Rozhovor s premiérem Petrem Fialou s ČTK

Praha 4. května (ČTK) - Plný text rozhovoru premiéra Petra Fialy (ODS) s ČTK. Rozhovor vznikl již v pátek dopoledne, posléze kandidát na ministra pro vědu a výzkum Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdal nominace. Otázka: Je zhruba rok a čtvrt do sněmovních voleb. Aktuálním tématem je důchodová reforma, co dalšího z programového prohlášení ale ještě považujete za prioritu, co chcete do voleb stihnout? Odpověď: Důchodovou reformu jste jmenovali, ta je důležitá. Musíme ji provést legislativním procesem, a to vůbec není jednoduché. Pak je to pokračování v úsilí o energetickou suverenitu a dlouhodobou energetickou udržitelnost. Čeká nás uzavření tendru na Dukovany a vyhlášení vítěze, zajištění způsobu financování rozvoje energetické infrastruktury, rozvoj obnovitelných zdrojů. Chceme stihnout ten zákon, zjednodušeně řečeno o akceleračních zónách, aby se daly obnovitelné zdroje budovat v rychlejším zkráceném režimu. Další úkol je pokračování stabilizace veřejných financí. Letos se dostaneme pod tři procenta HDP, pokud jde o deficit veřejných financí. V tomto trendu musíme pokračovat, přitom ale udržet investice do infrastruktury, které jsou rekordní, a to není jednoduché. A pokračovat v těch tzv. investicích do budoucnosti. Pokud bych měl říct ještě další ambice vlády, možná nad rámec tady těch základních věcí, tak bychom se chtěli věnovat uskutečnění některých doporučení, která nám v rámci souboru prorůstových opatření poskytla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tady já vidím z těch bodů, kterých je přes třicet, několik, do kterých se určitě musíme pustit. Jednak je to urychlení investic do dopravní infrastruktury, včetně té cesty PPP, kterou jsme vyzkoušeli a kterou chceme dále rozvíjet. Pak je to úprava trhu práce, modernizace zákoníku práce. Ta je naprosto zásadní jako hybatel pracovního trhu. Současně se musí nastavit dávkový a sociální systém, aby byl motivující pro práci. To je také doporučení NERV. Tady se musí do legislativy promítnout takové věci jako větší pružnost v oblasti náboru nových zaměstnanců, regulace pracovní doby atd. U sociálních opatření lépe zacílit příspěvek na bydlení, upravit normativy a snížit administrativu atd. Pak je to oblast výstavby, kde NERV doporučuje radikální zkrácení povolovacích lhůt, změny zákonů, které vedou ke zrychlení individuální a komerční výstavby. To nejsou legislativně jednoduché věci a musí se na nich začít velmi intenzivně pracovat. Čtvrtou oblastí, kde si myslíme, že se dá pohnout věcmi podle doporučení NERV, je zkvalitnění školství, rychlejší realizace strategie 2030+ a posunout se v těch věcech, které tady jsou identifikovány jako dlouhodobý problém, ať už je to třeba nedostatek míst v předškolním vzdělávání, zastaralý obsah učiva, fragmentovaná struktura na středních školách. Některé kroky se už udělaly, ale chceme to posunout do konce volebního období ještě dál. Otázka: Když jste zmiňoval veřejné finance, máte už nyní představu, jakému schodku byste se chtěli alespoň řádově přiblížit? Odpověď: O tom budeme jednat, ta jednání nebudou jednoduchá, protože požadavků na státní rozpočet je hrozně moc a příjmy jsou jenom takové, jaké jsou. Uvidíme, jaké budou v letošním roce, jaký bude odhad příjmů na příští rok, to je dost důležité pro ten deficit. Ale mnohem důležitější je to druhé číslo, to mezinárodně uznávané, a to je deficit veřejných financí ve vztahu k HDP. A jestli se nám letos podaří, že budeme mít deficit pod třemi procenty a budeme plnit Maastrichtská kritéria, tak to je rozhodně věc, kterou musíme udržet a pokračovat v tom. Otázka: Rozpočtový schodek byl ke konci dubna o 47 miliard nižší než loni ve stejnou dobou. Kdy počítáte s