Státy EU se shodly na společné pozici k vylepšení životních podmínek psů a koček
Brusel 26. června (zpravodajka ČTK) - Zástupci členských států EU se dnes shodli na společné pozici k vylepšení životních podmínek psů a koček v Evropské unii. S legislativním návrhem, který má za cíl zejména omezit nelegální trh se zájmovými zvířaty, konkrétně pokud jde o psy a kočky, přišla Evropská komise už loni v prosinci. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám, netýkají se majitelů domácích mazlíčků. Česko není s vyjednávací pozicí úplně spokojené, podle informací ČTK se při dnešním hlasování zdrželo.
Jak poznamenala ve svém prohlášení Rada EU, jde poprvé o stanovení minimálních pravidel, která by platila po celé Evropské unii. 'Cílem návrhu je zlepšit životní podmínky koček a psů, které chovají chovatelé, prodejní zařízení a útulky, a zároveň zlepšit ochranu spotřebitele, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a bojovat proti nelegálnímu obchodu,' stojí v textu.
Tiskové prohlášení zdůrazňuje, že návrh se netýká jednotlivých majitelů domácích zvířat. 'Každý, kdo ale bude chtít umístit kočku nebo psa na unijní trh, bude muset zajistit, aby byla pro účely vysledovatelnosti opatřena mikročipem,' dodala Rada EU. Shodná pravidla by měla platit v celé Evropské unii, jestliže ale budou členské státy chtít, mohou je ještě zpřísnit.
Dnešní krok je teprve začátek celého procesu, velvyslanci Coreperu schválili pozici Rady EU, tedy členských států, do jednání s Evropským parlamentem v trialozích, kterých se účastní ještě Evropská komise. Nově schválený vyjednávací postoj členských států zachovává hlavní principy návrhu Evropské komise. V něm se hovoří zejména o tom, že 'chov musí být regulován s omezením frekvence a minimálního a maximálního věku', jsou rovněž zakázány některé chovatelské postupy, například příbuzenská plemenitba (chov mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci).
Rada EU k tomu nicméně doplnila, že příbuzenskou plemenitbu lze využít jedině k zachování místních plemen s omezeným genetickým fondem. Zakázáno by mělo být bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, kupírování ocasů či odstraňování drápů, jestliže nebude nařízeno veterinářem. Zvířata pak například musí mít zajištěný dostatek čisté a čerstvé vody, dostatek potravy a psi musí mít denně přístup do venkovního prostoru, nebo musí být denně venčeni. Členské státy ve své pozici upřesnily, že se to týká psů starších 12 týdnů.
Česko podle zdrojů ČTK úpravu pravidel podporuje, protože v ní vidí velký potenciál pro potírání šedé ekonomiky nelegálního obchodu se zvířaty. Nové nařízení by se ale podle ČR nemělo vztahovat na všechny chovatele psů a koček, ale pouze na chovatele, kteří tato zvířata chovají za účelem dosažení zisku, nabízejí je k prodeji nebo provozují útulky. Podle Česka je potřeba jasně vymezit hranice mezi zájmovým chovem zvířat a chovem za hospodářskými účely, což v původním znění textu bylo. I proto se Česko při dnešním hlasování zdrželo. Nyní se čeká, jakou vyjednávací pozici zaujme k nařízení Evropský parlament, a poté začnou vyjednávání o konečném kompromisu.
Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy Kč), uvedla již dříve Evropská komise. Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, který nyní představuje 60 procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.
