Sbor z Toulouse interpretuje Bachovy kantáty už 17 let, jsou v půlce jeho díla
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Toulouse 3. března (ČTK) - Skupina milovníků barokní hudby z francouzského Toulouse se rozhodla postupně nastudovat všech 200 kantát německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha a do jejich zpěvu zapojit veřejnost. Po 17 letech jsou přesně v polovině cesty k tomuto cíli. Soubor známý pro své hudební kvality i snahu o popularizaci hudby má na dnešek naplánovaný 100. koncert, píše agentura AFP.
Skupina Ensemble baroque de Toulouse, složená z profesionálních muzikantů a zpěváků, se schází vždy v neděli, zhruba jednou za měsíc s výjimkou školních prázdnin. Společně se pokaždé učí jednu kantátu a ke zkoušce a zpěvu závěrečného chorálu se může připojit i veřejnost. Hudebníci tak chtějí připomenout podmínky, v nichž Bach v 18. století komponoval: připravoval skladby pro bohoslužby ve čtyřech kostelích v Lipsku a hudebníci je museli nastudovat na každou mši.
'Kantáty jsou vrcholná díla, ale tak trochu tajná vrcholná díla,' říká šéf skupiny z Toulouse Michel Brun. Bach mezi lety 1723 a 1750 složil 300 kantát, do dnešní doby se jich ale dochovalo jen 200.
'Bach lidi spojuje kolem něčeho, co nás přesahuje, i když nejsme věřící. V jeho hudbě je spiritualita a když publikum na konci zpívá chorál, je to kouzelné,' říká houslistka Véronique Delmasová, která je se souborem od samého začátku a hrála i většinu kantát.
Její kolega ze souboru, flétnista a ředitel konzervatoře Frédéric Naël, si pochvaluje, že kantáty jsou přístupné pro všechny posluchače, napříč věkovými i sociálními skupinami. Rozmanité publikum oceňuje i Laurence Martinaudová, která hraje první housle. 'Vždycky když lidé stojí i na konci kostela, tak si říkáme: Skvělé, funguje to!'
Obvyklým místem setkání skupiny je barokní kostel Saint-Exupere v centru Toulouse, pátého největšího francouzského města. Za 17 let společných setkání bylo několik nedělí opravdu výjimečných, například když se hrála kantáta označená číslem 147 se závěrečným chorálem Jesu bleibet meine Freude (Ježíš věčná je má radost), která patří k Bachově nejznámějším.
'V ten den se kantáty v katedrále svatého Štěpána v Toulouse účastnilo 1300 lidí. Když jsem se otočil, abych vyzval publikum ke zpěvu, byl jsem dojatý k slzám,' vzpomíná Brun.
Ansámbl zažil i těžké chvíle, když v roce 2013 zemřel spoluzakladatel projektu a houslista Laurent Pellerin. Brun loni sám zvažoval, že s projektem skončí z finančních důvodů kvůli zásadnímu snížení dotací. Nakonec se ale před publikum 67letý hudebník postaví i dnes. U příležitosti 100. kantáty soubor vystoupí v koncertním sále Halle aux Grains, kam se vejde 2200 posluchačů.
lsa ank - sdílejte článek
Následuje: Verheugen: Rozšíření EU v roce 2004 byl největší unijní úspěch tohoto století
Berlín 3. března (zpravodaj ČTK) - Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset převážně středoevropských a východoevropských států včetně České republiky bylo největším unijním úspěchem tohoto století. V rozhovoru s ČTK to prohlásil bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen, který tehdy u přijetí nových členských zemí byl. Ačkoli z politického a ekonomického hlediska hodnotí rozšíření EU jako úspěch, který přinesl užitek všem, přesto vnímá určité předsudky vůči novým členům. Nápravu vidí v mladé generaci Evropanů, která není zatížená minulostí. "Když se ohlédnu zpět, tak jsem více než kdy jindy přesvědčen, že rozšíření EU v letech 2004 a 2007 bylo dosud tím nejvýznamnějším úspěchem Evropské unie v tomto století," řekl Verheugen. V roce 2004 se členskými státy staly vedle Česka také Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta a Kypr, o tři roky později se pak k unii připojily Bulharsko s Rumunskem. "Pro mě je důležité poznamenat, že se jedná o skutečně společné úsilí národů přistupujících zemí, členských států a unijních institucí," uvedl. "Politického cíle rozšíření bylo dosaženo. Výdobytky pokojných revolucí zůstaly zachovány. Nikde nedošlo k návratu starých komunistických struktur. Samozřejmě byly a jsou problémy, především v Polsku a Maďarsku. Tyto problémy mohou a také budou demokraticky korigovány volbami, jak právě ukázalo Polsko," uvedl bývalý eurokomisař. Zmínil tak složité vztahy Bruselu s maďarským konzervativním premiérem Viktorem Orbánem