jednáními, která se avizovala, o navyšování rozpočtu u některých kapitol? Mluvilo se o policii, školství... Odpověď: My ta jednání vedeme průběžně, ale to, jak se vyvíjí letošní rozpočet skutečně, tak taková první informace, která je relevantní, je někdy po půlce roku. V tu chvíli má smysl začít vést debaty o tom, kde se dají třeba nějaké prostředky využít, kde se dají doplnit, kde chybí. Debatu vedeme průběžně, ale nad relevantními čísly se můžeme rozhodovat až po půlce roku. Otázka: Bude na to ještě do konce roku čas? Odpověď: Bude nepochybně čas. Ve všech resortech je dost finančních prostředků na to, aby mohly financovat všechny aktivity. A když se nám začne ukazovat, že třeba je nějaký problém, tak po té půlce roku je dost času to vyřešit. Otázka: Když jsme u těch bolavých kapitol, tak ještě zmíníme zdravotnictví. Jak se chystáte na problém přesčasů, nehrozí, že se na podzim zase vrátí? Odpověď: Zdravotnictví je samozřejmě velké téma, které vyžaduje nějaké dlouhodobější a hlubší změny, ale v tuto chvíli informace z nemocnic nesignalizují, že by mělo dojít k nějakým obdobným problémům, jakým jsme čelili. A to řešení, které přineslo větší jistotu zvlášť mladým lékařům a nějaké odstupňování odměn za jejich kvalifikaci, zklidnilo situaci. Ale musí se pokračovat dál ve změnách, jak jsem o tom nedávno mluvil na velké zdravotnické konferenci. Výdaje do zdravotnictví rostou docela výrazně a musíme přemýšlet nad kroky, které povedou povedou k udržitelnosti systému. A to pan ministr Válek ví a pracuje na tom. Otázka: Když se vrátíme k důchodové reformě, včera jste kritizoval vyjádření místopředsedy ANO Karla Havlíčka, že by ANO ji po volbách zrušilo. Jak je to velký problém pro vás při prosazování reformy, že se k ní opozice takto staví? Odpověď: No, pro nás to problém je, ale ještě větší problém je to pro společnost. Je to absolutně neodpovědné vůči lidem, ANO to už jednou udělalo. Pokus o reformu, který tu byl zavedením druhého pilíře, který udělala Nečasova vláda, hnutí ANO tehdy se sociální demokracií zrušilo, když bylo ve vládě. A zrušili to bez náhrady, bez nějaké jiné představy o důchodové reformě. A už tehdy všichni věděli a všichni ekonomové na to poukazovali, že ten systém je neudržitelný. Zrušili to bez náhrady a nechali to být. Pak řekli, že budou dělat důchodovou reformu, dali si to do programu, žádnou neudělali a s ničím nepřišli. A teď, když jsme je xkrát zvali, jednali s nimi, měli možnost se do toho zapojit, přijít s vlastními návrhy, tak s ničím nepřišli a nakonec ještě odmítli jednání u prezidenta republiky, což se podle mě nedělá. Je to nějaká zpráva o hnutí ANO, o tom, že je jim úplně jedno, co s touto zemí bude a záleží jenom na jejich voličských hlasech. Ale samozřejmě není to dobrá zpráva pro společnost. My nastavíme nějaká pravidla, lidé se na ně nachystají a pak někdo to bude chtít zrušit. Nejlepší odpověď je nedopustit, aby hnutí ANO vyhrálo volby a nemohlo takovéto neodpovědné kroky, které už jednou udělali, zopakovat. Otázka: Co očekáváte při projednávání reformy ve Sněmovně? Myslíte si, že to bude další bod, kde budete muset zařadit pevné hlasování? Necháte na diskusi například víc času než v předchozích případech? Odpověď: Vždycky necháváme dost času, nakonec to ukázalo i rozhodnutí Ústavního soudu, že necháváme dost času na to, aby zazněly všechny argumenty. A to určitě se musí stát i tady. A já dokonce přes všechno, co předvedlo hnutí ANO kolem důchodové reformy a pokusu pana prezidenta o nějakou debatu, pořád říkám, že jsme otevřeni nějaké debatě a návrhům. Vůbec si nemyslíme, že máme patent na rozum, že nemůže někdo přijít s nějakým nápadem, který bude dobrý. Ta důchodová reforma je udělaná velmi pečlivě po dlouhých diskusích, zohledňovali