deklaraci nezávazných zásad, jak řešit otázku majetku ukradeného nacisty během druhé světové války. Musíme zajistit, aby tragédie holokaustu nebyla zapomenuta, řekl Lipavský
Praha 25. ledna (ČTK) - Tragédie holokaustu je jednou z nejtemnějších stránek v moderní historii, je naší povinností zajistit, aby nikdy nebyla zapomenuta. Na dnešním vzpomínkovém setkání ke Dni památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Přeživší holokaustu: Rve mi srdce, když vidím vnoučata vyrůstat ve válce
Brusel 25. ledna (zpravodajka ČTK) - Rve mi srdce, když vidím svá vnoučata, jak vyrůstají ve válce. Během svého dnešního vystoupení před europoslanci to uvedla Irene Shasharová, která přežila hrůzy varšavského ghetta. Papež Pius XII. měl podrobné informace o holokaustu, píše Corriere della Sera
Vatikán 16. září (ČTK) - Papež Pius XII. měl za druhé světové války podrobné informace o nacistických zvěrstvech páchaných v okupovaném Polsku a o masovém vyvražďování v tamních nacistických vyhlazovacích táborech. Americké úřady z muzeí zabavily tři díla od Schieleho ukradená za holokaustu
New York 15. září (ČTK) - Newyorské úřady zabavily v muzeích ve třech různých amerických státech tři umělecká díla od rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho, o nichž se domnívají, že byla za holokaustu ukradena židovskému sběrateli umění a kabaretnímu umělci, informuje agentura AP. V Hodoníně u Kunštátu dnes uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů
Hodonín u Kunštátu (Blanensko) 18. srpna (ČTK) - Lidé dnes na místě bývalého tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holokaustu Romů a Sintů. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu zdůraznila, že vyhraňování se k různým menšinám nesmí být již nikdy součástí politické kultury. AP: Kurátor německého muzea vrací stříbro uloupené nacisty židovským rodinám
Mnichov 25. června (ČTK/AP) - Matthias Weniger si nasadí pár bílých textilních rukavic, opatrně zvedá zašlý stříbrný svícen a hledá na jeho spodní straně zažloutlou nálepku. Svícen je jedním ze 111 stříbrných předmětů ve sbírkách Bavorského národního muzea, které nacisté během trvání třetí říše v roce 1939 uloupili Židům. Muzeum v Brně vystavilo památku na oběti holokaustu, jde o návrhy dětských šatů
Brno 19. května (ČTK) - Muzeum města Brna získalo a vystavilo neobvyklou památku na jednu z brněnských židovských rodin, která nepřežila holokaust. Jde o ručně kreslené návrhy dětských šatiček pro textilní firmu, která sídlila za první republiky v Panské ulici v centru města. Výstava v Muzeu Bílovec představuje osudy místních Židů během holokaustu
Bílovec (Novojičínsko) 6. března (ČTK) - Výstava Zmizelí sousedé v Muzeu Bílovec na Novojičínsku ode dneška představuje osudy místních Židů během holokaustu. Chystaná přednáška historika Václava Hájka připomene i rodinu opavského podnikatele a zakladatele obchodního domu Breda Davida Weinsteina. Český stát vrátil potomkům židovského podnikatele umělecká díla
Praha 14. února (ČTK) - Potomci meziválečného průmyslníka Johanna Blocha, který přišel o svůj majetek za druhé světové války, dnes v Praze převzali umělecké předměty navrácené po 84 letech českým státem. Nález židovských předmětů v Lodži pokládají polské úřady za vzácný a cenný
Lodž (Polsko) 11. ledna (ČTK) - Nedávný objev předmětů, které v polském městě Lodži s největší pravděpodobností ukryli jejich židovští majitelé během druhé světové války, je vzácným a cenným objevem, uvedli dnes zástupci města v centrálním Polsku, kteří reportérům agentury AP předvedli asi 400 položek nálezu, včetně postříbřených svícnů používaných během svátku chanuka, příborů, nádobí a dalších předmětů denní potřeby. Na pardubické obchodní akademii je pamětní deska, připomíná transporty Židů
Pardubice 8. prosince (ČTK) - Obchodní akademie v Pardubicích má ode dneška pamětní desku, připomíná židovské transporty do Terezína. Ve škole bylo před 80 lety seřadiště. Dvěma transporty v prosinci 1942 odjelo do Terezína 1258 lidí, většinu z nich později zavraždili nacisté v Osvětimi. AP: Významný kardinál českého původu sloužil mši za oběť z Osvětimi
Vatikán 9. srpna (ČTK/AP) - Významný kardinál žijící ve Vatikánu dnes připomněl 80. výročí smrti v plynové komoře Edith Steinové, která se stala katoličkou poté, co konvertovala z judaismu. Kanadský kardinál Michael Czerny, který se narodil v Brně, za ni sloužil mši nedaleko vyhlazovacího tábora v Osvětimi a připomněl přitom osud své vlastní rodiny židovského původu pod vládou nacistů, napsala agentura AP.