a nyní již bývalou vládou polské národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Za obzvláště důležité označil Verheugen to, že populistické, nacionalistické a vůči EU skeptické síly nejsou charakteristickým prvkem nových unijních států a že také na těchto zemích neleží odpovědnost za krize, kterými unie nepřetržitě od roku 2005 prochází. "Z ekonomického hlediska se naplnilo slibované vítězství obou stran. Z rozšíření měli užitek všichni, někteří dokonce větší než ostatní. Takovým příkladem je Německo. A v neposlední řadě se jako špatná ukázala předpověď, že EU nebude po rozšíření možné řídit," uvedl. Verheugen v rozhovoru zmínil i určité předsudky vůči mladším členům EU. Uplynulých 20 let přitom považuje za dostatečně dlouhou dobu na to, aby nebylo nutné pokládat otázky o tom, zda středo- a východoevropské země jsou dostatečně pevnou a integrovanou součástí evropského bloku. "To, že se tak děje, ukazuje, že ještě všechno není, jak by mělo být. Například stále od přátel v uvozovkách z nových členských zemí slýchávám, že se cítí jako členové druhé kategorie, protože se s nimi v Bruselu jedná jako s chudými příbuznými," řekl. (pokračování...)
Berlín 3. března (zpravodaj ČTK) - Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset převážně středoevropských a východoevropských států včetně České republiky bylo největším unijním úspěchem tohoto století. V rozhovoru s ČTK to prohlásil bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen, který tehdy u přijetí nových členských zemí byl. Ačkoli z politického a ekonomického hlediska hodnotí rozšíření EU jako úspěch, který přinesl užitek všem, přesto vnímá určité předsudky vůči novým členům. Nápravu vidí v mladé generaci Evropanů, která není zatížená minulostí. "Když se ohlédnu zpět, tak jsem více než kdy jindy přesvědčen, že rozšíření EU v letech 2004 a 2007 bylo dosud tím nejvýznamnějším úspěchem Evropské unie v tomto století," řekl Verheugen. V roce 2004 se členskými státy staly vedle Česka také Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta a Kypr, o tři roky později se pak k unii připojily Bulharsko s Rumunskem. "Pro mě je důležité poznamenat, že se jedná o skutečně společné úsilí národů přistupujících zemí, členských států a unijních institucí," uvedl. "Politického cíle rozšíření bylo dosaženo. Výdobytky pokojných revolucí zůstaly zachovány. Nikde nedošlo k návratu starých komunistických struktur. Samozřejmě byly a jsou problémy, především v Polsku a Maďarsku. Tyto problémy mohou a také budou demokraticky korigovány volbami, jak právě ukázalo Polsko," uvedl bývalý eurokomisař. Zmínil tak složité vztahy Bruselu s maďarským konzervativním premiérem Viktorem Orbánem a nyní již bývalou vládou polské národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Za obzvláště důležité označil Verheugen to, že populistické, nacionalistické a vůči EU skeptické síly nejsou charakteristickým prvkem nových unijních států a že také na těchto zemích neleží odpovědnost za krize, kterými unie nepřetržitě od roku 2005 prochází. "Z ekonomického hlediska se naplnilo slibované vítězství obou stran. Z rozšíření měli užitek všichni, někteří dokonce větší než ostatní. Takovým příkladem je Německo. A v neposlední řadě se jako špatná ukázala předpověď, že EU nebude po rozšíření možné řídit," uvedl. Verheugen v rozhovoru zmínil i určité předsudky vůči mladším členům EU. Uplynulých 20 let přitom považuje za dostatečně dlouhou dobu na to, aby nebylo nutné pokládat otázky o tom, zda středo- a východoevropské země jsou dostatečně pevnou a integrovanou součástí evropského bloku. "To, že se tak děje, ukazuje, že ještě všechno není, jak by mělo být. Například stále od přátel v uvozovkách z nových členských zemí slýchávám, že se cítí jako členové druhé kategorie, protože se s nimi v Bruselu jedná jako s chudými příbuznými," řekl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sbor z Toulouse interpretuje Bachovy kantáty už 17 let, jsou v půlce jeho díla' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024030108956|509150. Vydána 03.03.2024 12:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Sbor z Toulouse interpretuje Bachovy kantáty už 17 let, jsou v půlce jeho díla' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024030108956|509150. Vydána 03.03.2024 12:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