jsme názory expertů, to všechno se v ní odráží. Ale pokud by přišla opozice s nějakými vylepšujícími návrhy, měla zájem se na tom podílet, tak jsme pořád tomu otevřeni i v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Ale zatím nic nenaznačuje, že by něco takového hnutí ANO chystalo. Otázka: Máte nějaký termín, do kterého byste chtěli reformu poslat ze Sněmovny dál? Odpověď: To bude opravdu záležet na projednávání ve Sněmovně. Nejenom na tom samotném tisku, ale i na dalších věcech, které se ve Sněmovně budou projednávat. Já myslím, že realistické je schválení až někdy ve druhé polovině roku. Dřív se to nemůže stihnout. Otázka: Koaliční strany přicházejí rok a čtvrt před volbami s nejrůznějšími návrhy - vyšší odvody bezdětných od lidovců, půjčky na studia od TOP 09, výpověď bez udání důvodu od ODS. Objevil se i návrh na zavedení pravidel pro eutanázii. Mají některé z těchto návrhů šanci projít, nebo jsou to náměty pro případný budoucí mandát? Odpověď: Zaprvé je potřeba říct, že každá strana určitě má možnost přicházet s nějakými programovými nápady a návrhy. Vládu tvoří pět stran a nemůže mít nikdo zakázané přicházet s nějakými podněty. Na druhé straně to, co prosazujeme společně, na tom se musíme domluvit, a to pak má šanci, aby prošlo. Já zůstanu u toho návrhu, který jde ze strany ODS, a to je ta výpověď bez udání důvodu. To není věc, která by se zrodila teď jako náhlý nápad, o ní se už nějakou dobu diskutuje. Je to věc, která v některých zemích je, kterou také doporučuje řada ekonomů z hlediska nějaké zdravosti pracovního trhu a má taky podporu podnikatelských svazů, naopak ji kritizují odbory. Tam je potřeba říct, že to nejsou nějaké zhoršené podmínky pro zaměstnance. K tomu se musí vázat poměrně dlouhé odstupné, které vlastně garantuje lidem, že mají dost času na to, aby si našli práci. Byť náš pracovní trh je teď spíš takový, že nabízí pracovní příležitosti, než že by nebyly. Je to debata, kterou povedeme. To je třeba věc, která má podporu TOP 09. Naopak proti je KDU-ČSL. Pokud vím, Starostové a Piráti jsou připraveni o tom nějak diskutovat, tak se můžeme o tom bavit. Ale i proto pro tento návrh platí, co jsem řekl o všech ostatních - má šanci, jenom když bude mít podporu celé vládní koalice a když se na tom domluvíme. Otázka: Do kdy mají podobné návrhy šanci, aby se stihly prosadit ještě v tomto volebním období? Odpověď: U tohoto návrhu to lze realizovat jedině při úpravách zákoníku práce, což je věc, která je teď otevřená. U těch dalších vždycky musí být nějaká možnost to vložit do nějaké legislativy, která se projednává, a čím se budeme blížit volbám, tím ta pravděpodobnost, že se to stihne, je menší. Ale tohle není nic, co bych pokládal za úplně zásadní, za zásadní pokládám to, abychom naplnili to, na čem jsme domluveni. Tím myslím, že není zásadní to, abychom prosadili nějaký návrh, který někde někoho napadne. Za zásadní pokládám to, abychom prosadili ty klíčové věci, ke kterým jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády. A to bych řekl, že se nám velmi dobře daří. Otázka: Dají se tyto návrhy považovat i za součást profilování jednotlivých stran, které bude přicházet letos a příští rok s každými volbami? Budete mít složitější práci strany krotit a udržovat klid ve vládě? Odpověď: Je to můj úkol. Takto rozhodli voliči, dali mandát několika subjektům a chtěli po nás, abychom se dokázali domluvit a abychom dokázali nabídnout této zemi dobrá řešení na základě dohody. A já jsem tento mandát pochopil, přijal a snažím se navzdory předpovědím, že v pětikoalici se nedá vládnout, ukázat, že to jde a že vůli lidí dokážeme uskutečnit. Musíme se snažit a myslím, že jsme si všichni vědomi toho, alespoň zatím to tak vypadá, že máme odpovědnost a