Zvídavost Vikingů a bratří Baťů má společné rysy, řekl ve Zlíně norský historik

Zlín 19. dubna 2023 (ČTK) - Zvídavost Vikingů a nevlastních bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových, kteří své obuvnické impérium ze Zlína postupně rozšířili do celého světa, má mnohé společné rysy. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl norský historik Halfdan Tangen, host letošního cestovatelského festivalu Neznámá země. Svou vědeckou prací navazuje na legendárního mořeplavce Thora Heyerdahla, který se v závěru svého života Vikingy zabýval. "Bratři Baťové klidně mohli zůstat tady a šít pro své okolí. Ale měli mnohem větší sny a plány. Chtěli mnohem víc, chtěli obsáhnout celý svět," řekl Tangen. Podobné to podle něj bylo i u Vikingů, byť jejich expanze mezi 8. až 11. stoletím byla zapříčiněna zejména snahou o získání zemědělské půdy. Typický Viking byl podle Tangena zemědělec a obchodník, nikoliv krvelačný nájezdník, jak je mnohdy vykreslován. "Když se podíváme na Českou republiku, na 40 procentech jejího území lze něco pěstovat. V Norsku to jsou pouze tři procenta. Takže když populace kolem roku 700 na tomto území rostla, potřebovala více půdy. Lidé šli na Orkneje, na Shetlandy, na Island, do Grónska. Byla to cesta k přežití. Potřebovali najít nová území, kde se mohli usadit. To byl jeden z důvodů, proč dobývali okolní země," uvedl historik. Považuje za důležité, že od samotných Vikingů neexistují žádné písemné prameny. "To, co víme o Vikinzích z písemných dokladů, jsou záznamy jejich nepřátel. Nikdo tím pádem nepsal o obchodování, protože to tehdy bylo běžné. Ale víme o tom z archeologických objevů a dalších zdrojů," řekl Tangen. Vikingové sami sebe Vikingy nenazývali, označení vzniklo až mnohem později. "Má se za to, že to slovo znamená něco jako válečník nebo útočník. Být Vikingem bylo něco jako částečný úvazek, nemuselo se to prolínat bytím člověka skrz na skrz. Na jaře, když se zaselo, měl člověk čas, aby vyrazil být Vikingem na území někoho jiného," uvedl historik. K úspěšné expanzi Vikingů, kteří si v Evropě dokázali podrobit mnohá území a dostali se i do Ameriky, přispěly jejich vynikající lodě. Jejich výroba však byla zdlouhavá a nákladná. "Vikinská loď ale byla nejdokonalejší vikinskou zbraní. Dokázaly velmi rychle zaútočit a velmi rychle se stáhnout. Mohly plout pod plachtami, nebo veslovat, Vikingové se s nimi dostávali i proti proudu řek," řekl Tangen. Po řece Vikingové dopluli například i do Paříže. "Tam řekli, že pokud nedostanou 7000 kilogramů stříbra, tak vypálí město. Dostali 7000 kilogramů a začali podpalovat město. Pak dostali dalších 10.000 kilogramů stříbra. Až potom řekli, tohle je fér, odjíždíme. Takže byli dobří obchodníci. Mnohokrát to takto udělali i v Anglii," uvedl Tangen. Jeho vlast byla ve středověku a novověku stovky let pod nadvládou Dánů a poté Švédů. "Když konečně došlo k tomu, že vznikla naše samostatná země, bylo v tu chvíli pro Nory vědomí vikinských kořenů důležité, až zásadní," doplnil historik. O Vikinzích bude v rámci festivalu Neznámá země přednášet ve čtvrtek od 18:00 ve zlínském Kolektivním domě. chv hj - sdílejte článek