CNN: Touha, mateřství či vzdor - benátská výstava zobrazuje prsa ze všech úhlů

Následuje: Rozhovor s premiérem Petrem Fialou s ČTK
Praha 4. května (ČTK) - Plný text rozhovoru premiéra Petra Fialy (ODS) s ČTK. Rozhovor vznikl již v pátek dopoledne, posléze kandidát na ministra pro vědu a výzkum Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdal nominace. Otázka: Je zhruba rok a čtvrt do sněmovních voleb. Aktuálním tématem je důchodová reforma, co dalšího z programového prohlášení ale ještě považujete za prioritu, co chcete do voleb stihnout? Odpověď: Důchodovou reformu jste jmenovali, ta je důležitá. Musíme ji provést legislativním procesem, a to vůbec není jednoduché. Pak je to pokračování v úsilí o energetickou suverenitu a dlouhodobou energetickou udržitelnost. Čeká nás uzavření tendru na Dukovany a vyhlášení vítěze, zajištění způsobu financování rozvoje energetické infrastruktury, rozvoj obnovitelných zdrojů. Chceme stihnout ten zákon, zjednodušeně řečeno o akceleračních zónách, aby se daly obnovitelné zdroje budovat v rychlejším zkráceném režimu. Další úkol je pokračování stabilizace veřejných financí. Letos se dostaneme pod tři procenta HDP, pokud jde o deficit veřejných financí. V tomto trendu musíme pokračovat, přitom ale udržet investice do infrastruktury, které jsou rekordní, a to není jednoduché. A pokračovat v těch tzv. investicích do budoucnosti. Pokud bych měl říct ještě další ambice vlády, možná nad rámec tady těch základních věcí, tak bychom se chtěli věnovat uskutečnění některých doporučení, která nám v rámci souboru prorůstových opatření poskytla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tady já vidím z těch bodů, kterých je přes třicet, několik, do kterých se určitě musíme pustit. Jednak je to urychlení investic do dopravní infrastruktury, včetně té cesty PPP, kterou jsme vyzkoušeli a kterou chceme dále rozvíjet. Pak je to úprava trhu práce, modernizace zákoníku práce. Ta je naprosto zásadní jako hybatel pracovního trhu. Současně se musí nastavit dávkový a sociální systém, aby byl motivující pro práci. To je také doporučení NERV. Tady se musí do legislativy promítnout takové věci jako větší pružnost v oblasti náboru nových zaměstnanců, regulace pracovní doby atd. U sociálních opatření lépe zacílit příspěvek na bydlení, upravit normativy a snížit administrativu atd. Pak je to oblast výstavby, kde NERV doporučuje radikální zkrácení povolovacích lhůt, změny zákonů, které vedou ke zrychlení individuální a komerční výstavby. To nejsou legislativně jednoduché věci a musí se na nich začít velmi intenzivně pracovat. Čtvrtou oblastí, kde si myslíme, že se dá pohnout věcmi podle doporučení NERV, je zkvalitnění školství, rychlejší realizace strategie 2030+ a posunout se v těch věcech, které tady jsou identifikovány jako dlouhodobý problém, ať už je to třeba nedostatek míst v předškolním vzdělávání, zastaralý obsah učiva, fragmentovaná struktura na středních školách. Některé kroky se už udělaly, ale chceme to posunout do konce volebního období ještě dál. Otázka: Když jste zmiňoval veřejné finance, máte už nyní představu, jakému schodku byste se chtěli alespoň řádově přiblížit? Odpověď: O tom budeme jednat, ta jednání nebudou jednoduchá, protože požadavků na státní rozpočet je hrozně moc a příjmy jsou jenom takové, jaké jsou. Uvidíme, jaké budou v letošním roce, jaký bude odhad příjmů na příští rok, to je dost důležité pro ten deficit. Ale mnohem důležitější je to druhé číslo, to mezinárodně uznávané, a to je deficit veřejných financí ve vztahu k HDP. A jestli se nám letos podaří, že budeme mít deficit pod třemi procenty a budeme plnit Maastrichtská kritéria, tak to je rozhodně věc, kterou musíme udržet a pokračovat v tom. Otázka: Rozpočtový schodek byl ke konci dubna o 47 miliard