taky ukazujeme veřejnosti, že se dokážeme shodnout na klíčových věcech a klíčových změnách. Je jasné, že mediálně je atraktivní ukázat nějaký ten rozpor a toto k tomu patří. Je určitě pro každou stranu důležité mít nějaká témata, která zdůrazňuje, ale nad tím převažuje vědomí odpovědnosti a přesvědčení o tom, že na čem jsme se domluvili ve vládním programu, to máme uskutečnit. Otázka: Může výsledek voleb do Evropského parlamentu, potažmo potom těch podzimních, ovlivnit budoucnost koalice Spolu? Jak jisté je její pokračování? Odpověď: Hlavně to může ovlivnit budoucnost ČR, protože v těch volbách půjde o to, jestli potvrdíme a posílíme svou roli silného hráče v Evropě a respektovaného státu, kterou se nám podařilo během těch dvou let vybudovat, nebo se vrátíme k periferii Evropy. A současně ty volby samozřejmě mohou posílit ambice populistů a extremistů vrátit se k moci, což my nechceme. Takže přestože ten trend v Evropě je vždycky takový, že v evropských volbách vítězí spíš opoziční strany, tak chceme tento trend změnit a vést koalici Spolu k vítězství. Já jsem přesvědčen, že to je projekt, který je dlouhodobý, který funguje a který neohrozí ani ty nadcházející volby do Evropského parlamentu. Otázka: Jak vám ve čtvrtek kandidát na ministra pro vědu a výzkum Pavel Tuleja vysvětloval pochybení ohledně své publikační činnosti? Odpověď: Včera (ve čtvrtek) mě o tomto problému informoval. Zdůraznil, že se jedná o ojedinělou věc z roku 2015 v souvislosti s prací s jednou z jeho doktorandek a že to je vlastně ojedinělé pochybení, za které se omluvil. Já bych k tomu dodal, že je důležité, aby do jmenování byly všechny ty pochybnosti vyjasněny. Aby bylo skutečně jasné, zda je to ojedinělé pochybení, nebo zda existuje nějaká větší pochybnost o kvalitě vědecké práce. To si myslím, že se během těch následujících hodin a dnů musí vyjasnit tak, aby při tom jmenování nebyly žádné pochybnosti. Otázka: Domluvil jste se o nějakém postupu s panem prezidentem třeba během víkendu, že ho budete informovat? Odpověď: Já budu reagovat podle vývoje situace. My jsme v tuto chvíli domluveni na termínu a samozřejmě pokud by se něco změnilo, tak budu pana prezidenta informovat. Otázka: Očekáváte tedy ještě nějaké vystoupení pana Tuleji, když říkáte, že by se to mělo nějak dovysvětlit? Odpověď: Ony se mezitím objevují nějaké nové komentáře a informace a já myslím, že pan docent Tuleja je připraven a musí být připraven na ně odpovědět. A přesvědčivě ty věci vysvětlit. Otázka: Jak celkově hodnotíte tu výměnu ze strany TOP 09? Odpověď: Paní ministryně Langšádlová rezignovala, TOP 09 navrhla nového kandidáta. To bych řekl, že je naprosto standardní postup. Helena Langšádlová odvedla opravdu velký kus práce v oblasti, která není jednoduchá, ale je velice důležitá. A já odmítám zpochybňování této pozice člena vlády, protože kdo tomu rozumí, tak ví, že u nás je výzkum bez nějaké centrální autority a podpora výzkumu je realizována prostřednictvím různých poskytovatelů. Je určitě dobře, když je člen vlády, který se tomu přímo věnuje. Navíc výzkum a inovace jsou naprosto zásadní pro úspěch české ekonomiky do budoucna. Pro prosperitu ČR je to důležitá věc a je potřeba se tomu naplno věnovat. Paní ministryně Langšádlová to dělala. Udělala spoustu práce v přípravě lepších podmínek pro transfer znalostí do praxe. Udělala hodně v přípravě nového zákona o podpoře výzkumu. Opravdu se snažila ty věci posunout kupředu. Teď bude nový člen vlády, který se tomu bude věnovat a předpokládám, že naváže na tu práci a intenzivně ji povede dál, protože je to pro ČR opravdu naprosto zásadní. Pokud nebudeme dostatečně kvalitní ve výzkumu, v inovacích, v transferu těch znalostí, tak nemůžeme být úspěšní. Země jako naše musí