tes jrm - sdílejte článek
Následuje: Náměstek: Měli bychom vědět, co případný zásilkový výdej léků udělá s trhem
Praha 26. června (ČTK) - Před případným zavedením zásilkového výdeje léků na předpis je podle náměstka ministerstva zdravotnictví (MZd) Jakuba Dvořáčka nutné vědět, jak ovlivní lékárenský trh. Řekl to na dnešním kulatém stole ve Sněmovně. Ministerstvo podle ředitelky odboru léčiv a zdravotnických prostředků MZd Daniely Rrahmaniové návrh připravilo a rozešle k připomínkám. Možnost nechat si lék na předpis zaslat domů má osm zemí EU, v ČR se poprvé o možnosti jednalo před 12 lety. Proti jsou hlavně majitelé malých samostatných lékáren, kteří se obávají přežití svého podnikání. 'Trh se dostává do poměrně napjaté situace. Mimo velká města je provozovat lékárnu čím dál složitější,' uvedl Dvořáček. Povinností MZd je podle něj zajistit zdravotní péči včetně lékárenské, samotný způsob zajištění nepovažuje za tak podstatný. Návrh na zásilkový výdej léků by podle něj mohl ale trh ovlivnit. 'Musíme vědět, že když to uděláme, tak nám to neohrozí dostupnost péče v tradiční podobě,' dodal. Podle Rrahmaniové je dostupnost kamenných lékáren, kterých je v ČR kolem 2600, v současné době dostatečná, vliv zákona na jejich udržení je proto třeba zvážit. 'Je možné se postavit a říct: nám to nevadí, že v malých obcích nebude lékárna,' dodala. V materiálu, který budou posuzovat poslanci, je podle ní třeba popsat, jaký vliv na trh bude mít. Podle ředitelky odboru léčiv a zdravotnických prostředků z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Aleny Mikové je do budoucna pravděpodobné, že zásilkový výdej zavedený bude. 'Naše obava je z rozkolísání trhu. Dalo nám velkou práci, abychom udrželi lékárny ve vymezených lokalitách,' dodala. Za zásadní Rrahmaniová považuje zajištění bezpečnosti terapie pacientů a zachování kontaktu s lékárníkem. Ten v lékárně při osobním rozhovoru dokáže podle ní odhalit možné problémy, které lékárník při on-line výdeji zachytit nemusí. Proto je podle ní zásadní, aby měl povinnost nahlédnout do lékového záznamu a omezení vydaných léků za den, aby bylo zajištěno, že má na posouzení každého výdeje dost času. MZd také stanoví seznam léků, kde by objednání léků přes internet nebylo možné. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně by bylo možné uvažovat o tom, že by se přes internet distribuovaly léky, které pacient užívá dlouhodobě a opakovaně, nikoliv jejich první předepsání. (pokračování...)
Praha 26. června (ČTK) - Před případným zavedením zásilkového výdeje léků na předpis je podle náměstka ministerstva zdravotnictví (MZd) Jakuba Dvořáčka nutné vědět, jak ovlivní lékárenský trh. Řekl to na dnešním kulatém stole ve Sněmovně. Ministerstvo podle ředitelky odboru léčiv a zdravotnických prostředků MZd Daniely Rrahmaniové návrh připravilo a rozešle k připomínkám. Možnost nechat si lék na předpis zaslat domů má osm zemí EU, v ČR se poprvé o možnosti jednalo před 12 lety. Proti jsou hlavně majitelé malých samostatných lékáren, kteří se obávají přežití svého podnikání. 'Trh se dostává do poměrně napjaté situace. Mimo velká města je provozovat lékárnu čím dál složitější,' uvedl Dvořáček. Povinností MZd je podle něj zajistit zdravotní péči včetně lékárenské, samotný způsob zajištění nepovažuje za tak podstatný. Návrh na zásilkový výdej léků by podle něj mohl ale trh ovlivnit. 'Musíme vědět, že když to uděláme, tak nám to neohrozí dostupnost péče v tradiční podobě,' dodal. Podle Rrahmaniové je dostupnost kamenných lékáren, kterých je v ČR kolem 2600, v současné době dostatečná, vliv zákona na jejich udržení je proto třeba zvážit. 'Je možné se postavit a říct: nám to nevadí, že v malých obcích nebude lékárna,' dodala. V materiálu, který budou posuzovat poslanci, je podle ní třeba popsat, jaký vliv na trh bude mít. Podle ředitelky odboru léčiv a zdravotnických prostředků z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Aleny Mikové je do budoucna pravděpodobné, že zásilkový výdej zavedený bude. 'Naše obava je z rozkolísání trhu. Dalo nám velkou práci, abychom udrželi lékárny ve vymezených lokalitách,' dodala. Za zásadní Rrahmaniová považuje zajištění bezpečnosti terapie pacientů a zachování kontaktu s lékárníkem. Ten v lékárně při osobním rozhovoru dokáže podle ní odhalit možné problémy, které lékárník při on-line výdeji zachytit nemusí. Proto je podle ní zásadní, aby měl povinnost nahlédnout do lékového záznamu a omezení vydaných léků za den, aby bylo zajištěno, že má na posouzení každého výdeje dost času. MZd také stanoví seznam léků, kde by objednání léků přes internet nebylo možné. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně by bylo možné uvažovat o tom, že by se přes internet distribuovaly léky, které pacient užívá dlouhodobě a opakovaně, nikoliv jejich první předepsání. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Státy EU se shodly na společné pozici k vylepšení životních podmínek psů a koček' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Zemědělství (zem) - Magazínový servis (mag) - Mix zajímavostí (mix) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024062606980|510532. Vydána 26.06.2024 18:13:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Státy EU se shodly na společné pozici k vylepšení životních podmínek psů a koček' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Zemědělství (zem) - Magazínový servis (mag) - Mix zajímavostí (mix) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024062606980|510532. Vydána 26.06.2024 18:13:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.