nižší než loni ve stejnou dobou. Kdy počítáte s jednáními, která se avizovala, o navyšování rozpočtu u některých kapitol? Mluvilo se o policii, školství... Odpověď: My ta jednání vedeme průběžně, ale to, jak se vyvíjí letošní rozpočet skutečně, tak taková první informace, která je relevantní, je někdy po půlce roku. V tu chvíli má smysl začít vést debaty o tom, kde se dají třeba nějaké prostředky využít, kde se dají doplnit, kde chybí. Debatu vedeme průběžně, ale nad relevantními čísly se můžeme rozhodovat až po půlce roku. Otázka: Bude na to ještě do konce roku čas? Odpověď: Bude nepochybně čas. Ve všech resortech je dost finančních prostředků na to, aby mohly financovat všechny aktivity. A když se nám začne ukazovat, že třeba je nějaký problém, tak po té půlce roku je dost času to vyřešit. Otázka: Když jsme u těch bolavých kapitol, tak ještě zmíníme zdravotnictví. Jak se chystáte na problém přesčasů, nehrozí, že se na podzim zase vrátí? Odpověď: Zdravotnictví je samozřejmě velké téma, které vyžaduje nějaké dlouhodobější a hlubší změny, ale v tuto chvíli informace z nemocnic nesignalizují, že by mělo dojít k nějakým obdobným problémům, jakým jsme čelili. A to řešení, které přineslo větší jistotu zvlášť mladým lékařům a nějaké odstupňování odměn za jejich kvalifikaci, zklidnilo situaci. Ale musí se pokračovat dál ve změnách, jak jsem o tom nedávno mluvil na velké zdravotnické konferenci. Výdaje do zdravotnictví rostou docela výrazně a musíme přemýšlet nad kroky, které povedou povedou k udržitelnosti systému. A to pan ministr Válek ví a pracuje na tom. Otázka: Když se vrátíme k důchodové reformě, včera jste kritizoval vyjádření místopředsedy ANO Karla Havlíčka, že by ANO ji po volbách zrušilo. Jak je to velký problém pro vás při prosazování reformy, že se k ní opozice takto staví? Odpověď: No, pro nás to problém je, ale ještě větší problém je to pro společnost. Je to absolutně neodpovědné vůči lidem, ANO to už jednou udělalo. Pokus o reformu, který tu byl zavedením druhého pilíře, který udělala Nečasova vláda, hnutí ANO tehdy se sociální demokracií zrušilo, když bylo ve vládě. A zrušili to bez náhrady, bez nějaké jiné představy o důchodové reformě. A už tehdy všichni věděli a všichni ekonomové na to poukazovali, že ten systém je neudržitelný. Zrušili to bez náhrady a nechali to být. Pak řekli, že budou dělat důchodovou reformu, dali si to do programu, žádnou neudělali a s ničím nepřišli. A teď, když jsme je xkrát zvali, jednali s nimi, měli možnost se do toho zapojit, přijít s vlastními návrhy, tak s ničím nepřišli a nakonec ještě odmítli jednání u prezidenta republiky, což se podle mě nedělá. Je to nějaká zpráva o hnutí ANO, o tom, že je jim úplně jedno, co s touto zemí bude a záleží jenom na jejich voličských hlasech. Ale samozřejmě není to dobrá zpráva pro společnost. My nastavíme nějaká pravidla, lidé se na ně nachystají a pak někdo to bude chtít zrušit. Nejlepší odpověď je nedopustit, aby hnutí ANO vyhrálo volby a nemohlo takovéto neodpovědné kroky, které už jednou udělali, zopakovat. Otázka: Co očekáváte při projednávání reformy ve Sněmovně? Myslíte si, že to bude další bod, kde budete muset zařadit pevné hlasování? Necháte na diskusi například víc času než v předchozích případech? Odpověď: Vždycky necháváme dost času, nakonec to ukázalo i rozhodnutí Ústavního soudu, že necháváme dost času na to, aby zazněly všechny argumenty. A to určitě se musí stát i tady. A já dokonce přes všechno, co předvedlo hnutí ANO kolem důchodové reformy a pokusu pana prezidenta o nějakou debatu, pořád říkám, že jsme otevřeni nějaké debatě a návrhům. Vůbec si nemyslíme, že máme patent na rozum, že nemůže někdo přijít s nějakým nápadem, který bude dobrý. Ta důchodová reforma je udělaná velmi pečlivě po dlouhých