mít kvalitní vzdělávací systém a kvalitní výzkum. To je prostě naprosto zásadní věc a úkol státu není ten výzkum dělat, dokonce úkol státu není ten výzkum organizovat, ale úkol státu je ten výzkum podporovat a správně směrovat finanční prostředky na to, aby vědci měli podmínky pro to se rozvíjet. A stanovovat také po dohodě s odbornou obcí kritéria, podle kterých se finance rozdělují institucionálně nebo účelově. Otázka: Jaká kritéria by měla splňovat ministr, když se jedná o kandidátovi, který je sice z vědecké obce, ale i ve vědecké obci jsou rozdíly. Někteří akademici se víc orientují na manažerskou práci. Odpověď: Já myslím, že je zásadní omyl předpokládat, že ministr, který řídí nějaký resort, musí být špičkový odborník v tom resortu. Celé dějiny politiky nám ukazují, že to tak není a že to tak být nemusí. Podmínka je rozumět těm věcem, té problematice. A podmínka je být schopen prosazovat věci, které jsou pro ten daný resort důležité. Pravda je ta, že u někoho, kdo se věnuje výzkumu a inovacím a vysokoškolskému prostředí, je předpoklad, že tomu dobře rozumí. A je také předpoklad, že nejsou pochybnosti o kvalitě jeho vlastní práce. Tak to je. Otázka: ODS je spolu s Piráty zatím jedinou stranou, která žádnou personální změnu ve vládě neudělala. Je reálné, že to tak zůstane až do voleb? A považoval byste to za úspěch, nebo jak to označit? Odpověď: Já jsem za ODS přišel s týmem lidí, kteří podle mě odvádějí výbornou práci, každý jeden na svých ministerstvech a celkově ve vládě. Nemám žádný důvod přemýšlet o výměně nikoho z nich. Otázka: A čemu tu stabilitu připisujete? Odpověď: Kvalitnímu výběru, kvalitním osobnostem zkušeným z politiky. Když si promítnete, kdo je za ODS ve vládě, tak jsou to lidé, kteří dlouhodobě získávají důvěru voličů, mají zkušenosti s řízením věcí, ať už na vládní úrovni, nebo třeba v komunální politice. Jsou to lidé, kteří se dlouhodobě věnovali politicky i odborně těm tématům, takže jsou na tu roli připraveni. Ale nikdy se nedají vyloučit změny ve vládě, některé byly třeba způsobeny osobními nebo zdravotními záležitostmi. Život je pestrý a složitý, ale já jsem spíš stoupenec dohody než přetlačování, stability než neustálých změn. To každý ví z vlastního života a ze zkušeností víme, že když je něco stabilní a funguje, ty výsledky jsou zpravidla lepší. Otázka: Prezident včera kritizoval vaši kampaň, která dělá z ANO proruské politiky za nefér a nebezpečnou, stejně jako jsou výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující ukrajinské nálady. Jak byste na to reagoval? Odpověď: Chápu pana prezidenta, že se snaží usmiřovat společnost a být nadstranický, a to je naprosto v pořádku a je to jeho role. Já možná bych jenom řekl, že to vlastně není žádná antikampaň. To je jeden obrázek na jedné doméně. Náš tým koalice Spolu poukázal na to, že tým ANO udělal úplně školáckou chybu ve své kampani, když si nezaregistroval název domény podle svého klíčového hesla v kampani. A na permanentní negativní kampaň ANO jsme do jisté míry poukázali i tímto obrázkem. A upřímně řečeno, ať se každý podívá třeba na sociální sítě Andreje Babiše, co tam za lži a odpornosti skoro každý den vykládá o mně, o vládě. Jaká je to permanentní neustálá negativní kampaň, tak si myslím, že ANO může unést s trochou nadsázky, když jednou taky negativní obrázek dáme my. Otázka: Na chvíli bychom se ještě zastavili u vaší nedávné návštěvy v USA, jak ji zpětně hodnotíte z diplomatického a politického hlediska? Odpověď: Je to určitě na jiných, pro hlavního aktéra je to těžší. Ale řekl bych, že výsledky celkově byly vynikající. Za prvé se ukázalo, že máme výborné vztahy mezi ČR a Spojenými státy, je tam hluboká vzájemná důvěra. Podařilo se nám také podpořit byznys ve Spojených