Židovské muzeum vrátilo rodině portréty, o které přišla před 80 lety

Praha 27. května (ČTK) - Po 80 letech se do majetku rodiny vrátily dětské portréty Jana Rudolfa Oserse a Ewalda Oserse, pozdějšího známého překladatele. Pastely namalované Maxem Soldingerem nacisté za války zkonfiskovali z bytu, kde bydlela matka chlapců Josefina Osersová. Její vnučka Lenka Warner dnes oba pastely převzala od zástupců Židovského muzea v Praze. S obrazy se pojí několik dramatických životních osudů. Portréty Ewalda a Jana Rudolfa namaloval Max Soldinger, pozdější přeživší holokaustu, počátkem 30. let. Ewald Osers už v roce 1938, jako jednadvacetiletý, odešel do emigrace ve Velké Británii, kde se stal básníkem a uznávaným překladatelem. Do angličtiny přeložil desítky knih i básnických sbírek ze slovanských jazyků, včetně děl Jana Skácela, Vítězslava Nezvala a Jaroslava Seiferta. V roce 1997 obdržel od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Zemřel v roce 2011. Jan Rudolf Osers, Ewaldův mladší bratr a otec Lenky Warner, v Československu zůstal. V dubnu 1942 byl deportován přes Terezín do ghetta v Zamošči, odkud se mu ale podařilo uprchnout a přežít válku. Matka chlapců Josefina Osersová odjela z Prahy 10. června 1942 v transportu na východ, podle zástupců Židovského muzea byla pravděpodobně zavražděna ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území Polska. Nacisté byt bohaté židovské rodiny vyrabovali. Konfiskované portréty chlapců byly podle muzea později vybrány ze skladiště ve Vinohradské synagoze a zařazeny do depozitářů válečného, tzv. Ústředního židovského muzea. V depozitářích zůstaly desítky let po válce. Cesta Lenky Warner, která žije v Německu, k portrétům, začala před čtyřmi lety. "Maminka se zmínila o restitučních možnostech a já četla v memoárech svého strýce, že měli cenné obrazy a jiné věci. Tak jsme si řekli, že se pokusíme něco najít," řekla ČTK. Rodina nakonec zjistila, že dva portréty z rodinného majetku má právě pražské Židovské muzeum. "To, že je to můj otec a strýc pro nás má ještě větší cenu, než cizí obrazy," poznamenala Warner. Dodala, že po válce příbuzní žádné fotografie z dětství neměli a pastely jsou tak jediným zobrazením otce a strýce v dětském věku. Obraz otce si Warner ponechá, portrét Ewalda Oserse dostane jeho dcera, která žije ve Velké Británii. Některé části tohoto obrazu bude ale podle hlavní kurátorky Židovského muzea Michaely Sidenberg nutné zrestaurovat. K osobě malíře Maxe Soldingera pak Sidenberg uvedla, že šlo o spíše průměrného portrétistu. Soldinger, narozený v roce 1906, byl za války vězněn v několika ghettech a koncentračních táborech. V roce 1947 emigroval do Uruguaye, kde roku 1962 zemřel. Ředitel Židovského muzea Leo Pavlát uvedl, že konfiskáty ze soukromého majetku Židů deportovaných z Prahy a blízkého okolí do ghett a koncentračních táborů tvoří menší část sbírek fondů a muzea. Podotkl, že převodů, podobných současnému, muzeum v minulosti provedlo řadu a v blízké době chystá další. sar jw

V Prostějově se otevřela výstava mapující podobu synagogy
Prostějov 26. května (ČTK) - V Prostějově se otevřela výstava mapující podobu bývalé zdejší nové synagogy, dnešního Husova sboru. Její vizualizaci formou virtuální rekonstrukce zachytila absolventka Technické univerzity ve Vídni Irene Moserová. Památníkem Terezín prošly za 75 let existence miliony návštěvníků
Terezín (Litoměřicko) 6. května (ČTK) - Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války 75 let. Za dobu jeho existence prošly památkami v Terezíně miliony návštěvníků. Nejvíce do jeho provozu zasáhla revoluce v roce 1989, covid a povodně. Německý historik Feldkamp: Papež Pius XII. osobně zachránil na 15.000 Židů
Vatikán 1. února (ČTK) - Papež Pius XII., kritizovaný některými, že veřejně důrazně neodsoudil vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války, osobně zachránil na 15.000 Židů. Tvrdí to německý historik Michael Feldkamp, podle něhož to dokazují vatikánské archivy, které před dvěma lety nechal otevřít papež František. Telavivský soud pozastavil kritizovanou dražbu tetovacích razítek z Osvětimi
Tel Aviv 3. listopadu (ČTK) - Izraelský soud dnes pozastavil aukci sbírky nástrojů, které sloužily k tetování vězňů v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Reagoval na protesty lidí přeživších holokaust. Jeruzalémská dražba tetovacích nástrojů z Osvětimi vyvolala pobouření
Jeruzalém 3. listopadu (ČTK) - V Izraeli má jít do dražby sbírka nástrojů, které sloužily k tetování vězňů v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Aukce však vyvolala pobouření a sklidila kritiku od ředitele izraelského památníku holokaustu Jad vašem. Lidé dnes čtením jmen připomněli oběti holokaustu
Praha 8. dubna (ČTK) - Mnoho tragických osudů dnes připomnělo tříhodinové veřejné čtení jmen obětí holokaustu. Pietní akce, kterou pořádá Institut Terezínské iniciativy (ITI), byla letos kvůli pandemii on-line. Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin
Praha 27. ledna (ČTK) - Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat.

SLOVNÍK NAJÍT