diskusích, zohledňovali jsme názory expertů, to všechno se v ní odráží. Ale pokud by přišla opozice s nějakými vylepšujícími návrhy, měla zájem se na tom podílet, tak jsme pořád tomu otevřeni i v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Ale zatím nic nenaznačuje, že by něco takového hnutí ANO chystalo. Otázka: Máte nějaký termín, do kterého byste chtěli reformu poslat ze Sněmovny dál? Odpověď: To bude opravdu záležet na projednávání ve Sněmovně. Nejenom na tom samotném tisku, ale i na dalších věcech, které se ve Sněmovně budou projednávat. Já myslím, že realistické je schválení až někdy ve druhé polovině roku. Dřív se to nemůže stihnout. Otázka: Koaliční strany přicházejí rok a čtvrt před volbami s nejrůznějšími návrhy - vyšší odvody bezdětných od lidovců, půjčky na studia od TOP 09, výpověď bez udání důvodu od ODS. Objevil se i návrh na zavedení pravidel pro eutanázii. Mají některé z těchto návrhů šanci projít, nebo jsou to náměty pro případný budoucí mandát? Odpověď: Zaprvé je potřeba říct, že každá strana určitě má možnost přicházet s nějakými programovými nápady a návrhy. Vládu tvoří pět stran a nemůže mít nikdo zakázané přicházet s nějakými podněty. Na druhé straně to, co prosazujeme společně, na tom se musíme domluvit, a to pak má šanci, aby prošlo. Já zůstanu u toho návrhu, který jde ze strany ODS, a to je ta výpověď bez udání důvodu. To není věc, která by se zrodila teď jako náhlý nápad, o ní se už nějakou dobu diskutuje. Je to věc, která v některých zemích je, kterou také doporučuje řada ekonomů z hlediska nějaké zdravosti pracovního trhu a má taky podporu podnikatelských svazů, naopak ji kritizují odbory. Tam je potřeba říct, že to nejsou nějaké zhoršené podmínky pro zaměstnance. K tomu se musí vázat poměrně dlouhé odstupné, které vlastně garantuje lidem, že mají dost času na to, aby si našli práci. Byť náš pracovní trh je teď spíš takový, že nabízí pracovní příležitosti, než že by nebyly. Je to debata, kterou povedeme. To je třeba věc, která má podporu TOP 09. Naopak proti je KDU-ČSL. Pokud vím, Starostové a Piráti jsou připraveni o tom nějak diskutovat, tak se můžeme o tom bavit. Ale i proto pro tento návrh platí, co jsem řekl o všech ostatních - má šanci, jenom když bude mít podporu celé vládní koalice a když se na tom domluvíme. Otázka: Do kdy mají podobné návrhy šanci, aby se stihly prosadit ještě v tomto volebním období? Odpověď: U tohoto návrhu to lze realizovat jedině při úpravách zákoníku práce, což je věc, která je teď otevřená. U těch dalších vždycky musí být nějaká možnost to vložit do nějaké legislativy, která se projednává, a čím se budeme blížit volbám, tím ta pravděpodobnost, že se to stihne, je menší. Ale tohle není nic, co bych pokládal za úplně zásadní, za zásadní pokládám to, abychom naplnili to, na čem jsme domluveni. Tím myslím, že není zásadní to, abychom prosadili nějaký návrh, který někde někoho napadne. Za zásadní pokládám to, abychom prosadili ty klíčové věci, ke kterým jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády. A to bych řekl, že se nám velmi dobře daří. Otázka: Dají se tyto návrhy považovat i za součást profilování jednotlivých stran, které bude přicházet letos a příští rok s každými volbami? Budete mít složitější práci strany krotit a udržovat klid ve vládě? Odpověď: Je to můj úkol. Takto rozhodli voliči, dali mandát několika subjektům a chtěli po nás, abychom se dokázali domluvit a abychom dokázali nabídnout této zemi dobrá řešení na základě dohody. A já jsem tento mandát pochopil, přijal a snažím se navzdory předpovědím, že v pětikoalici se nedá vládnout, ukázat, že to jde a že vůli lidí dokážeme uskutečnit. Musíme se snažit a myslím, že jsme si všichni vědomi toho, alespoň zatím to tak vypadá, že máme odpovědnost a taky ukazujeme veřejnosti, že