státech, ale klíčová věc byla spolupráce v bezpečnostní oblasti a posílení euroatlantické vazby. Já jsem se hodně věnoval i tomu, aby Spojené státy si uvědomily svoji odpovědnost za bezpečnost a světový řád založený na pravidlech a schválily ten tolik diskutovaný balík podpory Ukrajině, ale i dalším zemím. Jsem rád, že v návaznosti na tu návštěvu se to stalo, čímž nechci říct, že to bylo rozhodující, ale nepochybně i tohle bylo z hlavních témat té mé cesty a jednání s reprezentanty Kongresu. Máme velmi intenzivní spolupráci se Spojenými státy v bezpečnostní oblasti - DCA, nákup bojových letounů, vrtulníky atd. Máme spolupráci v oblasti energetiky, připravujeme společné memorandum o spolupráci v jaderné energetice, získáváme ze Spojených států bezpečné palivo pro naše jaderné elektrárny. Je tam výborná spolupráce s Evropou a jsem rád, že pokračují dodávky plynu, které zase činí Evropu a Českou republiku nezávislou na Rusku. LNG dodávají Spojené státy. Máme velké obchodní zájmy, a to už tak, že vlastně české firmy investují taky ve Spojených státech a zaměstnávají tisíce Američanů. To je něco, na co můžeme být hrdí a co je vlastně jakýsi nový prvek. A jak už jsem říkal, jakýmsi bonusem bylo to, že Spojené státy schválily ten balík pomoci, za který jsem tam taky lobboval. Takže já celkově hodnotím tuto návštěvu velmi pozitivně a myslím, že každý, kdo to sledoval, tak i z vyjádření amerického prezidenta nebo reprezentantů Kongresu viděl, jakou má dnes ČR ve světě a i ve Spojených státech autoritu. Otázka: Přispělo právě toto podle vás k tomu, že se ta cesta vůbec uskutečnila? Z regionu tam příliš politiků v poslední době necestovalo. Odpověď: My jsme aktivní na mezinárodní scéně a je to vidět. Třeba česká muniční iniciativa rezonuje prakticky v celém světě a naše postoje, jasné stanovisko k bezpečnostním hrozbám je něco, co je určitě vidět. Ta politika má tvář, jsme aktivním hráčem, na mezinárodní scéně a v Evropě respektovaným partnerem, což se nepochybně projevilo i v tom pozvání. Otázka: Když jste zdůrazňoval bezpečnostní rozměr, v programu byla také návštěva CIA. Jaký přikládáte význam tomu, že se uskutečnila? A bylo to z české iniciativy nebo přišla nabídka z americké strany? Odpověď: I do CIA je potřeba být pozván, ale to, co bylo možná na tom unikátní, bylo to, že se mnou byli přítomni všichni tři ředitelé našich klíčových zpravodajských služeb - Vojenského zpravodajství, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. A to je projev velké důvěry. A byl to i výraz ocenění spolupráce, kterou máme právě v bezpečnostní a zpravodajské oblasti. K detailům návštěvy toho moc říci nemohu, ale i toto je výraz nějaké důvěry v naší zemi. Otázka: Pokud mírně odbočíme, všichni ředitelé zpravodajských služeb nyní budou jmenování vaší vládou - jak jste spokojení s fungováním tajných služeb? Odpověď: Jsem spokojen s fungováním tajných služeb. Odvádí vysoce profesionální práci. Důležité také je, že slyším velkou chválu na jejich činnost i od našich zahraničních partnerů, protože dnes situace vypadá tak, že pokud chceme být efektivní v boji s bezpečnostními hrozbami, tak musíme spolupracovat i v rámci zpravodajských služeb. A to se děje. Spolupráce je možná jenom tehdy, když si ty služby navzájem věří, plní bezpečnostní standardy a mohou si bez rizika vyměňovat informace. Naše služby jsou v tomto opravdu velice kvalitní. Nakonec i některé medializované případy z poslední doby - vezměme odhalení v případu Vrbětice nebo třeba rozkrytí té proruské sítě, kterou jsme nedávno zveřejnili a dali díky tomu dvě osoby a jednu organizaci na sankční seznam. To jsou všechno výsledky práce bezpečnostních služeb, alespoň ty, které jsou vidět. Pak je spousta věcí, která není vidět. Myslím, že všechny ty služby opravdu odvádí pro Českou republiku a její bezpečnost výbornou práci a je to o to důležitější, že žijeme opravdu v prostředí a ve světě, kde ta bezpečnostní situace se zhoršila. Otázka: V minulosti jste byl na delších cestách v Asii či Africe, chystáte se ještě do nějakého regionu na větší cestu? Odpověď: Chystám se, ale zatím to nechci prozrazovat, protože se ty věci různě mění. A jak víte dobře i vy novináři, řada zahraničních cest se ve světě domlouvá i na poslední chvíli, což má spoustu důvodů. Ale obecně - já se skutečně snažím vybírat ty zahraniční cesty tak, aby na jedné straně sloužily rozvoji diplomatických a mezistátních vztahů, ale na druhé straně také aby třeba podporovaly český byznys, českou vědu, a podle toho to vždy nějak koncipujeme. Na té velké asijské cestě šlo o to posílit naše politické kontakty a otevřít lepší podmínky pro náš obchod v těch nejperspektivnější regionech, což je jihovýchodní Asie a z určitého hlediska také střední Asie. Je to určité vyvažování vlivu Číny a Ruska a je to nejenom pro Česko, ale i pro Evropu důležité. Africká cesta byla zase zajímavá v tom, že jsem jel do zemí, které představují určitý stabilizační prvek v jednotlivých regionech Afriky. Současně jsou to země, které se ekonomicky výrazně rozvíjejí. A ve všech těch zemích jsem byl jako první premiér v historii moderní ČR, což ukazuje, že vlastně je potřeba mít silnější politiku vůči Africe, než jsme v minulosti měli, protože je to rychle se rozvíjející kontinent a dost zásadní pro to, jak bude vypadat i budoucnost Evropy. Všude se mi podařilo posílit nebo vytvořit lepší podmínky pro ekonomické vazby, což si myslím, že je opravdu mimořádně důležité pro zemi, jejíž průmysl a hospodářství jsou výrazně proexportní. A indická cesta, tam jsem zase bral s sebou delegaci vědců, protože tam máme zájem rozvíjet i tento typ kontaktů a i toto je důležité pro ČR. Výměna studentů, spolupráce v oblasti výzkumu a některých velmi konkrétních projektů, jako jsou třeba umělá inteligence nebo léky. To všechno tady hraje roli. Snažíme se ty cesty koncipovat tak, aby to opravdu dávalo smysl a něco to přineslo. Otázka: A tu další větší cestu můžeme čekat ještě letos? Odpověď: Já samozřejmě budu mít standardní zahraniční cesty. Za chvíli navštívím Itálii, myslím už příští týden. Těch cest je neustále hodně, ale ta větší, ta se musí dobře připravit a přemýšlíme nad tím, abychom ještě do voleb něco takového zrealizovali. Otázka: Tento týden jsme si připomínali 20 let v Evropské unii, je podle vás symbolické, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v té době ze všech zemí slavících toto výročí právě v ČR? Odpověď: Je to výraz významu, který přikládá Evropa dnes ČR. S námi to slavil německý prezident a předsedkyně Evropské komise, to o něčem svědčí. Myslím, že to minimálně svědčí o tom, že dnes máme opravdu v Evropě autoritu a jsme bráni jako důležitý hráč. A z toho mám jenom radost, protože o to jsem se snažil od nástupu do funkce a cílem mé vlády bylo napravit to, co se tady dělo předtím, kdy Česká republika nebyla schopná nic prosadit a nikdo nerozuměl tomu, co chce. Byli jsme vlastně odsunutí někde na okraji. Dneska je ta situace úplně odlišná a tohle je výraz jak nějaké pozice, kterou máme. Otázka: Předsedkyně komise tu ale také jednala o podpoře své frakce a své kandidatury, bude mít podporu ODS a jak je na tom ODS se svou frakcí. Nezvažuje změnu? Odpověď: Musíme se bavit o tom, jak bude vypadat složení klíčových orgánů po těchto volbách. A myslím, že se děje jedna věc, kterou je potřeba podporovat, a to je, že si všechny středopravicové síly více uvědomují, že je potřeba spolupracovat pro lepší budoucnost Evropy a společně čelit jednak silnému levicovému