se dokážeme shodnout na klíčových věcech a klíčových změnách. Je jasné, že mediálně je atraktivní ukázat nějaký ten rozpor a toto k tomu patří. Je určitě pro každou stranu důležité mít nějaká témata, která zdůrazňuje, ale nad tím převažuje vědomí odpovědnosti a přesvědčení o tom, že na čem jsme se domluvili ve vládním programu, to máme uskutečnit. Otázka: Může výsledek voleb do Evropského parlamentu, potažmo potom těch podzimních, ovlivnit budoucnost koalice Spolu? Jak jisté je její pokračování? Odpověď: Hlavně to může ovlivnit budoucnost ČR, protože v těch volbách půjde o to, jestli potvrdíme a posílíme svou roli silného hráče v Evropě a respektovaného státu, kterou se nám podařilo během těch dvou let vybudovat, nebo se vrátíme k periferii Evropy. A současně ty volby samozřejmě mohou posílit ambice populistů a extremistů vrátit se k moci, což my nechceme. Takže přestože ten trend v Evropě je vždycky takový, že v evropských volbách vítězí spíš opoziční strany, tak chceme tento trend změnit a vést koalici Spolu k vítězství. Já jsem přesvědčen, že to je projekt, který je dlouhodobý, který funguje a který neohrozí ani ty nadcházející volby do Evropského parlamentu. Otázka: Jak vám ve čtvrtek kandidát na ministra pro vědu a výzkum Pavel Tuleja vysvětloval pochybení ohledně své publikační činnosti? Odpověď: Včera (ve čtvrtek) mě o tomto problému informoval. Zdůraznil, že se jedná o ojedinělou věc z roku 2015 v souvislosti s prací s jednou z jeho doktorandek a že to je vlastně ojedinělé pochybení, za které se omluvil. Já bych k tomu dodal, že je důležité, aby do jmenování byly všechny ty pochybnosti vyjasněny. Aby bylo skutečně jasné, zda je to ojedinělé pochybení, nebo zda existuje nějaká větší pochybnost o kvalitě vědecké práce. To si myslím, že se během těch následujících hodin a dnů musí vyjasnit tak, aby při tom jmenování nebyly žádné pochybnosti. Otázka: Domluvil jste se o nějakém postupu s panem prezidentem třeba během víkendu, že ho budete informovat? Odpověď: Já budu reagovat podle vývoje situace. My jsme v tuto chvíli domluveni na termínu a samozřejmě pokud by se něco změnilo, tak budu pana prezidenta informovat. Otázka: Očekáváte tedy ještě nějaké vystoupení pana Tuleji, když říkáte, že by se to mělo nějak dovysvětlit? Odpověď: Ony se mezitím objevují nějaké nové komentáře a informace a já myslím, že pan docent Tuleja je připraven a musí být připraven na ně odpovědět. A přesvědčivě ty věci vysvětlit. Otázka: Jak celkově hodnotíte tu výměnu ze strany TOP 09? Odpověď: Paní ministryně Langšádlová rezignovala, TOP 09 navrhla nového kandidáta. To bych řekl, že je naprosto standardní postup. Helena Langšádlová odvedla opravdu velký kus práce v oblasti, která není jednoduchá, ale je velice důležitá. A já odmítám zpochybňování této pozice člena vlády, protože kdo tomu rozumí, tak ví, že u nás je výzkum bez nějaké centrální autority a podpora výzkumu je realizována prostřednictvím různých poskytovatelů. Je určitě dobře, když je člen vlády, který se tomu přímo věnuje. Navíc výzkum a inovace jsou naprosto zásadní pro úspěch české ekonomiky do budoucna. Pro prosperitu ČR je to důležitá věc a je potřeba se tomu naplno věnovat. Paní ministryně Langšádlová to dělala. Udělala spoustu práce v přípravě lepších podmínek pro transfer znalostí do praxe. Udělala hodně v přípravě nového zákona o podpoře výzkumu. Opravdu se snažila ty věci posunout kupředu. Teď bude nový člen vlády, který se tomu bude věnovat a předpokládám, že naváže na tu práci a intenzivně ji povede dál, protože je to pro ČR opravdu naprosto zásadní. Pokud nebudeme dostatečně kvalitní ve výzkumu, v inovacích, v transferu těch znalostí, tak nemůžeme být úspěšní. Země jako naše musí mít kvalitní vzdělávací systém a kvalitní výzkum. (pokračování...)