proudu, který tam v poslední době byl, ale také nastupující extrémním a radikálním silám, které mohou posílit, jak varuje spousta expertů. A proto ta spolupráce mezi evropskými lidovci a evropskými konzervativci a reformisty je už teď silnější, než byla. Budeme se snažit, aby se dál po těch volbách posilovala, protože potřebujeme rozumnou, realistickou, neradikální politiku, která bude zaměřena na konkurenceschopnost, na bezpečnost Evropy, která bude racionalizovat klimatické cíle a která bude nabízet lidem dobrou a slušnou politiku. Tady vidím prostor pro spolupráci. Otázka: Když jste mluvil o tom, jak je ČR vnímána v zahraničí, třeba na Slovensku, vidíme, jak se může rétorika státu rychle změnit. Jakou strategii připravujete pro to, aby se tak nestalo? Odpověď: Musíme uspět ve volbách. Každý, kdo chce, aby Česká republika nadále posilovala svůj obraz, byla důvěryhodným partnerem, dokázala využívat výhod, které členství v EU poskytuje, byla respektovaná v zahraničí, což má spoustu dopadů pozitivních na naši ekonomiku, na prosperitu, na to, jak se lidem žije, tak by měl podporovat to, co nabízí naše vláda a moje politická strana nebo koalice. To je prostě moje odpověď. My to nedokážeme bez podpory lidí a myslím, že příští parlamentní volby budou opravdu nejenom o tom, jestli tady budou trochu větší, nebo nižší daně a trochu víc státu, nebo méně státu. Příští volby budou hlavně o tom, jaký bude charakter státu, jaká bude kvalita demokracie, jaké bude místo ČR v mezinárodním prostředí. Otázka: Jak aktuálně vypadá komunikace s Ukrajinou, co Ukrajinci nyní řeší a považují za nejdůležitější? Odpověď: S Ukrajinou probíhá debata na mnoha úrovních. Na jedné straně máme zmocněnce pro Ukrajinu, který řeší pomoc, která se týká třeba poválečného období a obnovy tam, kde je to vůbec možné. Do toho jsou zapojeny české firmy. Pak samozřejmě ta nejdůležitější debata probíhá na vrcholné úrovni, ať už s prezidentem Zelenským nebo s premiérem Šmyhalem. To, co prostě Ukrajina momentálně nejvíc potřebuje, to jsou zbraně a munice. Převaha Rusů je obrovská a Ukrajina může uspět jedině tehdy, a může ubránit sebe, ale i bezpečnost Evropy jedině tehdy, když bude mít dostatek munice a rychle. My jsme přišli s tou iniciativou, která Ukrajině pomáhá, chceme v tom dál pokračovat. Bavíme se v tom trojúhelníku premiér ČR, dánská premiérka a nizozemský premiér o tom, co ještě můžeme udělat víc a jak se můžeme ještě posunout. Tato koalice těchto tří států udělala opravdu hodně a bez nich by ta iniciativa takto úspěšná nebyla. Jsem vděčný všem, kteří se k tomu přidávají, ale chceme jít dál a chceme prostě Ukrajině pomáhat i tímto způsobem. Nakonec jste viděli, že po návratu ze Spojených států jsem se potkal také s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Stoltenbergem a právě s premiéry Dánska Nizozemí a řešili jsme, jak třeba pomoci se zajištěním protivzdušné obrany Ukrajiny atd. Takže ta kooperace je mnohostranná. Neměl bych zapomenout ani na to, že u nás máme nejvíc ukrajinských uprchlíků na hlavu ze všech zemí Evropy a že i tady se nám velmi dobře daří - Ukrajincům se daří se integrovat u nás a působí jich 120.000 na našem pracovním trhu, což je pozitivní z mnoha důvodů, protože potřebujeme pro náš pracovní trh zahraniční pracovníky a současně to umožňuje, že tito ukrajinští uprchlíci odvádějí do našeho sociálně-zdravotního systému víc, než my poskytujeme těm jejich dalším kolegům, kteří tady jsou. To jsou velké výzvy, které s válkou na Ukrajině jsou spojeny, ale myslím si, že je zvládáme dobře. Otázka: Je ve hře další společné jednání české a ukrajinské vlády? Odpověď: Je to ve hře a dovedu si představit, že v průběhu tohoto roku takové jednání uskutečníme. ČTK - sdílejte článek